Informace o novelizaci zákona Národní rady Slovenské republiky č. 118/1996 Sb. o ochraně vkladů a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Ve snaze přiblížit se legislativě EU byla připravena a v listopadu 2001 schválena novela zákona Národní rady Slovenské republiky č. 118/1996 Sb. o ochraně vkladů a o změně a doplnění některých zákonů, která nabyla účinnosti 1. prosince 2001 kromě několika ustanovení, jež nabydou účinnosti postupně až do dne přistoupení Slovenska ke státům EU. Jejím hlavním cílem bylo sladění dosavadního zákona o ochraně vkladů s požadavky Evropské unie v oblasti ochrany vkladů. Kromě výše zmíněných nejdůležitějších změn a doplňků byla touto novelou zákona zajištěna též úprava a zpřesnění několika dalších ustanovení v dosavadním zákoně o ochraně vkladů. Bratislava, 29. 11. 2001. V rámci této novely byly přijaty následující změny:
Rozšíření zákonné ochrany bankovních vkladů
1. Zákonná ochrana bankovních vkladů se rozšiřuje také na bankovní vklady vybraných neziskových nepodnikatelských právnických osob, zejména na bankovní vklady nadací, neinvestičních fondů, neziskových organizací poskytujících obecně prospěšné služby, sdružení občanů a rovněž společenství vlastníků bytů a nebytových prostor. Od získání členství Slovenské republiky v Evropské unii se zákonná ochrana bankovních vkladů rozšíří i na ostatní právnické osoby (například podnikatelské právnické osoby), s výjimkami uvedenými v direktivě platné v Evropské unii. Jde o banky, obchodníky s cennými papíry, centrální depozitáře evidence zaknihovaných cenných papírů, burzu cenných papírů, komoditní burzu, správce fondů včetně majetku v podílovém fondu, pojišťovny, doplňkové penzijní pojišťovny, pošty, právnické osoby provozující loterie či jiné obdobné hry a Exportně-importní banku Slovenské republiky, dále každou slovenskou nebo zahraniční právnickou osobu, která má i částečně stejný předmět činnosti jako některá z výše uvedených právnických osob, a také právnickou osobu, která je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem, stát, státní fond, obce, vyšší územní celky, jejich rozpočtové organizace či příspěvkové organizace a orgány veřejné moci, stejně jako každou právnickou osobu zřízenou zvláštním zákonem. V případě podnikajících fyzických osob se systém ochrany vkladů od účinnosti novely vztahuje nejen na bankovní vklady, které nejsou zřízeny pro účely podnikání, ale i na bankovní vklady podnikajících fyzických osob zřízené právě pro účely podnikání.
Vymezení skupin vkladů
2. Upřesňuje se vymezení skupin vkladů, které nejsou chráněny zákonem o ochraně vkladů. Okruh těchto nechráněných (vyloučených) vkladů z věcného hlediska odpovídá v podstatě dřívějšímu znění zákona. Toto zpřesnění je však nezbytné kvůli rozšíření zákonné ochrany také na vklady vybraných právnických osob a současně z důvodu zákona č. 367/2000 Sb. o ochraně před legalizací příjmů z trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, kterým byla mimo jiné zrušena anonymita vkladů. Přestože byla zrušena anonymita vkladatelů u vkladů na doručitele, je nutné, aby vklady na doručitele zůstaly vyloučeny ze zákonné ochrany bankovních vkladů. Důvodem je skutečnost, že vklady na doručitele jsou kdykoli volně převoditelné jednoduchým předáním listinného dokladu o takovém vkladu (například předáním vkladové knížky na doručitele či vkladového listu na doručitele).
