Pojištění a technické rezervy v pojišťovnictví

Možnosti krytí škod
Pojišťovny využívají pro plnění závazků:
a) technické rezervy
b) zajištění
c) platební schopnost
Technické rezervy
– představují cizí zdroj krytí závazků pojišťovny a neměly by být použity k jiným účelům než výplatě pojistného plnění.
– Tvoří se ve výši objektivizované, kalkulované platby k pokrytí známých/pravděpodobně vzniklých závazků pojišťovny.
– Výchozím bodem pro jejich stanovení je jedna ze základních zásad účetnictví – přiřazení nákladů a výdajů tomu období, ve kterém vznikly = i výdaje, které souvisejí se sledovaným obdobím, ale budou vynaloženy až v budoucnu, se realizují vytvářením rezerv.
Definice rezerv podle Kafkové (pro jistotu?):
Rezervy jsou peněžní prostředky pojištěných, které se kumulují z části pojistného na základě principů pojistné matematiky v životním a neživotním pojištění. Spravuje je pojišťovna s cílem schopnosti plnit všechny relevantní požadavky vyplývající z aktuálního portfolia pojistných smluv, přičemž manipulační prostor a zásady pro jejich zhodnocování na kapitálovém trhu stanovuje dozorový orgán, který zároveň reguluje a kontroluje jejich výši. (kam se hrabe Kotler! ?)
Pojistné, druhy pojistného
Pojistné je cena za poskytovanou pojistnou službu, kterou musí zaplatit pojištěný jako protihodnotu za finanční krytí rizika. Je třeba jej zaplatit na určené pojistné období, aby bylo pojištění v platnosti.
Druhy pojistného:
1. netto – čisté – má pokrýt průměrnou škodovost v daném riziku
brutto = netto + preventivní činnost pojišťovny + všechny náklady pojišťovny + kalkulovaný zisk
2. předepsané – souhrn účetních předpisů pojistného daného odvětví/rizika
přijaté – které pojišťovna reálně přijala
rozdíl mezi předepsaným a přijatým by měl činit 10 %
3. zasloužené
nezasloužené
– souvisí s časovým rozlišením příjmů a výdajů
4. běžně placené – ve splatných obdobích, jak je dohodnuto
jednorázové
Výše pojistného by měla být stanovena takto:
a) pokrývalo nároky pojištěných v průběhu pojistné doby
b) aby pokrylo všechny výdaje pojišťovny
c) aby umožnilo tvorbu zisku
d) aby byly vytvořeny pojistné rezervy
Pojištění pro případ přerušení provozu (PP)
Rozsah pojištění – pojištění pro případ PP? doplňkové pojištění PO, která mají sjednáno pojištění majetku pro případ poškození nebo zničení věcí živelnou událostí.
Předmět pojištění
1. zisk z obratu tvořeného prodejem obchodního zboží, vlastních výrobků nebo zisk z poskytovaných služeb
2. stálé náklady
3. mzdy zaměstnancům
Pojištění nahradí zisk a stálé náklady do výše rozdílu oproti předpokládané výši za období skutečného přerušení provozu, maximálně do konce doby ručení. Předmětem pojištění je ochrana proti ztrátám vzniklým přerušením provozu, které bylo způsobeno následkem věcné škody v prostorách uvedených v pojistné smlouvě jako místo provozu.
