Definice logistiky
Aplikace logistiky, které vycházejí z bezprostředních potřeb a zájmů jednoho podniku, nazýváme podniková logistika.
Členění logistiky
Podnikovou logistiku dělíme na:
a.) obchodní logistiku
b.) logistiku služeb
c.) průmyslovou logistiku
A. Obchodní logistika
Obchodní logistika je zaměřena na řetězce týkající se obchodní činnosti. Soustředí se na řetězce důležité pro podnik vykonávající obchodní činnost. Jde o logistiku mezi okolím a podnikem (podobá se to druhé koncepci chápání logistiky).
Příklad obchodní logistiky: pokud je takovým podnikem velkoobchod, hlavním předmětem jsou hmotné (materiálové) řetězce a s tím související finanční a informační řetězce, které proudí od výrobců, prostředkované dopravou a propojené s velkoobchodem. Dále materiálové řetězce a s nimi související finanční a informační řetězce proudící od velkoobchodu prostřednictvím dopravy k maloobchodu.
B. Logistika služeb
Logistika služeb je orientována na činnosti spojené s přijímáním nebo poskytováním služeb. Zaměřuje se na logistické řetězce důležité pro podnik, které se týkají poskytování služeb (materiálové řetězce a s nimi související finanční a informační řetězce vycházející od výrobce náhradních dílů).
Příklad logistiky služeb je servis:
– jedná se o činnosti spojené se získáváním náhradních dílů
– lidský faktor, náhradní díly, technický faktor
– v případě výrobní firmy jde o logistiku záručního a pozáručního servisu
C. Průmyslová logistika
Průmyslová logistika zahrnuje činnosti spojené s transformačním procesem. Sleduje všechny logistické řetězce důležité pro průmyslový podnik, které se týkají zásobování, transformačního cyklu a dodávek hotových výrobků zákazníkům. Člení se na tyto logistické oblasti:
– zásobovací logistika
– výrobní logistika
– odbytná logistika
Vývoj podnikové logistiky
Podniková logistika prošla určitými vývojovými fázemi:
1. fáze
– od roku 1964
– podniková logistika se omezovala pouze na distribuci a byla aplikována v duchu části obchodní logistiky
– považuje se za zastaralou
2. fáze
– logistika se rozšiřuje o zásobování a transformační proces, proniká rovněž do řízení výroby, pokrývá tedy všechny funkce podniku, avšak jednotlivé oblasti jsou řízeny izolovaně (aplikace probíhá odděleně – v rámci podnikových útvarů)
– izolovaná aplikace
3. fáze
– dochází ke integraci izolovaných funkcí do logistického systému
– jedná se o vrcholné uplatnění – zahrnuje většinu středních a větších firem
– integrovaná logistika
– většina firem ve vyspělých zemích je v této fázi
4. fáze
– integrovaný logistický systém je podroben celkové optimalizaci
– předpokládá se celková optimalizace ekonomického subjektu
– praktický vrchol ve vyspělých zemích
Integrovaná logistika
Integrovaná logistika představuje řízení (prognózování, plánování, organizování, operativní řízení, kontrola) hmotných (materiálových) řetězců a s nimi spojených informačních a finančních toků od vývoje výrobku (služby) přes zásobování, výrobu (tvorbu) a distribuci až ke konečným spotřebitelům s cílem maximálně uspokojit zákazníka při co nejnižších nákladech.
Vývoj podnikové logistiky umožnil dvě základní zlepšení:
– snížení doby potřebné pro vyřízení objednávek
– redukce zásob (zvýšení obrátkovosti zásob)
Konečným efektem je zvýšení produktivity. Zavádění integrovaného logistického systému není jednoduchý proces (trvá přibližně 10 let).
Problémy logistiky v praxi
Problémy v dnešní podnikové praxi se řeší:
A. Dopravní a alokační problémy
– optimalizace umístění distribučních skladů, optimalizace využití výrobních a skladovacích kapacit, optimalizace manipulačních činností
B. Přiřazovací problémy
– přiřazování člověk – technologie
– přiřazování člověk – pracovní úkol
C. Problémy hromadné obsluhy
– optimalizace počtu a využití manipulačních a dopravních prostředků, řešení priority objednávek a služeb, optimalizace nakládacích operací (nakládání, vykládání)
D. Problémy optimálního využití zdrojů
– plánování rozvozních cyklů (distribučních)
– rozhodování o investicích
– řešení vícestupňových problémů ve výrobě
