Podzvukový letoun je termín používaný v leteckém průmyslu pro označení letadla, které se pohybuje rychlostí nižší než zvuková rychlost ve vzduchu (Mach 1) při ustáleném horizontálním letu. V praxi to znamená, že podzvukový letoun nedosahuje rychlosti zvuku, což je přibližně 1235 km/h za normálních podmínek na hladině moře.
Podzvuková letadla jsou běžná jak v civilním, tak ve vojenském letectví. Tyto typy letadel se široce využívají pro přepravu cestujících, nákladu i ve vojenských operacích. Výhody podzvukových letadel zahrnují jejich schopnost dosahovat relativně efektivní spotřeby paliva, což znamená, že jsou hospodárnější a méně nákladná na provoz ve srovnání se supersonickými letadly.
V technickém smyslu je podzvukový letoun definován jako letadlo, které udržuje ustálený horizontální let při rychlostech nižších než zvuková rychlost. Tato schopnost je zásadní pro bezpečný a pohodlný letecký pohyb, zejména u komerčních letů, kde je bezpečnost cestujících a posádky nejvyšší prioritou.
V kontextu leteckého designu a inženýrství je podzvukový letoun navrhován s ohledem na aerodynamiku, konstrukci a pohonné jednotky, které umožňují bezpečný let při rychlostech nižších než zvuková rychlost. Vývoj a výzkum v oblasti podzvukového letectví jsou neustále v pohybu, přičemž inženýři a designéři pracují na zlepšení efektivity, bezpečnosti a environmentální udržitelnosti podzvukových letadel.
Celkovo je podzvukový letoun klíčovým prvkem současného leteckého průmyslu, který zajišťuje spolehlivou a efektivní přepravu cestujících a zboží po celém světě.
Letoun, který při ustáleném vodorovném letu není schopen letět rychlostí větší než M 1.
