Podnikové hospodářství

Majetek podniku

Majetek podniku představuje souhrn věcí, peněžních prostředků, pohledávek a dalších majetkových hodnot. Majetek podniku a nakládání s ním právně upravuje Obchodní zákoník, Daňový zákoník a Zákon o účetnictví. Prohlédněte si stránky věnované majetkové struktuře podniku:

• Majetková struktura podniku
• Majetková struktura podniku – struktura aktiv podniku
• Majetková struktura podniku – dlouhodobý majetek
• Majetková struktura podniku – krátkodobý majetek

Členění majetku

• Dlouhodobý majetek:
  • hmotný majetek
  • nehmotný majetek
  • finanční majetek
• Krátkodobý majetek
  • materiál
  • zboží
  • pohledávky
  • finanční majetek
• Z hlediska transformačního procesu:
  • oběžný majetek
  • neoběžný majetek

Oběžný a neoběžný majetek

Kritéria členění oběžného a neoběžného majetku:

• Hodnotové kritérium:
  • Hmotný majetek do 1 700 Kč
  • Nehmotný majetek od 2 400 Kč
• Časové hledisko/doba použití:
  • Do 1 roku – oběžný majetek
  • Nad 1 rok – neoběžný majetek
• Likvidita – schopnost přeměny majetku na peněžní prostředky
  • Vyšší – suroviny, materiály
  • Nižší – stroje, zařízení
• Za účelem pořízení:
  • Neoběžný – za účelem dlouhodobého užití
  • Oběžný – za účelem krátkodobého užití

Neoběžný majetek

Neoběžný majetek podniku se opotřebovává postupně a jeho hodnota se postupně přenáší do hodnoty hotových výrobků, přičemž vázne velké množství finančních prostředků. Do této skupiny majetku patří budovy, haly, stavby, stroje, přístroje, zařízení a podobně.

Oběžný majetek

Oběžný (krátkodobý) majetek má vyšší likviditu a je pořizován za účelem krátkodobého použití. Zajišťuje plynulost transformačního procesu. Koloběh oběžného majetku představuje proces přeměny, při němž jednotlivé skupiny oběžného majetku procházejí různými fázemi ve sféře výroby a ve sféře oběhu.

Struktura oběžného majetku

• Materiál – mění se na výrobky
  • pořízený materiál
  • materiál na cestě
  • materiál na skladě
• Zásoby vlastní výroby – management podnikových zásob
  • nedokončená výroba
  • polotovary vlastní výroby
  • zvířata
• Zboží – které již bylo prodáno prodávajícím
  • zboží na cestě
  • zboží na skladě
  • pořízení zboží
• Pohledávky – jsou právní nároky podniku na očekávané platby za například prodané výrobky, poskytnuté služby – management pohledávek
  • krátkodobé pohledávky
  • dlouhodobé pohledávky
• Krátkodobý finanční majetek – management hotovostních prostředků
  • peníze v hotovosti
  • bankovní účty
  • krátkodobé finanční výpomoci
  • krátkodobé dluhopisy
  • krátkodobý finanční majetek – cenné papíry, akcie, podílové listy (spltnost do 1 roku)

Pořizování a oceňování majetku

Dlouhodobý neoběžný majetek lze pořídit:

• koupením
• vlastní činností
• darováním
• převedením do podnikání z vlastního užívání
• pronájmem

Oceňování neoběžného majetku:

• k datu uskutečnění účetního případu
• k datu sestavení účetní závěrky
• k jinému dni podle zvláštních předpisů

Na základě účetní hodnoty daného okamžiku může mít majetek charakter oběžného i neoběžného majetku.

