Právní ochrana hospodářské soutěže
Rozvoj tržní ekonomiky v ČR nevyhnutně vyžaduje kromě péče o ekonomické nástroje také vybudování systému právních záruk řádného fungování trhu. Významné místo v tomto systému zaujímá systematický celek práva na ochranu hospodářské soutěže.
Hospodářská soutěž
Soutěží se obecně rozumí „postup, při kterém se snažíme porazit ostatní, usilujeme o vítězství nebo být lepší než ostatní“.
Soutěž je tedy přirozený proces, při němž dochází ke střetu různých zájmů. Speciální postavení v rámci obecného pojmu soutěž má tzv. hospodářská soutěž, jejíž zvláštností jsou subjekty, které se jí účastní, a její předmět. S tímto pojmem pracují obchodní zákoník i zákon o ochraně hospodářské soutěže, který však neobsahuje žádnou další definici upřesňující tento pojem.
Přívlastek soutěže – hospodářská – by měl naznačovat, že se jedná o soutěž o určité ekonomické hodnoty. Avšak setkáváme se s problémem definice ekonomických hodnot (mělo by jít v hospodářské soutěži pouze o získání konkrétního finančního prospěchu, nebo postačuje například dosažení příznivější pozice na trhu ve srovnání s ostatními účastníky soutěže? atd.).
Dokonce může jít o soutěž o určité ekonomické hodnoty i v případech, které na první pohled nejsou subsumovatelné pod regulaci hospodářské soutěže.
Vymezení hospodářské soutěže je tak problematické, protože i kdybychom dospěli k nějaké ucelené definici, pravděpodobně by byla natolik obecná, že by míjela účel, pro který byla vytvořena. Hospodářská soutěž je tedy soutěž o ekonomické hodnoty, ke které dochází mezi různými subjekty (fyzickými a právnickými osobami, i když nejsou podnikateli – jak stanovuje obchodní zákoník).
Nekalá soutěž
Zneužívání účasti na hospodářské soutěži je podle obchodního zákoníku zakázáno, přičemž za zneužití účasti na hospodářské soutěži se rozumí nekalé soutěžní jednání nebo nedovolené omezení hospodářské soutěže (§ 42 odst. 1 ObchZ).
Soutěžní právo (ve širším smyslu, tedy jako právo ochrany hospodářské soutěže obecně) je tak rozděleno obchodním zákoníkem do dvou základních větví, a to:
- právo proti nekalé soutěži a
- právo ochrany hospodářské soutěže (v užším smyslu).
Rozlišovacím kritériem je povaha obou částí soutěžního práva, přičemž právo proti nekalé soutěži je zásadně soukromoprávní disciplína zaměřená na ochranu soukromých zájmů, se soukromoprávní metodou regulace a se zásadami založenými na rovnosti subjektů účastnících se hospodářské soutěže; naopak ochrana hospodářské soutěže má veřejnoprávní charakter, veřejnoprávní metodu regulace se zaměřením na veřejný zájem a nerovné postavení subjektů právních vztahů.
Jako dobré akcesorické rozlišovací kritérium se dle mého názoru jeví ekonomické pozadí obou právních úprav, přičemž právo nekalé soutěže působí především mikroekonomicky, chrání vzájemné vztahy mezi účastníky soutěže, zatímco veřejnoprávní ochrana hospodářské soutěže působí makroekonomicky tím, že zabezpečuje existenci hospodářské soutěže jako takové a chrání její základní atributy potřebné k jejímu normálnímu fungování.
Protimonopolní nebo kartelové právo
Veřejnoprávní ochrana hospodářské soutěže bývá také nazývána protimonopolním nebo kartelovým právem a upravuje dohody omezující hospodářskou soutěž (kartelové dohody), zneužití dominantního postavení a kontrolu slučování společností. V dalším výkladu se budu zabývat pouze soukromoprávní úpravou hospodářské soutěže – tedy právem proti nekalé soutěži (též nazývaným jako právo nekalé soutěže).
Právo proti nekalé soutěži je koncipováno jako právo civilních deliktů, které vychází ze vztahu odpovědnosti. A pokud se hovoří o nekalé soutěži jako o deliktním, odpovědném vztahu, je třeba ihned dodat, že se jedná o vztah objektivní odpovědnosti, tedy odpovědnosti bez ohledu na případné zavinění (úmysl či nedbalost).
Právo na ochranu hospodářské soutěže
Právo na ochranu hospodářské soutěže plní svou funkci tím, že chrání hospodářskou soutěž proti jednání, které ji zkresluje nekalými praktikami, i tím, že ji chrání proti jednání, které ji omezuje. Obě oblasti práva jsou vzájemně úzce propojené a doplňují se navzdory odlišné povaze. Právo na ochranu proti nekalé soutěži je součástí soukromého práva a právo na ochranu proti omezování soutěže spadá do veřejného práva.
Podle úpravy obsažené v Obchodním zákoníku fyzické a právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikateli, mají právo svobodně rozvíjet soutěživou činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti. Při této činnosti jsou povinny respektovat právní předpisy o hospodářské soutěži a svou účast v soutěži nesmí zneužívat.
