Opravné prostředky
– lze charakterizovat jako právní instituty, jimiž se oprávněná osoba (účastník, odpovědný zástupce) domáhá přezkoumání rozhodnutí předchozího řízení opravným soudem za účelem dosažení nápravy. Podle současného občanského soudního řádu jsou opravnými prostředky odvolání, dovolání, obnova řízení a dočasně v omezené míře i stížnost pro porušení zákona.
Opravné řízení
– je řízení, v rámci kterého se přezkoumává věc v rozsahu stanoveném zákonem za účelem dosažení nápravy napadeného rozhodnutí, ať už ve formě jeho změny nebo zrušení.
Opravný soud
– se rozumí soud, který napadené soudní rozhodnutí přezkoumává v rámci opravného řízení.
Třídění opravných prostředků
1. Podle časového okamžiku jejich přípustnosti:
a) řádné – jsou přípustné v zákonem stanovené lhůtě (odvolání). Začátek běhu této lhůty je vázán na okamžik doručení rozhodnutí.
b) mimořádné – začátek běhu lhůty je vázán až na okamžik pravomocnosti rozhodnutí (dovolání, obnova řízení).
2. Podle opravného soudu:
a) opravné prostředky s devolutivním účinkem
b) opravné prostředky bez devolutivního účinku
3. Podle účinku vázaného na podání opr. prostředku:
a) opravné prostředky se suspenzivním účinkem
b) opravné prostředky bez suspenzivního účinku
4. Podle důvodu, za kterého lze opr. prostředek podat:
a) úplné – umožňují napadnout rozhodnutí z jakýchkoli důvodů bez omezení (odvolání)
b) neúplné – vázané pouze na existenci určitých zákonných důvodů (dovolání)
5. Podle práva předkládat nové skutečnosti a důkazy:
a) opravné prostředky s právem novot
b) opravné prostředky bez tohoto práva
6. Podle způsobu vyřízení opr. prostředku:
a) opr. prostředek s kasačním účinkem
b) opr. prostředek s revizním účinkem
Odvolání – je opravný prostředek, který může účastník využít v případě nespokojenosti s vydaným rozhodnutím. Podmínky:
– přípustnost odvolání – je přípustné pouze proti rozhodnutí soudu prvního stupně
– včasnost podání odvolání – stanovuje délku odvolací lhůty (15 dnů od doručení rozhodnutí)
– podání odvolání oprávněnou osobou – může jej učinit pouze účastník řízení
Formální náležitosti odvolání
– každé odvolání může být učiněno ústně do zápisu, písemně nebo prostřednictvím telegrafu. Každé odvolání by mělo obsahovat:
– označení soudu, kterému je určeno
– kdo jej podává
– proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje
– uvedení nových skutečností a důkazů
– čeho se odvolatel domáhá
– podpis a datum
Účinky odvolání
– odvolání podané včas oprávněnou osobou a proti rozhodnutí, proti kterému zákon nevylučuje opravu, vyvolává suspenzivní účinek – podstata odvolání nenabývá právní moci, dokud o něm nerozhodne odvolací soud.
Řízení o odvolání – celý průběh řízení o odvolání, počínající doručením odvolání soudu a končící vydáním rozhodnutí, se dělí mezi soud prvního a druhého stupně.
Způsoby rozhodování odvolacího soudu
– způsob rozhodnutí odvolacího soudu o podaném odvolání závisí na výsledku zjištění, k němuž soud dospěje po přezkoumání napadeného rozhodnutí.
Možnosti soudu:
– zastavit řízení
– odmítnout řízení
– potvrdit rozhodnutí – pokud je věcně správné
– zrušit rozhodnutí – pokud nejsou splněny podmínky pro jeho změnu
– změnit rozhodnutí – pokud se soud prvního stupně dopustil chyby
Dovolání – nahradilo mimořádný opravný prostředek stížnost pro porušení zákona.
Podmínky dovolání – aby došlo k projednání dovolání dovolacím soudem, musí být splněny všechny zákonem předepsané podmínky:
a) podání dovolání oprávněnou osobou (subjektivní podmínka) – výlučně účastník řízení
b) přípustnost dovolání (objektivní podmínka) –
Dovolání je přípustné
– pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu
– pouze proti právně závaznému rozhodnutí
– závisí na formě rozhodnutí odvolacího soudu
– dovolání smí směřovat pouze proti výroku rozhodnutí
– při vadách, které měly za následek nesprávné rozhodnutí
– včasnost dovolání – 1 měsíc
Formální náležitosti
– obecné náležitosti
– proti kterému rozhodnutí směřuje
– v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá
– čeho se dovolatel domáhá, tj. petit
– jaké důkazy by měly být provedeny na prokázání důvodů dovolání
– z jakých důvodů je rozhodnutí napadáno
Řízení o dovolání
– se dělí mezi soud, který rozhodoval v prvním stupni, a dovolací soud.
Způsoby rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání
– zastavení řízení
– odmítnutí řízení
– zamítnutí dovolání
– zrušení rozhodnutí
Stížnost pro porušení zákona
– je mimořádný opravný prostředek. Oprávněn ji podat je pouze generální prokurátor a to pouze ve věcech, které mohou vstoupit do již zahájeného řízení. Lhůta je do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.
Obnova řízení
– podmínky obnovy řízení:
prvním předpokladem pro povolení obnovy řízení je zachování podmínek přípustnosti, jejichž splnění vyžaduje občanský soudní řád a které teorie dělí na objektivní a subjektivní. Jsou jimi:
1. Podání návrhu na obnovu řízení osobou k tomu oprávněnou – je jí pouze účastník řízení
2. Podání návrhu na obnovu řízení z některého z důvodů uvedených v zákoně (§ 288) – provedení důkazů, které nemohly být provedeny v původním řízení. Skutečnosti, důkazy, které účastník nemohl použít v původním řízení.
3. Podmínka návrhu na obnovu řízení proti rozhodnutí, proti kterému není ze zákona vyloučena obnova
4. Podání návrhu na obnovu řízení ve stanovené lhůtě. Subjektivní – 3 měsíce, objektivní – 3 roky.
Náležitosti návrhu na obnovu řízení
– zákonem předepsané náležitosti
– označení rozhodnutí
– důkazy obnovy
– skutečnosti, které svědčí o tom, že návrh je podán včas
– důkazy, které mají prokázat důvodnost návrhu
– petit, tj. čeho se navrhovatel domáhá
Řízení o návrhu na obnovu řízení
– charakteristickým znakem je, že o obnově řízení vždy rozhoduje soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Má dvě fáze:
1. řízení o povolení obnovy
2. řízení ve věci samé o povolení obnovy
