Rizika v mezinárodním obchodě

Riziko je možnost dosáhnout určitého výsledku, který se s určitou objektivní pravděpodobností liší od cíle.

Členění rizik

Obecná členění:

• Podle diverzifikace:
  • riziko v exportu
  • riziko v importu
• Podle měřitelnosti:
  • měřitelné riziko
  • neměřitelné riziko
• Podle sféry působnosti:
  • všeobecné riziko
  • specifické riziko
  • vnitřní riziko
  • vnější riziko
• Podle příčin vzniku:
  • vadné zboží
  • úřední závady
  • trh

3 základní skupiny rizik

1. komerční rizika
2. politická rizika
3. specifická právní a kurzová rizika

Formy komerčních rizik

Riziko trhu

Riziko trhu představuje riziko nalezení nebo nenalezení optimálního trhu:

• riziko odbytu – možnost vzniku ztráty prodávajícího v důsledku neprodejnosti výrobku na trhu
• riziko nákupu – je spojeno s možností, že kupující nezíská na trhu potřebný výrobek
• riziko změny cenových relací

Riziko nepřevzetí

Riziko nepřevzetí představuje nebezpečí, že zahraniční odběratel:

• odmítne převzít dovezené zboží – riziko neuskutečnění transferu
• úplně zruší objednávku – riziko zrušení kontraktu
• modifikuje objednávku – úplně nebo částečně. V případě částečné nebo úplné modifikace může nastat situace, kdy exportér nebude schopen vyhovět objednávce a ztratí kontrakt.

Toto riziko může vést ke ztrátám v důsledku prodeje zboží jinému odběrateli za nižší cenu, nákladům na zpětnou dopravu do země původu nebo do třetí země.

Riziko nesplnění dodávky, zbožní riziko

Jde o nebezpečí postihující importéra, kdy mu prodávající:

• zboží nedodá
• zboží dodá v rozporu se smlouvou, např. v jiném množství, čase, nebo kvalitě

Příčinou mohou být výrobní problémy (dodavatelé nedodají materiál, poruchy výrobních zařízení), finanční obtíže (nedostatek finančních prostředků na nákup materiálu, realizaci dopravy) či problémy s dopravou (zpoždění).

V případě, že by firma dodala zboží neodpovídající smlouvě, obchodní partner by mohl odmítnout zaplatit a odstoupit od smlouvy. Proto je třeba toto riziko minimalizovat.

Zbožní riziko lze snížit kontrolou zboží před naložením, a to kontrolou množství dle objednávky odběratele a dále kontrolou kvality.

Riziko transportu

Toto riziko představuje nebezpečí, že zboží bude během přepravy poškozeno, zničeno, odcizeno nebo dojde ke zdržení při jeho přepravě. Týká se jak importéra, tak exportéra.

Způsoby řešení transportního rizika:

• pojištění přepravy (KARGO)
• pojištění dopravního prostředku (KASKO)
• pojištění nákladu

Riziko nezaplacení

Toto představuje poměrně rozsáhlou oblast rizik pro exportéra. Riziko nezaplacení hrozí v případech, kdy:

• importér nemůže (platební neschopnost – z důvodu zhoršení finanční situace není schopen splnit svůj platební závazek) nebo nechce zaplatit (platební neochota)
• importér nezaplatí včas – nedodržení termínu platby
• importér nechce zaplatit cenu, která je fakturována
• platební neschopnost banky importéra

Dodavatel může utrpět ztrátu i v případě, že zboží ještě nebylo odesláno, ale materiál již byl zakoupen a výroba započala.

Prevence proti riziku nezaplacení není jednoduchá. Před uzavřením kontraktu je nutné důkladně prověřit obchodního partnera se zaměřením na jeho:

• likviditu
• zadluženost
• délku inkasa pohledávek
• úhrady závazků
• obraty na běžném účtu
• a také bonitu jeho banky

Dále je možné požadovat platbu předem, která je pro exportéra nejvýhodnější. Odběratel nemusí být ochoten zaplatit celých 100 % fakturované částky předem, proto je vhodnější požadovat částečnou platbu v předstihu, tzv. zálohu či akontaci, která pokrývá ztráty vzniklé v případě, že bude zboží nutné prodat jinému odběrateli za nižší cenu nebo v důsledku nákladů na zpětnou dopravu do země původu či do třetí země. Výhodou je, že při platbě předem může exportér okamžitě využít finanční prostředky.

