Obchodní systém burz

Z technického hlediska rozlišujeme 2 základní modely: prezentační a elektronický typ burzy.

Prezentační typ burzy

Klasický burzovní systém. Burzovní obchody na burzovním parketu metodou křiku s křídou a tabulí. Obvykle je celý rozdělen do 2 částí:

• Parket – úřední burza, oddělená zábradlím. Obchody s cennými papíry, které jsou kotované v úředním burzovním lístku, tedy připuštěné na burzu.
• Kulisa – neoficiální obchody s cennými papíry, které nejsou kotované na burze = exoty.

3 modely prezentační burzy v závislosti na čase a burzovém zákonodárství:

1. Systém řízený příkazy – kupní a prodejní příkazy se soustřeďují u burzovního zprostředkovatele před zahájením obchodování. Zprostředkovatel určí takovou cenu, při které dosáhne maximálního množství transakcí = jediný kurz na burzovním trhu. Tento model je hlavně v kontinentální Evropě. Burzovní kurz může být určen jednou nebo vícekrát během jednoho obchodního dne.
   • a) Jednotné kurzy – stanovení kurzu pouze jednou za obchodní den. Je obtížné hovořit o funkčním burzovním trhu, obchodování má statický charakter, nelze provádět arbitrážní obchody. S určitými výhradami se uplatňuje pouze obchodování s dluhopisy.
   • b) Jednotlivé kurzy – během jednoho burzovního dne probíhá několik kurzů, za které jsou realizovány obchody s jedním titulem.

   Můžeme rozlišovat kurzy:

   • Otevírací (stanoví se obdobně jako při systému jednotných kurzů),
   • Průběžný (po přijetí příkazů),
   • Zavírací (kurz posledního obchodu).

   Pružnější systém umožňuje rozvíjet spekulace a arbitrážní obchody, což přispívá k likviditě burzovního obchodu. Nevýhodou systému řízeného příkazy je nižší likvidita a nutnost doplnění cenovými limity.

   Výhodou je poměrně vysoká transparentnost. Rozlišujeme:

   • ex-ante transparentnost – týká se informací o struktuře kupních a prodejních příkazů,
   • ex-post transparentnost – představuje informace o obchodech, které již byly realizovány.
2. Systém řízený cenou – charakter decentralizovaného trhu, obchodníci obchodují mezi sebou za individuálně stanovené ceny.

   Zprostředkovatel obchoduje i na vlastní účet = aktivní zprostředkovatel. Jejich povinností je nepřetržitá oboustranná kotace kupních a prodejních cen cenných papírů. Obchody probíhají také prostřednictvím market makerů, kteří vyhledávají nejvýhodnější cenu. Jeden titul může mít několik tržních cen, avšak s malými rozdíly. Obchodování probíhá kontinuálně.

   Tento systém je typický v anglosaských zemích. Výhodou je vyšší likvidita, obchody se realizují prostřednictvím burzovních zprostředkovatelů. Nevýhodou jsou vysoké nároky na kapitálovou vybavenost market makerů.

3. Aukční systém – obchodníci s kupními a prodejními příkazy se přímo, bez zprostředkovatelů, dohadují na ceně. Tento systém je rozšířen především ve Švýcarsku formou veřejného křiku. Začátek burzovního obchodování je vyhlášen akustickým signálem. Kontinuální obchodování probíhá pouze u nejvýznamnějších švýcarských korporací. Ostatní obchodování má vymezený čas.

Zprostředkovatel vyvolává do mikrofonu titul, obchodníci podávají nabídky:

• „Geld“ – disponuje penězi a chce koupit.
• „Brief“ – nabídka, chce cenné papíry prodat. Nikdy se nevyvolávají celá čísla, ale pouze poslední dvě čísla.
• Ten, kdo akceptuje nabídku, řekne „bezahlt“ a vyvolá poslední dvě čísla.

Příklady cen zlata na Londýnském zlatém trhu. Rozdílná je role burzovních zprostředkovatelů i způsob stanovování cen.

Elektronický typ burzy

Základem je výpočetní technika. Obchody ve velkých objemech probíhají během sekund prostřednictvím počítače. Proti elektronizaci burzy působí psychologické aspekty, například lpění na určitých tradicích a zvyklostech. Zaniká přímý kontakt mezi obchodníky na burzovním parketu.

Výhody:

• rychlost vykonávání burzovních příkazů,
• nižší transakční náklady,
• kvalitnější šíření informací,
• větší objemy obchodů,
• nezávislost na místě, tzn. všichni účastníci mají stejný přístup,
• perspektiva jednotného nadnárodního trhu.

Ve světě existují 4 základní modely elektronické burzy:

Quote Driven System

Na burze jsou 2 účastníci: obchodník a market maker. Obchodník i market maker mají možnost vyvolávat si prostřednictvím terminálu aktuální kurzy a vkládat vlastní i cizí příkazy do počítačového systému. Market maker navíc pravidelně kotuje kurzy. Systém automaticky spáruje vhodné příkazy a při existujících kurzech jsou příkazy automaticky provedeny.

Central Order Book

• Neexistuje žádný zprostředkovatel typu market maker, všichni obchodníci mají naprosto rovná práva.
• Obchodníci prostřednictvím terminálů vkládají příkazy do centrální objednávkové knihy, kde jsou automaticky řazeny podle časové a cenové priority.
• Kupní a prodejní příkazy se automaticky spojují a dochází k uzavření burzovního obchodu bez preference jednotlivých účastníků.
• Provedení příkazů se nazývá matching.
• Central Order Book jsou férové, transparentní s rovnoprávným postavením burzovních účastníků, avšak mají největší problém s likviditou trhu.

Single Price Auction System

• Založen na podobném principu jako Central Order Book, s rozdílem, že se používá systém jednotných kurzů.
• Neexistují zde burzovní zprostředkovatelé.
• Burzovní kurzy jsou stanoveny na principu maximálního obratu.
• Nevýhodou je statičnost obchodování.

Block Search System

Mají charakter mimoburzovních trhů. Tyto privátní obchodní systémy v rozvinutých zemích zpravidla vytvořili institucionální investoři jako reakci na vysoké zprostředkovatelské burzovní poplatky a nedostatečně kvalitní servis prezentačních burz.

Obchody jsou uzavírány anonymně, fungují nepřetržitě, umožňují snižovat transakční náklady a nemají kurzotvornou funkci.

Druhy burzovních obchodů:

Podle způsobu vypořádání obchodů:

1. účtují se a vypořádají se v určité době,
2. přímé – vyrovnání pohledávek a závazků mezi prodávajícím a kupujícím bez screeningu.

Podle časového hlediska:

1. promptní obchody,
2. termínové:
   • a) fixní,
   • b) prémiové.