Porvazník, J. (1999): Pokud má pracovní skupina naplnit cíl své existence, měla by být jako celek, ale i jednotliví členové, připraveni – vzděláni z hlediska osobnostního, odborného a praktického ve vztahu k řešenému úkolu, stejně jako z hlediska zásad skupinové či týmové práce. Někdy se stává, že i kompetentní a motivovaní členové skupiny nedosáhnou úspěchu, že se nedostaví očekávaný synergický efekt. Autor mezi nejčastější příčiny selhání skupiny řadí:
- Nejasně stanovený cíl,
- nejasná pravidla práce ve skupině,
- absence pravidel komunikace,
- nerovnoprávné postavení členů skupiny,
- netolerantnost vůči sobě navzájem,
- nevyužívání tvůrčích metod pracovních skupin, atd.
