Skloňování je ohýbání slov podle pádu, čísla a (u podstatných i přídavných jmen) rodu. V češtině vyjadřuje vztahy ve větě (subjekt, objekt, příslovečná určení), řídí se väzbou sloves a předložek a stojí na systému pádových koncovek. Pro korektní morfosyntaktickou shodu je klíčové ovládat paradigmata (vzory) podstatných i přídavných jmen a rozumět tomu, jak se mění tvary při různých rodech a životnosti.
Pády v češtině: přehled se základními otázkami a typickými vazbami
Pád
Otázky
Typické předložky
Příklad (M, Ž, S)
Nominativ
kdo? co?
–
ten učitel, ta škola, to město
Genitiv
koho? čeho?
bez, od, do, z, u, během
bez učitele, do školy, mapa města
Dativ
komu? čemu?
k, ku, proti, díky
k učiteli, ke škole, k městu
Akuzativ
koho? co?
na, přes, pro, za, o (někdy)
vidím učitele, na školu, pro město
Lokál
o kom? o čem?
o, po, při, na, v
o učiteli, ve škole, ve městě
Instrumentál
kým? čím?
s, se, nad, pod, před, za, mezi
s učitelem, se školou, s městem
Podstatná jména: rody, životnost, vzory a princip shody
Podstatná jména se skloňují podle rodu (mužský, ženský, střední), čísla (sg/pl) a u mužského rodu také podle životnosti (životné/neživotné). Každému podstatnému jménu přiřazujeme vzory, které určují koncovky v jednotlivých pádech. Z hlediska pravopisu mají vliv také tvrdé/měkké kmenné typy.
Vzory mužského rodu: přehled a kdy který zvolit
chlap (M živ.) – základní tvrdý typ: chlap – bez chlapa – k chlapovi – vidím chlapa.
hrdina (M živ. na -a) – tzv. menný typ: hrdina – bez hrdiny – k hrdinovi.
muž (M živ. měkký) – po měkkých souhláskách: muž – bez muže – k muži.
dub (M neživ. tvrdý) – předměty/skutečné názvy: dub – bez dubu – k dubu – vidím dub.
stroj (M neživ. měkký) – po měkkých kmenech: stroj – bez stroje – ke stroji.
Nota bene: V akuzativu singuláru se živá maskulina shodují s genitivem (vidím učitele), zatímco neživá s nominativem (vidím stroj).
Vzory ženského rodu: přehled a specifika
žena (tvrdý typ): žena – bez ženy – k ženě – vidím ženu – o ženě – se ženou.
ulice (měkký typ): ulice – ulice – ulici (měkké koncovky -i v D/L sg).
dlaň (měkké zakončení na -ň, -ť, -j): gen. dlaně, dat. dlani.
kost (osobitý typ na -ost/-est/-ust): gen. kosti, lok. o kosti, pl. kosti.
Vzory středního rodu: přehled a osobitosti
město (tvrdý typ): město – bez města – k městu – vidím město.
srdce (měkký typ): D sg srdci, L sg o srdci.
vysvědčení (na -í): plurál často na -í (vysvědčení).
