Pozorování v podnikatelském a ekonomickém výzkumu

POZOROVÁNÍ

Pozorování je běžná životní činnost – během dne člověk nepřetržitě sleduje množství věcí kolem sebe. Vědecké pozorování však má jiný účel, obsah, průběh a výsledky. Základní vlastnosti vědeckého pozorování jsou (1):

  • plánovitost – předmět a čas pozorování jsou stanoveny předem, způsob pozorování je přesně určen, vyzkoušen a nacvičen,
  • systematičnost – pozorování se neprovádí nahodile, ale organizovaně, v určitém čase či intervalu,
  • objektivita – pozorování je co nejméně ovlivněno subjektivními pocity a názory výzkumníka, náhodností a nepřesností.

Strukturované pozorování

Už název strukturované pozorování naznačuje, že pozorovatel používá při sledování předmětů pozorování pozorovací
nástroj (schéma, formulář) s přesně určenými kategoriemi jevů, které chce pozorovat. (2)
Můžeme také říci, že strukturované pozorování je založeno na rozčlenění pozorovaného jevu, předmětu či činnosti na menší oblasti. Tyto oblasti si můžeme rozdělit do různých kategorií a přiřadit jim „žebříček“, podle kterého budeme následně oblasti pozorovat. Můžeme zvolit například pozorování od těch jednodušších po složitější, nebo naopak. Od častějších k méně častým. Nebo si jednoduše zvolit postup a metodu, jak budeme pozorovat a postupovat.

Přímé pozorování

Při přímém pozorování by měl pozorovatel zaujmout takové stanovisko, aby co nejméně rušil pozorované osoby či činnosti.

Při přímém pozorování pozorovatel zaznamenává pozorovaná data okamžitě, během trvání pozorování. Obvykle používá připravený formulář. (2)
Přímé pozorování má výhodu v zachycení reálné atmosféry. Nevýhodou je rušivý vliv pozorovatele, časový tlak, zaznamenané jevy nemusí být dostatečně přesné, v prostředí navíc může probíhat mnoho ovlivňujících jevů.

Nepřímé pozorování

Při nepřímém pozorování se průběh činností zaznamenává na audiozáznamy, videozáznamy či do písemných protokolů. Záznam je výhodný tím, že umožňuje opakované pozorování. Snižuje stres kladený na pozorovatele při přímém pozorování. Nahrávky lze archivovat a použít i s odstupem času. Nevýhodou je, že pozorovatel nezískává přímý kontakt s pozorovanou realitou. Zvukový či videozáznam může být v případě potřeby převeden do písemné podoby – protokolu z pozorování. (2)

(1)http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/index.php/kapitoly/pozorovanie.php?id=i11

(2)Švec, 1998