Neoklasická ekonomie (70. léta 19. století – 30. léta 20. století)
Vycházela ze Sayova zákona trhů, dokonalé konkurence, racionálního chování subjektů a Gossenových zákonů:
1. Postupným uspokojováním určité potřeby klesá mezní užitek. Čím více má člověk statků na uspokojení své potřeby, tím menší hodnotu pro něj tyto statky představují.
2. Velikost hodnoty zboží ovlivňuje také fakt, že člověk uspokojuje své potřeby podle naléhavosti. Pokud nemůže všechny potřeby plně uspokojit, musí je uspokojit tak, aby dosáhl přibližně stejné intenzity jejich naplnění.
RAKOUSKÁ ŠKOLA
Carl Menger – teorie mezního užitku. Hodnotu zboží určuje subjektivní pocit uspokojení majitele poslední jednotkou dané zásoby určitého zboží.
LAUSANNSKÁ ŠKOLA
Pareto – Paretovo optimum. Při daných výrobních zdrojích, daném rozdělení důchodů a daných preferencích spotřebitelů nastává optimální stav tehdy, když nikdo nemůže zlepšit svou situaci, aniž by nezhoršil situaci někoho jiného.
Leon Walras – teorie všeobecné ekonomické rovnováhy – kde se spotřebitel snaží o maximální užitek a výrobce o maximální zisk.
CAMBRIDGESKÁ ŠKOLA
Alfred Marshall – objasnil mechanismus nabídky a poptávky, tzv. „Marshallovy nůžky“.
John Bates Clark – autor teorie mezního užitku práce a kapitálu.