Zvýšení horní hranice rozpětí výše sazby řádného příspěvku bank
3. Touto novelizací se zvyšuje horní hranice rozpětí výše sazby řádného příspěvku bank a poboček zahraničních bank do Fondu ochrany vkladů z 0,3 % na 0,75 % z hodnoty průměrného stavu zákonem chráněných vkladů uložených v jednotlivých bankách a pobočkách zahraničních bank. Je také stanoveno, že v letech, kdy je Fond ochrany vkladů v dluhové pozici v důsledku výplat náhrad za nedostupné vklady, činí výše řádného příspěvku horní hranici rozpětí, tedy 0,75 % z průměrného stavu zákonem chráněných vkladů. Zároveň je stanoveno, že v horní polovině rozpětí sazby ročního příspěvku je Fond povinen určovat výši příspěvku v takových letech, kdy Fond není v dluhové pozici, ale ještě nemá vytvořeny finanční zdroje na zajištění výplat náhrad minimálně ve výši 1,5 % z nominální hodnoty všech bankovních vkladů chráněných zákonem o ochraně vkladů. Důvodem této úpravy je skutečnost, že Fond ochrany vkladů zatím musel vyplatit náhrady za nedostupné vklady již ve čtyřech insolventních bankách. K vyplácení těchto náhrad Fond potřeboval rozsáhlé finanční prostředky, které si částečně zajistil formou úvěru. V zemích Evropské unie se přitom jako kritérium bezpečnosti a připravenosti systému ochrany vkladů považuje dostupnost vlastních (nikoli cizích) finančních prostředků instituce zajišťující ochranu vkladů v rozsahu nejméně 1,5 % z celkové hodnoty všech bankovních vkladů chráněných příslušným systémem. Podle této úpravy se poprvé postupuje při určování výše ročního příspěvku za rok 2002; úprava nijak neutrpí výši ročního příspěvku za rok 2001, která byla stanovena již v prosinci 2000.
Pravidla určování výše sazby mimořádného příspěvku bank
4. Upřesnila se také pravidla stanovení výše sazby mimořádného příspěvku bank a poboček zahraničních bank do Fondu ochrany vkladů tak, že výše tohoto příspěvku může být stanovena až ve výši 0,1 % z objemu chráněných vkladů.
Zrušení zvýhodněného postavení stavebních spořitelen
5. Postupně se ruší zvýhodněné postavení stavebních spořitelen, které doposud platily pouze polovinu stanoveného ročního příspěvku. Jejich příspěvek bude v roce 2002 ještě činit 50 % z příspěvku bank, v roce 2003 75 %, v roce 2004 90 % a v roce 2005 se plně vyrovná výši příspěvků ostatních bank a bude činit 0,75 % z objemu chráněných vkladů. Odstraní se tak nerovnost bankovních subjektů z hlediska výše ročního příspěvku, který bankovní subjekty povinně platí. Stavební spořitelny a ostatní banky působí na stejném bankovním trhu a mezi sebou při získávání bankovních vkladů existuje hospodářská konkurence. Ze tohoto hlediska bylo zvýhodnění stavebních spořitelen oproti ostatním bankám poloviční sazbou příspěvků do Fondu ochrany vkladů a také dosavadní vyšší, dvojnásobnou úrovní ochrany vkladů (60násobek horní hranice plnění), které ukládá zákon, odstraněny.
Nepovinnost hradit za nedostupné vklady
6. Další změnou týkající se příspěvků je, že banka, v níž se vklady staly nedostupnými, již není povinna hradit Fondu příspěvky, jejichž splatnost nastala po vzniku insolvence banky, tedy po okamžiku, kdy se vklady v bance staly nedostupnými. Důvodem této změny jsou praktické zkušenosti, podle kterých jsou takové příspěvky reálně nevymahatelné právě vzhledem k insolventnosti banky. Navíc není dostatečně logické, aby insolventní banka platila příspěvky do Fondu ochrany vkladů i za období po vzniku insolvence, na jehož základě vznikla Fondu povinnost vyplatit náhrady za nedostupné vklady.
Další úpravy týkající se ochrany vkladů v bankách
7. Vzhledem k rozšíření ochrany vkladů na vybrané právnické osoby a za účelem zachování rovnosti věřitelů banky při uspokojování pohledávek vůči bance bylo nezbytné zpřesnit důsledky vzniku nedostupnosti vkladů (tedy vlastně insolvence banky) na nakládání s dosud existujícími pohledávkami a závazky banky, vznik nových pohledávek (tedy poskytování úvěrů) a vznik nových závazků (tedy přijímání vkladů). Aby se zabránilo různým spekulacím a zachovala se rovnost všech věřitelů, bylo v zákoně o ochraně vkladů zakotveno, že v období od dne, kdy se vklady v bance staly nedostupnými, do ukončení vyplácení náhrad za nedostupné vklady, se pozastavuje nakládání s vklady, postoupení pohledávek proti bance z nedostupných vkladů, vzájemné zápočty mezi bankou a jinými osobami, přijímání dalších vkladů, poskytování úvěrů, bankovních záruk, dokumentárních akreditivů a uzavírání dalších obchodů, které zvyšují pohledávky či závazky banky vůči jiným osobám. Započítávání vzájemných pohledávek se přeruší bez ohledu na to, zda k zápočtu dochází jednostranným právním úkonem nebo dohodou (dvojstranným právním úkonem). Nezastavuje se však úhrada poskytnutých úvěrů (včetně jejich splátek) ani jejich příslušenství.
