Předmět a metodologie ekonomické teorie

Výraz „oikonómia“ (oikos – dům, nomos – zákon) vznikl zásluhou Xenofóna, chápán jako věda o pravidlech domácího hospodaření. V roce 1776 se ekonomika stala samostatnou vědou (Bohatství národů), „ekonómia“ od dob Marshalla, „economics“ ve 20. století.

ekonomie – věda o tom, jak společnost využívá vzácné zdroje na výrobu užitečných statků a jak je rozděluje mezi různé skupiny lidí. Předpokládá racionální chování, využívá poznatky jiných věd (interdisciplinární věda). Vychází z existence domácností, firem a státu:
domácnosti – spotřebitelé statků a služeb, nabízejí výrobní faktory
firmy – nakupují výrobní faktory, nabízejí zboží a služby
stát – podílí se na vytváření poptávky a nabídky po zboží a službách, dohlíží na pravidla hry a řídí je

Metodologie ekonomie

pozorování – sledujeme současné i historické jevy, snažíme se je popsat a třídit.

analýza a formulace hypotéz – metodou abstrakce (zobecňování). Řadu souvislostí vědci uspořádají do teorie, analýzou formulují hypotézu (ještě neověřená teorie). Ekonomická analýza vychází z dedukce (postup od obecného k jednotlivému), indukce (postup od jednotlivého k obecnému).

testování hypotéz – pomocí řízených experimentů (lidé jsou rozděleni do dvou nebo více skupin, přičemž se se skupinami zachází stejně, s výjimkou jednoho faktoru). Dále pomocí dotazníků, komparativních metod (vycházejí ze srovnávání jevů v čase a prostoru), idealizace spojené s využitím matematiky a modelováním.

formulace teorie – na základě předchozích kroků je vytvořena syntéza.

Tři funkce ekonomie

poznávací funkce – zkoumá ekonomické jevy a procesy probíhající ve společnosti a snaží se je vysvětlit.
pragmatická funkce – poznatky slouží jako základ pro praktické jednání ekonomických subjektů.
metodologická funkce – teoretický základ pro ostatní ekonomické vědy.

Základní roviny zkoumání ekonomie

mikroekonomie – zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů (domácností, firem). Pohled zdola – ze základů.
makroekonomie – zkoumá ekonomiku jako celek, zabývá se agregátními veličinami (HDP, inflace apod.). Pohled shora – z ptačí perspektivy.

Ekonomie podle přístupu

pozitivní – popisuje realitu, hledá v ní zákonitosti fungování.
normativní – zahrnuje etické a hodnotové soudy, o kterých lze pouze diskutovat, nelze je prokázat faktickými údaji ani vědeckými argumenty. Vysvětluje, jaká by ekonomická realita měla být.