Pracovní doba a přestávky v práci:
1. pracovní doba je maximálně 43 hodin týdně
2. pracovník mladší 16 let má pracovní dobu maximálně 33 hodin týdně
3. existuje možnost zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, které je stanoveno vyhláškou Ministerstva práce.
Rozvržení pracovní doby:
1. týdenní pracovní doba se rozvrhuje tak, aby při rovnoměrném rozvržení na jednotlivé týdny rozdíl délky pracovní doby připadající na jednotlivé týdny nepřesáhl tři hodiny a aby pracovní doba v jednotlivých dnech nepřesáhla 9,5 hodiny.
Zkrácená pracovní doba a jiná úprava pracovní doby
Organizace může s pracovníkem z provozních důvodů sjednat v pracovní smlouvě kratší než stanovený týdenní pracovní čas. Může jej také pracovníkovi sjednat, případně mu ho povolit z důvodů zdravotních nebo jiných. Organizace jsou povinny vytvářet podmínky, aby takovým žádostem mohlo být vyhověno. Zkrácená pracovní doba musí být rozvržena na všechny pracovní dny. Pracovníkovi se zkrácenou pracovní dobou odpovídá mzda zkráceného pracovního času.
Začátek a konec pracovní doby
1. Začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn určí vedoucí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem.
2. Pracovník je povinen na začátku pracovní doby setrvat na svém pracovním místě a odcházet z něj až po skončení pracovní doby.
Přestávky v práci
– organizace je povinna poskytnout pracovníkovi nejpozději po pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a odpočinek v trvání alespoň 30 minut.
– organizace může po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit přiměřeně delší přestávku na jídlo.
– začátek a konec těchto přestávek určí vedoucí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem.
– přestávky na jídlo se neposkytují na začátku ani na konci pracovní směny.
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
– organizace je povinna rozvrhnout pracovní dobu tak, aby pracovník měl mezi koncem jedné směny a začátkem druhé směny nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin.
– tento odpočinek lze zkrátit až na 8 hodin pracovníkovi staršímu 18 let:
a) v nepřetržitých provozech a turnusových pracích
b) v zemědělství
c) v kulturních zařízeních, při poskytování dalších služeb obyvatelstvu a při naléhavých opravárenských pracích.
Dny pracovního klidu
– dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek pracovníka v týdnu, a svátky
– práci v dnech pracovního klidu lze nařídit pouze výjimečně
– během svátku je možné pracovníkovi nařídit pouze práci, kterou lze nařídit i během nepřetržitého odpočinku v týdnu (např. ostraha)
Pracovní pohotovost:
– pracovní pohotovost může organizace nařídit pouze v případech, za podmínek a v rozsahu stanoveném pracovněprávním předpisem nebo kolektivní smlouvou.
– odměňování pracovní pohotovosti upravují mzdové předpisy a kolektivní smlouvy.
Práce přesčas a noční práce
– práce přesčas je práce vykonávaná pracovníkem na příkaz organizace nebo s jejím souhlasem nad stanovený týdenní pracovní čas vyplývající z předem určeného časového rozhodnutí pracovní doby a vykonávaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Práci přesčas nelze nařídit pracovníkovi se zkrácenou pracovní dobou.
– práci přesčas lze nařídit pouze ve výjimečných případech
– práce přesčas nesmí přesáhnout u pracovníka více než osm hodin v jednotlivých týdnech.
– v kalendářním roce lze pracovníkovi nařídit práci přesčas v rozsahu 150 hodin.
– noční práce je práce vykonávaná v době od 22:00 do 6:00 hodin.
Dovolená na zotavenou
Pracovník má za určitých podmínek nárok na:
– dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část
– dovolenou za odpracované dny
– dodatkovou dovolenou
– zvláštní dodatkovou dovolenou
– další dovolenou
Dovolená za kalendářní rok
– pracovník, který během nepřetržitého pracovního poměru u téže organizace odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce, má nárok na dovolenou za kalendářní rok, případně na její poměrnou část, pokud pracovní poměr netrval nepřetržitě po celou dobu kalendářního roku – za odpracovaný se považuje den, v němž pracovník odpracoval převážnou část pracovní směny.
– poměrná část dovolené je za každý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru 1/12 dovolené za kalendářní rok.
– základní rozsah dovolené je tři týdny, dovolená v rozsahu 4 týdnů náleží pracovníkovi, který do konce kalendářního roku dovrší alespoň 15 let pracovního poměru po 18. roce života.
– dovolená pro učitele je 8 týdnů.
Dovolená za odpracované dny
– pracovník, kterému nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nevykonal v kalendářním roce u téže organizace alespoň 60 dní, náleží dovolená za odpracované dny v délce 1/12 za kalendářní rok za každých 22 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Společné ustanovení o dovolené na zotavenou
– týdnem dovolené se rozumí sedm po sobě následujících kalendářních dní
– při krácení dovolené ztrácí pracovník nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena
– dobu čerpání dovolené určuje organizace
– organizace může určit pracovníkovi čerpání dovolené i tehdy, když dosud nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou
– pokud si pracovník nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů, je organizace povinna poskytnout ji pracovníkovi tak, aby skončila nejpozději do konce následujícího kalendářního roku
– pracovníkovi náleží za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
– náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou lze pracovníkovi poskytnout pouze v případě, že pracovník nemohl dovolenou vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku:
– pro překážky v práci na straně pracovníka
– z důvodu skončení pracovního poměru