8. Upravilo se rovněž ustanovení o výši náhrady, které Fond ochrany vkladů poskytuje za zákonem chráněné nedostupné bankovní vklady. Fond poskytne náhradu pouze ve výši 90 % nominální hodnoty vkladů jednoho vkladatele v jedné bance. Riziko ve výši 10 % nese sám vkladatel, a to z výchovných důvodů, aby si uvědomil svou odpovědnost při výběru banky, do níž ukládá své úspory, a také proto, aby nedocházelo k nárůstu vkladů v bankách, které nabízejí neúměrně vysoké úroky na vklady.
9. Maximální výše náhrady za nedostupný vklad se s přistoupením Slovenské republiky k Evropské unii bude rovnat 20 000 EUR přepočtených na slovenské koruny. Současně bude pro přechodné období stanoveno (vzhledem k finančním zdrojům Fondu ochrany vkladů), že maximální výše náhrady za zákonem chráněné bankovní vklady je dočasně nižší. V tomto přechodném období zůstává zachován dosavadní valorizační mechanismus zvyšování maximální možné výše náhrady v závislosti na růstu průměrné měsíční mzdy na Slovensku. Na základě toho byla maximální možná výše náhrady poskytnutá jednomu vkladateli či jiné oprávněné osobě v jednom období vzniku nedostupnosti od nabytí účinnosti této novely zákona (tedy od 1. prosince 2001) do 1. července 2002 stanovena nejvýše na 30násobku průměrné měsíční mzdy v Slovenské republice a v případě vzniku nedostupnosti po 30. červnu 2002 nejvýše na 40násobku průměrné mzdy, přičemž tyto násobky se budou zaokrouhlovat nahoru na celé 100 Sk. Pokud by však vypočtený násobek přesáhl částku odpovídající přepočtu 20 000 EUR na slovenské koruny, nárok na náhradu bude omezen na tuto částku podle kurzu vyhlášeného Národní bankou Slovenské republiky ke dni vzniku nedostupnosti vkladů.
10. Upřesňuje se rovněž posuzování zvláštního vztahu k bance pro účely poskytování či neposkytování náhrad za nedostupné vklady v návaznosti na nový zákon o bankách, který upravuje okruh těchto osob.
11. Vzhledem k rozšíření ochrany vkladů i na vybrané právnické osoby bylo nutné zpřesnit kritéria prokazování identity právnických osob, které uplatňují právo na náhradu za zákonem chráněné nedostupné bankovní vklady.
12. Ujasnila se i právní vazba mezi Fondem ochrany vkladů a bankou, u níž Fond vyplatil náhrady za nedostupné vklady, a to tak, že se kromě úpravy v zákoně o ochraně vkladů použijí podpůrně ustanovení občanského zákoníku o ručení. Tento fakt byl dosud pouze vysvětlen v důvodové zprávě k zákonu o ochraně vkladů, proto bylo důležité příslušný ručitelský závazek Fondu zakotvit přímo v zákoně.
13. Podle dosavadního znění má Fond ochrany vkladů nárok na přístup k informacím chráněným bankovním tajemstvím pouze tehdy, kdy k nedostupnosti vkladů došlo de iure v důsledku insolvence banky vyhlášené rozhodnutím Národní banky Slovenské republiky, nikoli však v případě, kdy nedostupnost vznikla z rozhodnutí soudu v rámci insolvenčního řízení. Takový přístup k informacím je však nezbytný i v druhém případě, aby Fond mohl rychle a kvalifikovaně zajistit výplatu náhrad. Proto byla upravena příslušná ustanovení zákona o ochraně vkladů. Současně je v navrhované úpravě § 12 odst. 1 zpřesněno právo Fondu kontrolovat správnost plnění úkolů bankou, v níž se vklady staly nedostupnými (například správnost a úplnost podkladů o zákonem chráněných nedostupných vkladech), stejně jako kontrolovat plnění úkolů banky, skrze níž Fond vyplácí náhrady.
14. Za účelem sladění zákona o ochraně vkladů s novelizovaným zákonem o bankách je rovněž obsahem úpravy možnost bank zveřejňovat informace o zákonné ochraně vkladů nejen způsobem a za podmínek stanovených zákonem o ochraně vkladů, ale i způsobem a za podmínek stanovených zákonem o bankách. Cílem této regulace je zabránit bankám využívat zveřejňování informací o zákonné ochraně k nekalé konkurenci, neboť zákonná ochrana vkladů je stejná pro všechny banky. Tato úprava přispívá k souladu zákona o
