Řízení přípravy výroby

MANAŽMENT PŘÍPRAVY VÝROBY

MANAŽMENT PŘÍPRAVY VÝROBY má kvalifikovaně dopracovat podnikatelské záměry již do konkrétní projektové, konstrukční, technologické a jiné dokumentace, podle níž se bude vyrábět.

Význam přípravy výroby lze nalézt ve dvou hlavních směrech:

  1. vliv přípravy výroby na hmotné výsledky výrobního procesu, tedy na užitné, funkční, kvalitativní parametry produkce, kde je úroveň přípravy výroby stále rozhodujícím činitelem
  2. vliv přípravy výroby na hodnotovou stránku výrobního procesu, na jeho ekonomické ukazatele, na rentabilitu apod.

Celý proces přípravy se skládá z 15 kroků:

  1. prognostická příprava výroby
    – těžiště spočívá v predikci parametrů nových výrobků a nových technologií
    a) prognózy parametrů nových výrobků – nejde pouze o technické parametry, ale také o provozní vlastnosti, designérská řešení, ekologické požadavky apod.
    b) prognózování nové výroby – předpokládá včas a s požadovanou přesností prognózovat a znát konečné potřeby, znát disponibilní zdroje, které budou k inovační tvorbě k dispozici a které ji ohraničují, zužují, limitují či rozšiřují nebo jinak ovlivňují
  2. komerční příprava výroby
    – podstata spočívá ve spoluúčasti pracovníků přípravy výroby na marketingových analýzách domácích a zahraničních trhů
    – těžiště je ve dvou oblastech: odborné analýzy potřeb zákazníků a analýzy konkurence
  3. ekonomické zadání přípravy výroby
    – orientuje přípravu výroby na hledání takových variant výrobků, které předem garantují jejich ekonomickou úspěšnost
    – význam: jednak v samotném věcném usměrnění přípravy výroby, aby řešení nové produkce byla ekonomicky výhodná, ale především v tom, že zadání bude zároveň i účinným motivačním faktorem, jelikož bude stimulovat tvůrce, aby vyvíjeli, hledali a připravovali pouze takové nové výrobky a řešení, která vytyčené ekonomické postuláty splní
    Patří sem:
    a) cenové limity nových výrobků
    b) rozpočty nákladů na novou produkci
    c) kalkulace nových výrobků
    d) normativy a technicko-hospodářské normy spotřeby času, materiálů, energií
    e) komerční, konjunkturální a jiné tržní studie
    f) ekologické limity
  4. projektová příprava
    – dopracování výsledků předchozích přípravných etap do konkrétních projektů
    Projektování – komplex činností jako jsou navrhování a vypracování dokumentace na složité výrobní celky a komplexy
    Projektový proces sestává z:
    a) soustřeďování, třídění a zpracování informací potřebných k projektování
    b) koncepčních, tvořivých prací spojených s tvorbou návrhů výrobních zařízení
    c) podrobného rozpracování koncepcí a návrhů do výkresů a jiné projektové dokumentace
    d) kompletizačních prací včetně formální úpravy výstupní dokumentace
  5. konstrukční příprava
    – konstrukcí se rozumí vznik a vytvoření jednotlivých výrobků
    – rozhoduje se o tvaru, funkci, výkonu, rozměrech a dalších parametrech výrobku
    – konečným cílem je návrh nového výrobku z hlediska parametrů jeho kvality a zároveň z hlediska efektivnosti jeho zhodnocení
    Etapy konstrukční přípravy:
    a) tvorba zadání
    b) úvodní projekt
    c) technický projekt
    d) konstrukční příprava prototypu
    e) konstrukční příprava sériové výroby
  6. technologická příprava (TP)
    – funkcí TP je určit způsob, jak realizovat jednotlivé operace, v jaké posloupnosti, s jakými nástroji, na kterých pracovních místech apod.
    – navazuje na konstrukční a projektovou přípravu, časově se s nimi do jisté míry překrývá
    – význam: svou progresivitou ovlivňuje kvalitu výrobku i úroveň samotného výrobního procesu
    Věcný obsah TP výroby tvoří:
    – technologické postupy výroby
    – montážní schémata a postupy
    – příprava nářadí, přípravků a pomůcek
    – stanovení technicko-hospodářských norem
    – tvorba kalkulací výrobků a cenových návrhů
    – vypracování technologického projektu výroby
    Etapy:
    a) TP ve stádiu úvodního a technického projektu
    b) TP výroby prototypu
    c) TP sériové výroby
