Právní skutečnosti
– jsou podmínky (okolnosti) stanovené v hypotéze právní normy, s nimiž je spojován vznik, změna a zánik právních vztahů. Právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají na základě jedné právní skutečnosti. Například výpovědí zaniká pracovní poměr. Základním kritériem právních skutečností je požadovaný vůlový aspekt a dělí se na:
a) právní skutečnosti – závislé na vůli subjektů (jednání a protiprávní jednání)
b) právní skutečnosti – nezávislé na vůli subjektů (právní události, protiprávní stavy)
Právní jednání
– spočívá v tom chování, které je v souladu s právní normou a na které se váže vznik, zánik a změna právního vztahu. Právní jednání může být dvojího druhu:
– individuální právní akty
– soukromé právní akty
Právní úkon
– je jednáním závislým na vůli účastníka právního vztahu, které je právní normou dovoleno a má právní následky (vznik, změnu nebo zánik určitých právních oprávnění). Náležitosti právního úkonu:
– způsobilost subjektů k právním úkonům
– srozumitelnost, určitost, dodržení stanovené formy projevu
– možnost a dovolenost plnění
Druhy právních úkonů
– jednostranné – spočívají v projevu vůle jednoho nebo více účastníků představujících jednu stranu (např. závěť)
– dvoustranné – spočívají ve vzájemném a obsahově shodném projevu vůle dvou stran (smlouvy)
– vícestranné – vzájemný a shodný projev vůle více než dvou stran (smlouva o sdružení)
– formální – právní předpis stanoví určitou formu, forma může vyplývat také z dohody (notářský zápis)
– neformální – nevyžadují zvláštní formu projevu
Protiprávní jednání
– je projev vůle způsobilého subjektu spočívající v porušení příkazu nebo zákazu stanoveného právní normou, za které tato právní norma stanoví sankci.
Druhy
1. trestněprávní delikty – trestné činy
2. administrativněprávní delikty – přestupky
3. disciplinární delikty – hrubé porušení pracovní kázně
4. občanskoprávní delikty
Právní události
– jsou to okolnosti, které vznikají nezávisle na vůli subjektů a s nimiž platné právo spojuje následky projevující se ve vzniku, změně nebo zániku právního vztahu.
Specifický význam u právních událostí má plynutí času, které vyvolává vznik a zánik právních vztahů.
Promlčení – je uplynutí časového období vymezeného právním předpisem bez toho, aby oprávněný subjekt (věřitel) uplatnil své právo nebo ho v soudním řízení vykonal.
Prekluze – znamená uplynutí stanovené lhůty pro uplatnění práva, v důsledku čehož dochází ke zániku oprávnění nebo právní povinnosti.
Protiprávní stav – je nezaviněné protiprávní jednání, resp. nezaviněné porušení práva.