Věcná škoda je definována jako poškození, zničení nebo ztráta věcí sloužících k podnikání, k nimž došlo v prostorách uvedených v pojistné smlouvě v důsledku:
požáru, výbuchu, úderu blesku
nárazu, pádu pilotovaného letadla, části nákladu
hašení, demolice, odstraňování trosek v souvislosti s některou z uvedených událostí
Vyloučení z pojištění
1. nevztahuje se na věcné škody v důsledku nepokojů, válek, stávky, …
2. zemětřesení nebo jaderné energie
3. povodně, záplavy
4. zničení, ztráta, poškození hotovosti a cenných papírů, …
5. daň z obratu, spotřební daň, vývozní cla
6. pojištění nemusí plnit v plném rozsahu, pokud následky škody byly způsobeny v důsledku PP další mimořádnou událostí vzniklou během PP
7. pojištění je oprávněno pojistné plnění snížit, pokud mělo PP podstatný vliv na vznik pojistné události nebo zvýšení nákladů
Spoluúčast
1. časová (max. 7 dní)
2. finanční (5 %–10 %)
Pojištěný nese škodu z existující pojistné události v rozsahu spoluúčasti za 1 den přerušení = den vzniku pojistné události, pokud nastala v pracovní době, jinak následující pracovní den. Všechny pojistné události, které vzniknou z jedné příčiny v časové souvislosti do 72 hodin, se považují za jednu pojistnou událost.
Povinnosti pojišťovny a pojištěného
– všeobecné závazné povinnosti
– pojištěný musí dbát, aby pojistná událost nenastala
– vykonávat řádnou údržbu pojištěných věcí
– oznámit pojišťovně všechny změny v náležitostech, které byly předpokladem pojistné smlouvy
– v případě věcné škody s následkem PP pojištěný tuto skutečnost bezodkladně oznámí pojišťovně
– při vzniku pojistné události z PP má pojištěný povinnost:
– oznámit příslušným bezpečnostním orgánům nebo prokurátorovi pojistnou událost, která vznikla za okolností vzbuzujících podezření z trestné činnosti
– nezměnit stav způsobený pojistnou událostí, dokud není prošetřen
– dodržovat pokyny pojišťovny:
1. po vzniku pojistné události zahájit šetření o příčinách vzniku
2. po prošetření potvrdit oprávněnost pojistného plnění; výši pojistného plnění
Plnění pojišťovny
1. Pojišťovna má právo na plnění v případě, že došlo k pojistné události, v důsledku které byl chod alespoň poloviny podnikové provozovny přerušen = nebylo možné dosáhnout zisku z obratu, výroby výrobků nebo obchodu s zbožím, případně poskytování služeb
2. výše plnění pojišťovny
2.1 z obratu – který pojištěný dosáhl za posledních 12 měsíců před pojistnou událostí, odečte se obrat za oceňovací období = rozdíl obratů; oceňovací období = 12 měsíců, končí okamžikem, od kterého již nedochází ke škodám z důvodu PP, nejpozději po uplynutí trvání pojistného krytí;
2.2 plnění na zisk – rozdíl obratů * poměr zisku k obratu dosaženému za posledních 12 měsíců
2.3 plnění za stálé náklady – rozdíl obratů * poměr stálých nákladů k obratu. Plnění za stálé náklady nesmí být vyšší než dohodnutá pojistná suma. Může se jednat o náklady, které pojištěný vynakládá v průběhu PP a jejich vynakládání je nezbytné či hospodářsky odůvodněné.
2.4 plnění za mzdy – pokud bylo sjednáno na dobu ručení 12 měsíců – rozdíl obratů * poměr mzdových nákladů k obratu za 12 měsíců
2.5 pojištěný se na plnění podílí dohodnutou spoluúčastí
3. v případě zatajení okolností pojistné události nebo úmyslně nepravdivých informací pojištěného může pojišťovna pojistné plnění odmítnout v souladu s občanským zákoníkem
4. povinnost pojišťovny poskytnout pojistné plnění zaniká, pokud pojištěný z hrubé nedbalosti nebo úmyslně zavinil věcnou škodu, nebo škodu způsobenou PP
5. pokud pojištěný učinil opatření, která vzhledem k okolnostem pojistné události považoval za nezbytná ke snížení nebo odvrácení škody, pojišťovna mu tyto náklady nahradí
6. pojišťovna může uplatnit námitku podpojištění, pokud je v případě vzniku pojistné události pojistná suma nižší než pojistná hodnota = pojišťovna uhradí jen část škody, která je v jeho poměru k existující škodě, jako je pojistná suma k její pojistné hodnotě
7. v případě sporné pojistné události si pojištěný zvolí soudního znalce; porovnají se výsledky = výše škody se určí na základě znaleckého posudku
Z předložených údajů za poslední ukončený rok se bude vycházet při stanovení výše pojistného.
