Klesající úrokové sazby a uvolněná měnová politika v eurozóně, střední a východní Evropě zvyšují důvěru investorů v tento trh komerčních nemovitostí, uvádí společnost Colliers ve zprávě „Beyond Real Estate | Economy“.
„Evropská centrální banka (ECB) snížila v dubnu úrokové sazby již počtvrté za sebou a centrální banky zemí střední a východní Evropy ji následují, i když různým tempem. V důsledku toho několik zemí regionu vstupuje do fáze uvolňování měnové politiky. Colliers očekává další snížení sazeb ECB v červnu a září, čímž by se depozitní sazba snížila na 1,75 %,“ komentuje Grzegorz Sielewicz, hlavní ekonom Colliers pro region střední a východní Evropy.
Polsko – náznak blížícího se snížení sazeb
Polsko může zahájit cyklus snižování sazeb již v květnu 2025. Po více než roce udržování referenční sazby na úrovni 5,75 % naznačuje Polská národní banka připravenost k uvolňování, které podporuje klesající inflace a prognózy nižších cen energií. Ačkoliv inflace stále přesahuje cíl centrální banky, očekává se, že do konce roku se vrátí na cílovou úroveň. Pomalejší růst mezd a silnější zlotý mohou uvolňování dále podpořit. Podle prognóz by úroková sazba mohla do konce roku 2026 klesnout až na 3,5 %, pokud zůstanou inflační rizika na nízké úrovni.
Česká republika – nižší sazby na pozadí vnějších rizik
Česká národní banka (ČNB) již zahájila uvolňování a od konce roku 2023 snížila sazby o 325 bazických bodů. Česká ekonomika vykazuje známky oživení, přičemž se předpokládá, že HDP vzroste o 2,2 % díky domácí poptávce a rostoucím reálným mzdám. Tempo růstu by však mohly omezit vnější faktory a strukturální problémy. ČNB může v letošním roce pokračovat v opatrném snižování sazeb, aby zabránila inflačním tlakům nebo oslabení české koruny.
Maďarsko – přetrvávající vysoké sazby
Maďarsko si v důsledku přetrvávající inflace a politické nejistoty nadále udržuje jednu z nejvyšších úrokových sazeb v regionu (6,50 %). Ačkoliv se země dostává z recese, vyhlídky trhu s nemovitostmi zůstávají omezené, zejména vzhledem k přetrvávajícím obtížím s přístupem k fondům EU a strukturálním problémům v automobilovém průmyslu.
Rumunsko – měnovou politiku ovlivňuje politická nejistota
Rumunská centrální banka udržuje vysoké sazby navzdory klesající inflaci, zejména kvůli politické nejistotě před květnovými prezidentskými volbami. Inflační tlaky přetrvávají zejména v sektoru služeb, způsobené rostoucími mzdami ve veřejném sektoru. Colliers předpokládá mírné snížení sazeb do konce roku za předpokladu stabilizace politické a fiskální situace.
Bulharsko – postupné snižování v prostředí rostoucích veřejných výdajů
Bulharsko uplatňuje obezřetnou měnovou politiku a postupně snižuje úrokové sazby v rámci svého úsilí o splnění přístupových kritérií do eurozóny. Inflace zůstává zvýšená a rostoucí veřejné výdaje oslabují účinnost opatření centrální banky. Přestože tyto problémy přetrvávají, přijetí eura zůstává strategickým cílem, i když vyvolává politické diskuse. Pokud inflace do konce roku klesne na 2 %, Bulharsko by mohlo dosáhnout připravenosti na vstup do eurozóny.
Slovensko – mezi investiční příležitostí a obchodním rizikem
Jako člen eurozóny bude mít Slovensko přímý užitek z nižších sazeb ECB, což může podpořit investice. Velká závislost ekonomiky na vývozu však způsobuje, že země je zranitelná vůči mezinárodním obchodním napětím, zejména vůči americkým clům. Nejvíce bude ovlivněn průmysl strojírenství a výroby elektrických zařízení, který je pro slovenský vývoz klíčový. Navíc inflace v březnu 2025 vzrostla na 4 %, což je nejvyšší úroveň od začátku minulého roku.
„V zemích, kde klesají úrokové sazby, nižší finanční náklady podpoří domácí i zahraniční investice a zlepší podmínky pro sektor komerčních nemovitostí. To představuje reálnou příležitost k oživení – zejména v segmentu logistiky a průmyslu, kde nižší náklady na financování a zvýšená poptávka po skladových prostorách způsobená nearshoringem (přesunem výroby do zahraničí kvůli snižování nákladů) mohou výrazně urychlit novou výstavbu,“ dodává Grzegorz.
Poradci v Colliers rovněž zdůrazňují rostoucí potenciál trhu s kancelářskými prostory, zejména v hlavních městech, jako jsou Varšava a Praha, kde roste poptávka po moderních, energeticky úsporných budovách. Modernizace starších budov nabírá na obrátkách a tlak nájemců na udržitelná řešení je stále silnější.
Na významu získávají také segmenty studentského bydlení a build-to-rent (institucionální pronájem), zejména vzhledem k nedostatku bytů a demografickým změnám. Rostoucí mzdy mezitím podporují oživení v maloobchodu i v hotelnictví.
