Definice organizování a jeho význam
Organizování je manažerská funkce, jejímž cílem je vytvoření organizačních struktur umožňujících realizaci plánovaných cílů. Jedná se o činnost, která zajišťuje uspořádání zdrojů, určení pravomocí a odpovědností a koordinaci práce.
Obsah pojmu organizování
- Uspořádání neuspořádaného – systémová organizace práce a vztahů
- Odstraňování konfliktů týkajících se práce a odpovědnosti
- Vytváření vhodného pracovního prostředí a motivace
Organizování zajišťuje koordinované úsilí prostřednictvím tvorby struktury procesů (způsoby provádění činností) a struktury vztahů (organizační struktura podniku).
Činitelé organizování
- Rozdělení práce – specializace a seskupování činností
- Formální a neformální autorita
- Vztahy mezi členy týmu a jejich pravidla spolupráce
Prostředky organizační práce
- Vymezení činností nezbytných k dosažení cílů
- Přidělování úkolů pracovníkům
- Skupinové uspořádání činností
- Určení vedoucích a jejich pravomocí
- Delegování odpovědnosti
- Koordinace horizontálních a vertikálních vztahů
- Rozdělení úkolů podle kvalifikace
- Synchronizace navazujících činností
Fáze organizačního procesu
- Stanovení cílů podniku
- Formulace podpůrných cílů, taktik a plánů
- Identifikace a klasifikace potřebných činností
- Seskupování činností podle dostupných zdrojů
- Delegování pravomocí vedoucím skupin
- Vytváření vertikálních a horizontálních vazeb a informačních toků
Chápání organizace z hlediska objektu a obsahu
Organizace je nástrojem pro efektivní využití všech zdrojů (lidských, materiálních, finančních) v podniku. Představuje strukturu řízení a způsob, jak koordinovat činnosti směřující k cílům.
Organizace jako manažerská funkce
Jde o proces rozhodování, jehož výsledkem je formální uspořádání činností. Toto uspořádání tvoří základ dlouhodobého fungování podniku.
Dimenze organizační struktury
- Stupeň formalizace: Míra písemného vymezení postupů a očekávání
- Stupeň centralizace: Úroveň rozhodování – od vrcholového managementu po nižší úrovně
- Stupeň složitosti: Počet organizačních jednotek a úrovní řízení
Základní koncepce organizace
1. Tradiční (mechanická) organizace
- Lineární, štábní, funkcionální, divizionální struktura
- Důraz na disciplínu, formalizaci, hierarchii a kontrolu
- Úkoly jsou specializované, odpovědnost přesně definovaná
- Rozhodování centralizované na vrcholovém managementu
- Komunikace probíhá shora dolů
2. Pružná (organická) organizace
- Projektová nebo maticová struktura
- Flexibilita, adaptabilita, týmová práce
- Síťová struktura autority a komunikace
- Komunikace založená na konzultacích, ne direktivách
- Rozhodování decentralizované, orientované na expertízu