Celková pojistná suma (A+B+C) * příslušná sazba = roční pojistné
Placení pojistného
Pojištěný platí pojistné za smluvně dohodnuté pojistné období ve sjednaných splátkách a termínech. Rozhodujícími ukazateli jsou:
1. výše dosahovaného zisku
2. výše dosahovaných stálých nákladů
3. výše vyplácených mezd, mzdových příplatků a příspěvků do různých fondů
Výklad pojmů
„Obrat“ – vyplatitelná/splatná částka pojištěnému za prodané a dodané obchodní zboží, vlastní výrobky, služby
„Zisk“ – od přidané hodnoty odečteny ostatní náklady, odpisy, daň z příjmů za běžnou činnost
Stálé náklady – řádně a právně doložené platební závazky, které zatěžují pojištěného i při PP: nájemné, elektřina, leasing, předplatné, …
Mzdy – mzdové náklady + náklady na sociální zabezpečení
Spoluúčast – výše podílu, kterým se pojištěný finančně podílí na pojistných plněních.
Zánik pojištění – doplňkové pojištění zaniká ke stejnému dni jako pojištění pro případ poškození nebo zničení věcí živelnou událostí.
Pojištění vývozních úvěrů proti komerčním a politickým rizikům
Tento druh pojištění poskytuje EXIMBANKA SR.
Hlavní výhody úvěrového pojištění:
– eliminace rizik souvisejících s úhradou platby za vývoz
– možnost vstupovat bez obav na nové zahraniční trhy
– pozitivní vliv na úroveň peněžních toků věřitele
– zvyšování konkurenceschopnosti vývozu nabídkou výhodnějších a levnějších platebních podmínek kupujícímu
– lepší přístup k úvěrům komerčních bank
– monitorování vývozních úvěrových rizik na profesionální úrovni
Rozsah pojistného krytí:
Úvěrové pojištění kryje celou škálu rizik, které mohou způsobit nezaplacení pohledávek z vývozní smlouvy ze strany zahraničního dlužníka. V zásadě se tato rizika dělí na dvě základní skupiny – komerční a politická rizika.
Komerční rizika (bonita firmy) vyplývají z ekonomické nebo finanční situace zahraničního dlužníka – doložená platební neschopnost nebo předpokládaná platební schopnost či neochota.
Politická rizika (bonita území) vyplývají z politických událostí a z administrativních opatření v zemi sídla zahraničního dlužníka nebo ve třetí zemi a mají z hlediska obchodního partnera povahu vyšší moci – nemožnost transferu úhrad do SR, přírodní katastrofy apod.
Pojistné produkty a podmínky:
a) pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti komerčním rizikům
b) pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti politickým rizikům
c) pojištění střednědobých a dlouhodobých dodavatelských úvěrů proti politickým a komerčním rizikům
d) pojištění odběratelských úvěrů proti politickým a komerčním rizikům
e) pojištění výrobního rizika
f) pojištění investic slovenských právnických osob v zahraničí
g) pojištění potvrzeného neodvolatelného vývozního dokumentárního akreditivu
h) úvěr na financování výroby na vývoz
Stanovení pojistné sumy
Pojistná suma představuje maximální plnění pojišťovny, které je dohodnuto v pojistné smlouvě nebo bylo v minulosti stanoveno právním předpisem. Určí se několika způsoby:
1. na jednu pojistnou událost
2. na všechny pojistné události ve stanoveném období
3. jako maximální suma pojistného plnění během celého trvání pojistného vztahu