Pojištění pro případ přerušení provozu

POJIŠTĚNÍ PRO PŘÍPAD PŘERUŠENÍ PROVOZU

I. Rozsah pojištění
Pojištění pro případ přerušení provozu se sjednává jako doplňkové pojištění právnických osob (PO), které mají sjednáno pojištění majetku pro případ poškození nebo zničení věcí živelnou událostí.

II. Předmět pojištění
Předmětem pojištění je zisk z obratu tvořený prodejem obchodního zboží, prodejem vlastních výrobků, jakož i zisk z poskytovaných služeb, i stálé náklady a mzdy zaměstnanců. Předmět pojištění se pojišťuje proti riziku ztrát vzniklých přerušením provozu, které bylo způsobeno následkem věcné škody, vzniklé v prostorách označených v pojistné smlouvě jako místo provozu.

Věcná škoda je definována jako poškození, snížení hodnoty nebo ztráta věcí sloužících k podnikání, ke kterým došlo v prostorách uvedených v pojistné smlouvě v důsledku:
– požáru, výbuchu nebo úderu blesku
– pádu či nárazu pilotovaného letadla
– hašení, demolice, odstraňování trosek v souvislosti s některou z uvedených událostí

III. Výluky z pojištění
Pojištění se nevztahuje na věcné škody způsobené:
– důsledkem válečných událostí, stávky, občanských nepokojů a teroristických akcí
– důsledkem zemětřesení a vlivu jaderné energie
– důsledkem povodní a záplav
– působením elektrického proudu na elektrických zařízeních, doprovázené i nedoprovázené vznikem požáru

Z pojištění jsou vyloučeny:
– zničení, ztráta nebo poškození hotovosti, cenných papírů, dokumentů, různých nosičů dat, obchodních knih či písemností jakéhokoli druhu
– náklady na suroviny, pomocné a provozní látky, daň z obratu, spotřební daně a vývozní cla, licenční poplatky, zisky a náklady nesouvisející s obchodní či výrobní činností

Pojišťovna není povinna plnit v plném rozsahu zejména:
– následné škody, které byly zvětšeny mimořádnou událostí (událostí, která není v příčinné souvislosti se vznikem pojistné události)
– škody, které vznikly v souvislosti s úředně nahlášenými omezeními provozu nebo obnovy
– pojišťovna je oprávněna snížit pojistné plnění, pokud mělo vědomé porušení povinností podstatný vliv na vznik pojistné události

IV. Způsob sjednání pojištění
Pojištění mohou sjednat právnické osoby, které vedou podvojné účetnictví, mají pojištěný majetek a jejich provozy se nacházejí na území České republiky. Pojištění se sjednává na dobu neurčitou s dobou ručení 12 měsíců od vzniku pojistné události. Výjimku tvoří pojištění mezd, které lze sjednat i na dobu delší než 12 měsíců.

V. Výše pojistného
Výše pojistného se vypočítá jako celková částka jednotlivých položek násobená příslušnou sazbou v závislosti na typu provozu.

VI. Výpočet pojistného plnění
Plnění pojišťovny se stanoví podle vzorce:
O12 – Ooo = Ro
kde:
O12 – obrat za předcházející celý rok
Ooo – obrat za oceňovací období
Ro – rozdíl obratů

Pojistné plnění za zisk = Ro × (Zisk / O12)
Pojistné plnění za stálé náklady = Ro × (Stálé náklady / O12)
Pojistné plnění za mzdy = Ro × (Mzdy / O12)

Oceňovací období je období 12 měsíců od vzniku pojistné události až do dne, kdy již nedochází k žádným ztrátám v důsledku přerušení provozu.

Pojištěný se na plnění podílí dohodnutou spoluúčastí:
– hradí všechny škody vzniklé první 3 dny po pojistné události
– 5 % z celkového pojistného plnění

VII. Povinnosti pojištěného
Pojištěný má zejména tyto povinnosti:
– dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmírnění nebezpečí vzniku pojistné události
– oznámit pojišťovně všechny změny v náležitostech, které tvoří součást podkladů pro sjednání pojistné smlouvy
– vést podvojné účetnictví a do 5. dubna běžného roku poskytnout pojišťovně roční účetní závěrku
– oznámit pojišťovně, pokud má sjednáno pojištění pro případ přerušení provozu i u jiné pojišťovny

VIII. Povinnosti pojišťoven
– po vzniku pojistné události musí pojišťovna okamžitě zahájit šetření příčin události a rozsahu škod
– po ukončení šetření je povinna potvrdit či vyvrátit oprávněnost nároku pojištěného, projednat to s pojištěným a určit výši pojistného plnění

Pojišťovna je oprávněna uplatnit námitku podpojištění, pokud je v případě vzniku pojistné události pojistná částka sjednaná v pojistné smlouvě nižší než pojistná hodnota. V takovém případě pojišťovna uhradí pouze tu část, která je ve stejném poměru k celkové škodě, jako je pojistná částka k celkové pojistné hodnotě.

IX. Placení pojistného
Pojistné platí pojištěný ve dohodnutých splátkách a dohodnuté výši. Sazba pojistného je uvedena v pojistné smlouvě a její výše závisí na druhu činností, které pojištěný vykonává v pojištěných provozech. Rozhodujícími ukazateli pro výpočet jsou:
– výše dosaženého zisku
– výše dosažených stálých nákladů
– výše vyplacených mezd zaměstnanců včetně mzdových příplatků a zaplacených příspěvků do fondů.

V případě sporné pojistné události se může pojištěný s pojišťovnou dohodnout, že výši pojistného plnění určí znalec.

Pojistná sazba – uvádí se v každé smlouvě, např. 4,8 ‰.

Podklady pro výpočet pojistného:
1. pojistná částka, kterou pojištěný sjedná jako maximální částku pojistného plnění
2. hodnota věcí vedená v účetnictví
3. pořizovací cena

Postup při stanovování pojistného:
1. podle jednotlivých specifik se vyhledá pojistná sazba
2. sazba se sníží o dohodnutou spoluúčast
3. upravená sazba × pojistná částka = základní pojistné
Základní pojistné pro dané pojištění
4. + přirážka za okolnosti zvyšující riziko
5. – sleva za okolnosti snižující riziko
Pojištění pro daný předmět za rok / roční pojistné
6. spočítá se roční pojistné za celou pojistnou smlouvu = souhrnné pojistné

Pokud na souhrnné pojistné uplatníme slevu, jde o reálné pojistné, které je nutno uhradit.

Pojištění vývozních záruk
Pojištění kryje exportéra nebo banku, která vystavila záruku, proti riziku zneužití, neoprávněného použití nebo zadržení záruky. Konkrétně se jedná zejména o následující typy záruk:
• za nabídku (bid bond),
• za předplatbu (advance payment bond),
• za dobré provedení kontraktu (performance bond),
• za zadržovné (retention money bond).