Další možností je využití dokumentárního akreditivu, který výrazně eliminuje riziko nezaplacení, což představuje jeho zásadní výhodu. Při obchodním styku s hospodářsky vyspělými zeměmi a v platebních vztazích mezi geograficky blízkými státy, kde se obchodní partneři dobře znají, není nutné zajišťovat platby takto složitým a nákladným nástrojem, jakým je dokumentární akreditiv.

Třetí variantou je platba při dodávce – platba proti předání zboží. Odběratel obdrží zboží až po zaplacení.

Dále lze požadovat bankovní záruku, která zajišťuje úhradu v případě neplacení kupujícím.

Poslední možností eliminace tohoto rizika je pojištění rizika nezaplacení:

• pojištění dokumentárního inkasa
• pojištění insolvence
• pojištění exportního úvěru
• pojištění politických rizik (moratorium, vis maior)
• poskytnutí záruky na exportní úvěr

Politická rizika

Politická rizika jsou rizika vztahující se k hospodářské nebo politické situaci v zemích obchodních partnerů. Jde o ohrožení zisku, v extrémních případech i o ohrožení existence podniku. Důvody vzniku vyplývají ze změn v politickém okolí podniku. Nejčastěji se jedná o válku, blokádu, bojkot, revoluce, stávky, nepokoje, občanské války. Eliminace škod závisí rovněž na ekonomické síle konkrétní firmy.

Mikroriziko – ohrožení jednotlivého podniku
Makroriziko – všech podniků současně vystavených stejnému riziku

Mezi politická rizika patří také výměnná a transferová rizika.

Moratorium – opatření, kdy stát neumožní zaplacení a převod dlužné částky v době splatnosti pohledávky, povolí pouze částečnou úhradu nebo nařídí odklad platby.

Výměnné riziko – peníze, které již importér vyplatil své bance, nelze z důvodu státních opatření importující země a nedostatku deviz směnit za cizí měnu.

Transferové riziko – peníze vyplacené importérem bance nelze převést do zahraničí, protože importující země z hospodářsko-politických důvodů nedovolí takový převod.

Specifické druhy rizik

Kurzová rizika

Kurzová rizika spočívají ve změnách devizových kurzů mezi měnami smluvních partnerů, případně mezi domácí měnou a třetí měnou, ve které má být závazek vyrovnán. Změny devizových kurzů mohou mít kladný nebo záporný vliv na předpokládaný výsledek, tedy může docházet k kurzovým ztrátám, ale i ke kurzovým ziskům. Toto riziko se vztahuje na období mezi uzavřením smlouvy a peněžním plněním smlouvy. Subjekt přebírá riziko již okamžikem předložení závazné nabídky smlouvy. Problém spočívá také v tom, že vývoj kurzů je velmi obtížně předvídatelný.

Kurzové riziko postihuje exportéra i importéra. Exportér čelí riziku, že po přijetí platby a směně deviz obdrží v domácí měně méně, než plánoval ve své kalkulaci. Importér se ocitá v nebezpečí, že za nákup potřebné cizí měny bude muset vydat více jednotek domácí měny, než předpokládal. Exportér i importér proto přizpůsobují rychlost plateb podle směru změn kurzů.

Tři základní faktory ovlivňující existenci a rozsah kurzových rizik:

• termín platby
• měna fakturace
• měna financování

Právní rizika

Základním problémem je otázka, které právo se bude uplatňovat při právních sporech. Jedním ze způsobů řešení právních sporů může být doložka ve smlouvě nebo přímo smlouva o rozhodčím řízení.

Rizika přírodních a technických katastrof

Přírodní katastrofy lze do značné míry jen obtížně předvídat a ovlivňovat.

Inflační rizika

Při delším čekání na platbu nebo při obchodování v zemích s nestabilní ekonomickou situací a vysokou inflací je třeba do rozhodování zahrnout i inflační riziko. Pokud obchodujeme v měně země s vysokou inflací, měli bychom toto riziko brát v potaz.