Penzijní fondy představují největšího zprostředkovatele na finančních trzích, dlouhodobého investora (zprostředkovatele).
Penzijní fondy mají minimální potřebu likvidity, proto mohou s vysokou přesností kalkulovat příjmy a výdaje do daleké budoucnosti.
Penzijní fondy – fáze:
1. počáteční – fáze akumulace – pravidelné měsíční platby
2. druhá fáze – vydávání vlastních cenných papírů
– jiná varianta – od penzijních fondů koupí anuitu, rentu
Výhody penzijních fondů:
1. soustřeďují a podporují tvorbu dlouhodobých úspor
2. rozšiřují nabídku produktů důchodového pojištění
3. omezují politická rizika
4. pozitivně ovlivňují fungování a rozvoj trhů cenných papírů
5. umožňují přenášet spotřebu do důchodového věku
6. řeší nepříznivý demografický vývoj a jeho vliv na státní důchodové systémy
Nevýhody penzijních fondů:
8. riziko nese účastník
9. vysoké náklady na zavedení systému, vytvoření, správu a regulaci penzijních fondů (např. administrativní náklady)
10. riziko neefektivní správy vytvořeného kapitálu
11. nepříznivý dopad investičních rizik na hodnotu penzijních úspor
12. nebezpečí výskytu obchodů v důsledku absence redistribuční funkce
Základní principy investování – likvidita, rizikovost a výnosnost
– investiční strategie je omezována:
a) minimální úrovní likvidity
b) investičním horizontem
c) citlivostí jednotlivých aktiv na inflaci
d) daňovými a účetními omezeními
První penzijní fond byl založen v USA (19. století) – v Pennsylvánii – železniční společností – přispívali do něj zaměstnanci i zaměstnavatel. Koncem minulého (20.) století se penzijní fondy prosadily i v Evropě (jako první ve Velké Británii, v Dánsku, Nizozemsku a Švýcarsku byla účast povinná).
Aktiva penzijních fondů: akcie, vládní a zahraniční dluhopisy, firemní dluhopisy, investice do nemovitostí, peněžní hotovost.
Formy penzijních fondů:
1. podle správy kapitalizačních důchodů:
a) státní (veřejné)
b) zaměstnanecké (soukromé)
c) nezávislé (soukromé)
2. podle formy účasti v kapitalizovaných systémech:
a) dobrovolné
b) povinné
3. podle typu penzijního plánu:
a) penzijní plán s definovaným příspěvkem
b) penzijní plán s definovanou dávkou
c) hybridní penzijní plán
d) plán zaměstnaneckého vlastnictví akcií
Změny v rámci EU – nová směrnice 2003/41/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. června 2003 o činnosti a dohledu nad institucemi zaměstnaneckého důchodového zabezpečení
Doplněné principy směrnice:
• přispěvatelé a sponzorující subjekty přísně majetkově i právně odděleni od správcovských společností
• veřejný dohled
• povinnost kontroly účetní závěrky a výroční zprávy auditem
• tříleté intervaly pro investiční strategii a způsob řízení rizik
• pro potřeby dozorového orgánu je nutné poskytnout všechny informace
• nezbytný obezřetný výpočet pojistných rezerv
• mezinárodní diverzifikace s vyšším podílem akcií a jiných měn
• fondy působí přeshraničně
Pravidla obezřetného investování:
1. aktiva na regulovaných trzích
2. ostatní jen v souladu s pravidly obezřetného podnikání
3. do derivátových nástrojů při zajišťování se
4. členský stát – zakázat fondu poskytování úvěrů a půjček
5. nečlenský stát – nebude požadovat investice do určitých kategorií aktiv
Kvantitativní omezení (rozšiřují pravidla investování):
– max. 70 % akcie, firemní dluhopisy na regulovaných trzích
– max. 50 % denominovaná aktiva v jiných měnách
– investice do rizikových krátkodobých instrumentů
– členské státy mají přísnější investiční pravidla:
a) max. 30 % aktiv do akcií a dluhových cenných papírů obchodovaných na neregulovaných trzích (mimoburzovních)
b) max. 70 % aktiv do akcií a dluhových cenných papírů obchodovaných na regulovaných trzích (na burze)
c) max. 5 % hranice se vztahuje na akcie, dluhopisy a ostatní cenné papíry dlouhodobého i krátkodobého charakteru jednoho emitenta
d) aktiva sponzorujícího subjektu – zaměstnavatele nesmí přesáhnout ve fondu 5% podíl na portfoliu
e) max. 10 % může dosáhnout investice do skupiny, v jejímž rámci se nachází emitent
f) max. 30 % může být investováno do aktiv denominovaných v jiných měnách než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřeny závazky