Obchodní a platební bilance

Hospodářská politika

Definice hospodářské politiky představuje přístup státu k ekonomice své země. Znamená souhrn nástrojů, cílů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality. Realizace hospodářské politiky je činností, při které nositelé hospodářské politiky, většinou vláda, využívají určité nástroje a svěřené pravomoci k ovlivnění ekonomického i sociálního vývoje ekonomiky jako celku nebo jen některé její části, s cílem dosažení určitých ekonomických i společenských cílů. Hospodářskou politiku lze charakterizovat také jako uspořádaný systém vědeckých, praktických a teoretických poznatků o formách a způsobech zvyšování výkonnosti ekonomiky prostřednictvím hospodářsko-politického systému, který se zaměřuje na dosažení potenciálního výkonu ekonomiky, odstranění příčin a poruch v ekonomice a negativních důsledků trhu. Hospodářská politika je vědní disciplína, jejíž definice vzhledem ke své komplexnosti a rozsahu je náročná. (Bartková, 2007)

Obchodní a platební bilance

Obchodní bilance

Obchodní bilance zaznamenává v hodnotovém vyjádření dovoz a vývoz zboží, služeb i výkonů průmyslové výrobní povahy za určité období bez ohledu na splatnost pohledávek a závazků. Patří do hmotných bilancí, zatímco peněžní bilance je platební bilance, která zachycuje celý komplex plateb obchodních i neobchodních. Z obchodní bilance lze získat pouze obchodní platby, ale z platební bilance kromě obchodních plateb i neobchodní platby, proto je mnohem širší než obchodní bilance.
„Statistika zahraničního obchodu zahrnuje pohyb zboží mezi SR a zbytkem světa. Celkový dovoz zahrnuje zboží vstupující do SR určené k domácí spotřebě i k zpracování s následným zpětným vývozem. V celkovém vývozu jsou zahrnuta zboží opouštějící území SR nebo zboží opouštějící toto území za účelem zpracování a následně dovezená zpět. Statistika zahraničního obchodu se skládá z údajů z extrastatu a intrastatu. Extrastat poskytuje informace o výměně zboží s nečlenskými zeměmi EU na základě dokumentů předepsaných pro celní řízení, intrastat systém obsahuje informace o obchodu se zbožím s členskými státy EU jako partnerskými zeměmi, získané statistickým zjišťováním.“ (http://portal.statistics.sk/)
Obchodní bilance vyjadřuje vztah mezi hodnotou dovezeného zboží a služeb a hodnotou vyvezeného zboží a služeb za dané období, obvykle 1 rok. Rozdíl mezi hodnotou dovozu a vývozu nazýváme saldo obchodní bilance. Pokud je přebytek na straně běžného účtu, vypovídá to o úspěchu v zahraničně obchodní činnosti země. Běžný účet i kapitálový účet platební bilance jsou zdrojem zvyšování devizových rezerv, které aktivně ovlivňují množství peněz a stabilitu měny. Rozlišujeme:

  • Aktivní obchodní bilanci, kdy hodnota vývozu je vyšší než hodnota dovozu, saldo v tomto případě nazýváme saldem obchodní bilance,
  • Pasivní obchodní bilanci, kdy hodnota vývozu je nižší než hodnota dovozu, saldo nazýváme pasivním saldem obchodní bilance,
  • Vyrovnanou obchodní bilanci, kdy se hodnota dovozu rovná hodnotě vývozu a saldo je nulové.

Obchodní bilance se sestavuje podle měnově-teritoriálního hlediska a na základě komoditní struktury, jako je věcná – sortimentní struktura. (<http://kniznica.grecnar.sk/bc2/ekonomia/9-Medzinarodne_ek_vztahy.pdf>).

Platební bilance

Platební bilanci lze vymezit z hlediska obsahu a rozsahu zaznamenávaných ekonomických transakcí na:

  • Devizovou, nebo jednoduchou platební bilanci (v užším smyslu), která zaznamenává všechny devizové inkasa a devizové úhrady, jež uskutečnili tuzemci s cizozemci za určité období. Označuje se jako devizová jednoduchá platební bilance, protože zaznamenává devizové platby,
  • Ekonomickou platební bilanci, resp. bilanci mezinárodních ekonomických transakcí (v širším smyslu). Jde o bilanci všech ekonomických transakcí, které uskutečnili mezi tuzemci a cizozemci za určité období, zpravidla za jeden rok. Ve srovnání s devizovou platební bilancí tato bilance zachycuje také:
  • Úhrady a inkasa mezi devizovými tuzemci a cizozemci, které se uskutečnily v mezinárodních měnách, nejen v devizách, valutách a jiných měnách,
  • Širokou škálu ekonomických transakcí, včetně všech hmotných transferů, věcných darů, hospodářské pomoci, barterových obchodů, především reálných investic a dalších transakcí,
  • Celý objem vývozu a dovozu zboží, služeb a výkonů, včetně obchodního úvěru. (http://www.derivat.sk/index.php?PageID=635)

„Platební bilance je kvalitativní a kvantitativní vyjádření rozsahu a charakteru zahraničních a ekonomických aktivit státu, zapojení do mezinárodních hospodářských vztahů. Vystupuje ve formě statistického záznamu všech plateb země a všech příjmů za určité období.“ (Polouček, Frait, 1995, str. 97)
Národní banka SR definuje platební bilanci jako statistický výkaz zachycující ekonomické transakce mezi rezidenty SR a rezidenty zbytku světa za referenční období. Platební bilanci sestavuje centrální banka kumulativně každý měsíc. Statistika platební bilance SR je v souladu s metodikou uvedenou v manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu, která je rovněž v souladu s novým světovým systémem národních účtů.