Pořizovací cena

Za pořizovací cenu se považuje:

• Pořizovací cena – zahrnuje cenu pořízení + náklady související s jeho pořízením – doprava, clo, pojištění, montáž, provize…
• Vlastní náklady – oceňujeme majetek podle kalkulačního vzorce, skutečné náklady, které byly použity na výrobu
• Reprodukční pořizovací cena – majetek, který byl již v užívání, ohodnotíme ho v nových reprodukčních podmínkách – znalec
• Jmenovitá hodnota – dlouhodobý finanční majetek – akcie, obligace…
• Zvýšená pořizovací cena – pořizovací cena zvýšená o technické zhodnocení – modernizace, rekonstrukce, budovy, zařízení…
• Zůstatková cena – oceňujeme majetek po určité době jeho opotřebení – vyjadřuje tu část hodnoty, která se ještě nepřenese do hodnoty výrobků. Zůstatková cena = pořizovací cena minus oprávky

Využívání majetku

Základní podmínkou efektivního fungování podniku je co nejlepší využívání majetku, který vlastní. V oblasti majetku se podnik musí snažit vzhledem k velkým objemům investic do něj vázaných, jakož i k možnosti jeho rychlého morálního zastarávání, ho využít co nejefektivněji a v co nejkratší době získat z něj co největší podnikatelský přínos.

Využívání dlouhodobého majetku závisí na:

• délce času, po který se majetek využívá
• využití výkonu (produktivnosti) majetku

Opotřebení a odpisování majetku

Opotřebení majetku může být fyzické a morální. Fyzické opotřebení může být aktivní (používáním se opotřebovává) a pasivní (například pokud máme stroj, který nepoužíváme). K morálnímu opotřebení dochází vlivem vědecko-technického pokroku – za stejnou cenu nyní pořídíme lepší počítač než před dvěma lety.

Úkolem odpisování je co nejpřesněji vyjádřit opotřebení majetku a co nejlépe odepsat opotřebované zařízení. Odpisy zařazujeme mezi náklady. Známe tyto typy odpisů:

• výkonové odpisy – vycházejí z konkrétního výkonu zařízení
• časové odpisy – vycházejí z délky užívání
• konstantní odpisy
• variabilní odpisy:
  • progresivní odpisy – v prvních letech je odpis nižší, pak vyšší
  • degresivní odpisy – v prvních letech je odpis vyšší, pak nižší

Druhy odpisů:

• daňové odpisy – kterými se zabývá zákon o daních, snižují zdaňovaný zisk
• účetní odpisy – přesněji vyjadřují opotřebení, lze používat i jiné metody výpočtu odpisů, například výkonové. Můžeme je počítat jen pro vlastní potřebu, do nákladů zahrneme pouze daňové odpisy
• kalkulační odpisy – orientují se na celkovou obnovu neoběžného majetku, vycházejí z budoucí reprodukční ceny, která může mít charakter aktuální či tržní ceny

Typy odpisů a metody odpisování naleznete na stránce Odpisování majetku.

Normování oběžného majetku

Obrat představuje neustále se opakující koloběh majetku. Normování oběžného majetku je činnost, při níž se snažíme vypočítat optimální množství. Normativ představuje průměrné množství finančních prostředků vázaných ve výrobních zásobách, ve výrobních nedokončených zásobách nebo v hotových výrobcích. S normativy souvisejí tyto kategorie:

• normativ výrobních zásob
  • časová norma
  • průměrná denní spotřeba
  • normativ výrobních zásob
• normativ nedokončené výroby
• normativ hotových výrobků
• ukazatele využití oběžného majetku
• ukazatele finanční závislosti
• doba obratu
• rychlost obratu
• koeficient vázanosti

Kapitál

Kapitál podniku může být vlastní nebo cizí. Vlastní kapitál představují vklady, základní kapitál, zisk a odpisy. Cizí kapitál zahrnuje úvěry, dotace, vklady tichého společníka a podobně. Kapitál představuje závazek, který podnik musí splatit.

Funkční podnikohospodářské disciplíny

Mezi funkční podnikohospodářské disciplíny patří:

• řízení podniku – včetně managementu, organizace a podobně
• financování podniku – tedy zajišťování kapitálu
• investice podniku – tedy využití kapitálu
  • investiční majetek
  • oběžný majetek
  • oceňování majetku
  • inovace
• výroba nebo poskytování služeb – viz také stránka Výrobní faktory
• odbyt – zahrnující:
  • distribuci
  • reklamu
  • cenotvorbu
  • prodej
• logistika – zahrnující:
  • dopravu
  • skladování
  • zásobování a podobně
• lidské zdroje

Všeobecná podnikohospodářská nauka se v praxi často dělí podle podnikových funkcí, proto jsou funkční podnikohospodářské disciplíny někdy považovány za totožné s všeobecnou podnikohospodářskou naukou.