Výhled na příští rok organizace ponechala na úrovni 4,2 procenta. Eurozóně OECD předpovídá v tomto roce pokles ekonomiky o 0,1 procenta, v roce 2013 by se pak mělo hospodářství 17členného bloku zvýšit o 0,9 procenta. Motorem růstu v měnové unii bude opět Německo, jehož ekonomika by se měla v tomto roce zvětšit o 1,2 procenta a v příštím roce o 2,0 procenta. Slovensku organizace předpovídá v tomto roce růst o 2,6 procenta. V příštím roce by měla slovenská ekonomika vzrůst o tři procenta.
Rizika přetrvávají
Podmínky v rámci OECD se sice zlepšují, dluhová krize v eurozóně se však stále může vymknout kontrole, uvedl pro agenturu Reuters hlavní ekonom OECD Pier Carlo Padoan, přičemž upozornil, že Řecko nadále čelí riziku platební neschopnosti a španělské banky potřebují dodatečný kapitál. „Pokud se situace zhorší, existují způsoby, jak posílit kapacitu záchranných mechanismů, což by mohlo znamenat silnější intervenci nebo větší roli Evropské centrální banky (ECB),“ uvádí P. C. Padoan.
Ve snaze vyřešit dluhovou krizi by proto ECB neměla vylučovat mimořádné nástroje, jakými jsou nákupy vládních dluhopisů, poskytování úvěrů trvalému záchrannému fondu eurozóny (ESM) nebo snížení hlavní úrokové sazby, která se aktuálně nachází na úrovni 1,00 procenta. ECB by rovněž měla zvážit poskytnutí další mimořádné likvidity bankovnímu systému, doplnil ekonom.
Růst USA zrychluje
Na rozdíl od eurozóny nadále Spojené státy profitují z lehce dostupných úvěrů a extrémně uvolněné měnové politiky, uvádí OECD. Největší světové ekonomice prognózuje v tomto roce růst o 2,4 procenta a v příštím roce o 2,6 procenta. Podle listopadové prognózy měla ekonomika USA v tomto roce narůst o 2,0 procenta a v roce 2013 o 2,5 procenta.
V Japonsku OECD počítá v tomto roce s růstem na úrovni 2,0 procenta, který by se měl v příštím roce zpomalit na 1,5 procenta, protože v zemi odezní dopady stavebního boomu po loňském zemětřesení. Čínská ekonomika má zrychlit růst na 9,3 procenta v roce 2013 z letošních odhadovaných 8,2 procenta. V druhé největší ekonomice světa OECD očekává pozitivní dopady nižších úrokových sazeb a vyšších sociálních výdajů, což podpoří domácí spotřebu.