    d) TP ve fázi rozjezdu výroby
  7. materiálová příprava
    – zahrnuje široký rozsah činností, počínaje volbou materiálu pro výrobek přes určování jeho měrné a celkové spotřeby, organizaci zásobovacích cest až po včasný přísun, skladování a organizaci výdeje materiálu do výroby
  8. příprava výrobně-technické základny
    – je nezbytné připravit také výrobně-technickou základnu, kde bude nová produkce realizována
  9. organizace přípravy výroby
    – funkčním posláním je komplexně zachytit a propojit všechny předchozí dílčí části přípravy, obohatit je o poznatky organizační analýzy a nakonec vybudovat integrovaný systém přípravy a zavádění nové výroby v podniku
  10. časová příprava výroby
    – organizační analýza průběžného, tedy kalendářního trvání jednotlivých etap a celkové předvýrobní přípravy
    Kroky:
    a) formulovat cíle organizace přípravy výroby (termín, kdy má být příprava ukončena a zahájena vlastní výroba)
    b) rozčlenit celkovou přípravu výroby na co nejmenší dílčí etapy, podetapy a konkrétní práce
    c) vyjádřit množství prací
    d) stanovit normativy práce pro každou dílčí etapu přípravy výroby
    e) určit časový průběh a délku trvání každé dílčí etapy
    f) určit ostatní potřeby k realizaci jednotlivých etap i celé přípravy výroby
    g) určit pořadí, v jakém budou jednotlivé etapy a podetapy na sebe navazovat
    h) stanovit vzájemné časové překrývání jednotlivých etap přípravy výroby
    i) na základě dílčích rozborů etap stanovit celkovou pracnost, normativy práce a průběžný čas trvání celé přípravy výroby
    j) veličiny přípravy výroby vyjádřené v normohodinách případně v pracovních dnech převést na kalendářní jednotky a na jejich základě stanovit konkrétní data zahájení a ukončení každé dílčí etapy i celé přípravy výroby
  11. hodnocení přípravy výroby
    – slouží k poznání dosažené úrovně přípravy nové produkce vůči ekonomickému zadání
    – výsledky hodnocení úrovně slouží k bilancování údajů a přínosů z přípravy výroby
    – slouží jako manažerský nástroj ke zvyšování parametrů kvality nové produkce a také ke snižování spotřeby času, práce a normativů práce na jednotlivé etapy přípravy výroby
    Metody hodnocení: metoda určování pracnosti přípravy výroby, metoda nákladové analýzy přípravy výroby, funkčně-nákladové hodnocení přípravy výroby
  12. příprava realizace přípravy výroby
  13. změnové řízení
    – hotová dokumentace přípravy výroby se při ověřované sérii nové výroby doplňuje, přepracovává, mění, doplňuje. Zachycení a usměrňování těchto prací je náplní tzv. změnového řízení
    – posláním změnového řízení je zajistit, aby veškerá dokumentace byla podle výsledků ověřovaných zkoušek dopracována do definitivní podoby
    – procesní řízení, které má všechny vyvolané změny v původní dokumentaci přípravy výroby zpětně novelizovat a tak zajistit platné podklady, podle nichž bude již vyráběno a podle nichž bude celý výrobní systém řízen
  14. síťová analýza
    – umožňuje systémový přístup k organizaci přípravy výroby
    a) CPM – metoda kritické cesty
    b) PERT – metoda hodnocení a přezkoušení programu
    Předpokladem síťové analýzy je, aby daný proces šlo rozdělit na několik dílčích činností, mezi kterými je návaznost a podmíněnost.
    – použití těchto metod je vhodné v podmínkách, kde se mnohé činnosti vzájemně překrývají a uskutečňují souběžně
    – vyjadřuje se ve formě síťového grafu, kde je zobrazen logický proces od vzniku úlohy až po okamžik jejího ukončení
    – síťový graf se skládá z uzlů (představují časový okamžik, moment začátku nebo ukončení nějaké činnosti) a hran (spojovací čáry, které zobrazují určitou činnost nebo pracovní proces)
    – v síťových grafech se vyskytují aktivní, čekací, fiktivní a předstihové činnosti
    Kritická cesta – nejdelší cesta v grafu
  15. automatizace přípravy výroby
    – využití automatizace při plánování činností v přípravě výroby (PV), při konstrukční PV, při technologické PV, použití počítačů při modelovacích pracích, organizaci projektové PV a při změnovém řízení