Zneužití hospodářské soutěže
Za zneužití hospodářské soutěže se považuje
- nekalá soutěž
- omezování hospodářské soutěže
Ochrana proti nekalé soutěži
Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé vyvolat újmu jiným soutěžícím nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž je zakázána. Postih nekalé soutěže se zakládá na splnění těchto podmínek:
- musí jít o jednání v rámci hospodářské soutěže
- musí jít o jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže
- toto jednání musí být způsobilé způsobit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům
Formy nekalé soutěže
Za nekalou soutěž se považuje:
- klamavá reklama
- klamavé označení zboží a služeb
- vyvolání nebezpečí záměny
- parazitování na pověsti
- podplácení
- zlehčování
- porušení obchodního tajemství
- ohrožování zdraví a životního prostředí
Klamavá reklama
Klamavá reklama je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, která je způsobilá vyvolat klamavou představu, v důsledku níž vznikne vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů.
Klamavé označení zboží a služeb
Klamavé označení zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti, místa nebo od určitého výrobce, případně mají zvláštní charakteristické znaky nebo se vyznačují zvláštní kvalitou.
Vyvolání nebezpečí záměny
Vyvolání nebezpečí záměny nabývá těchto forem:
- použití obchodního jména nebo zvláštního označení podniku, které právem používá jiný podnikatel
- použití zvláštních označení podniku nebo zvláštní úpravy výrobků, výkonů či obchodních materiálů podniku, která jsou v zákaznické sféře spojována s určitým podnikem
- napodobení cizích výrobků, obalů nebo výkonů jen v případě, kdy hrozí možnost vyvolání nebezpečí záměny s podnikem, obchodním jménem a výrobky jiného soutěžitele
Parazitování na pověsti
Parazitováním na dobré pověsti se rozumí využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, který by jinak soutěžitel nezískal.
Podplácení
Podplácením se rozumí takové jednání, kdy soutěžitel osobě, která je členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu soutěžitele, nebo osobě, která je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo či nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne jakýkoli prospěch za účelem, aby její nekalým postupem získal na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo pro jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži.
Zlehčování
Zlehčování je takové jednání, při kterém soutěžitel uvádí nebo rozšiřuje nepravdivé údaje o poměrech, výkonech nebo výrobcích jiného soutěžitele, které mu mohou způsobit újmu. Dále jde i o uvádění a rozšiřování pravdivých údajů o jiném soutěžiteli, pokud mu tyto údaje mohou způsobit újmu.
Porušení obchodního tajemství
Porušením obchodního tajemství je takové jednání, kdy pachatel neoprávněně oznámí, zpřístupní sobě či jiné osobě nebo využije obchodní tajemství, o němž se dozvěděl:
- tím, že mu bylo tajemství svěřeno nebo se k němu dostal na základě pracovního či jiného vztahu
- vlastním či cizím orgánem, který jedná v rozporu se zákonem
Ohrožování zdraví a životního prostředí
Ohrožováním zdraví a životního prostředí je takové jednání, při kterém soutěžitel vyrábí, uvádí na trh výrobky nebo poskytuje výkony, které ohrožují zájmy ochrany zdraví a životního prostředí chráněné zákonem.
Ochrana proti omezování hospodářské soutěže
Nedovolené omezování soutěže
Nedovolené omezování soutěže je takové jednání, při kterém účastníci trhu vytvářejí situaci, kdy podnikatel nebo skupina podnikatelů se zbaví povinnosti brát ohled na prostředí, v němž působí, a tím významně omezí soutěž pro sebe. Předmětem ochrany proti omezování hospodářské soutěže jsou:
- hospodářská soutěž
- účastníci na našem trhu – podnikatelé podnikající na území ČR
- orgány státní správy a obcí
- jednání na domácím trhu
- jednání na zahraničním trhu s účinky na náš trh
Nedovolená jednání
Mezi nedovolená jednání patří:
- kartelové dohody
- dohody o fúzi podniků
- monopolní a dominantní postavení na trhu
Kartelové dohody
Kartelové dohody jsou úmluvy a jiné formy vzájemného porozumění mezi podnikateli, kteří tím, že ovlivňují podmínky výroby nebo obratu zboží na trhu, vedou nebo mohou vést k vyloučení či omezení hospodářské soutěže na domácím trhu – za takové dohody se považují i ústní dohody. Kartelové dohody zákon klasifikuje jako nedovolené a neplatné, pokud protimonopolní úřad nepovolí výjimku. Na druhé straně nejsou zakázány dohody, jejichž předmětem je:
- jednotné používání obchodních, dodavatelských a platebních podmínek kromě dohod o cenách
- racionalizace podnikatelské činnosti
- poskytování obchodních slev
- podíl na zásobování trhu do 5 % v ČR, 30 % na relevantním trhu
Výjimka může být poskytnuta pouze na časově omezenou dobu, pokud se její povolení jeví jako nezbytné z hlediska veřejného zájmu (hospodářský, technický pokrok). Úřad je povinen výjimku zrušit nebo stanovit její trvání na nové podmínky, jestliže se podstatně změnily podmínky, za nichž byla ustanovena.
Dohody o fúzi podniků
Dohody o fúzi podniků jsou dohody podnikatelů o sloučení jejich podniků, které vedou nebo mohou vést k omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu, jakož i dohoda, kdy jeden podnikatel nabude právní nebo faktickou možnost vykonávat kontrolu nad podnikem jiného podnikatele nebo jeho částí. Dohody o fúzi nejsou považovány za nedovolené a neplatné, ale podléhají kontrole a rozhodovací pravomoci Protimonopolního úřadu ČR. K posouzení, kdy vzniká nebezpečí omezení soutěže, je směrodatný procentní podíl celkového obratu na relevantním trhu (30 %). Úřad může takovou dohodu schválit, pokud se prokáže, že újmu, kterou omezení soutěže může způsobit, převáží hospodářské přínosy, které fúze přinese.
Monopolní a dominantní postavení na trhu
Za monopolní postavení na trhu se pova
