Osobité druhy zahraničněobchodních operací

Osobité druhy zahraničněobchodních operací představují kombinaci vývozu a dovozu v rámci jednoho obchodního případu. Zvláštností je, že ve většině případů nepřekračují hranice země; v praxi se vyskytují v různých formách a často se jednotlivé formy kombinují.

Členění osobitých druhů zahraničněobchodních operací:

výměnné obchody
vázané obchody
ostatní druhy operací v zahraničním obchodě

Výměnné obchody

Mezi výměnné obchody patří kompenzace a barterové obchody.

Kompenzace

Kompenzace je bezdevizová výměna zboží za zboží. Známé jsou několik typů kompenzací:

kompenzace v sobě – vývozce je zároveň i dovozcem v obou zemích, dva partneři
trojstranná kompenzace – zúčastňují se jí vývozci a dovozci ze tří zemí, tedy tři partneři; využívá se v případech, kdy obchodu brání přísná devizová regulace nebo mezi dvěma zeměmi existuje nevyrovnaná obchodní bilance. Zapojením třetí země může obchod pokračovat; realizuje se zprostředkovaně tak, že závazek vyrovná třetí země.
globální kompenzace – v kompenzaci vystupuje více partnerů

Barter

Barter je obchodní operace dohodnutá na vládní nebo resortní úrovni. Barter představuje výměnu zboží za zboží mezi exportérem a importérem na základě jediné smlouvy. V rámci barterového obchodu se neuskutečňuje peněžní tok.

Vázané obchody

Mezi vázané obchody patří protikupy, rámcové obchody, junktimové obchody, reciproční obchody, buy-back a reexport.

Protikupy a vazby

Dovozce je ochoten dovézt zboží pod podmínkou, že zahraniční partner se zaváže odebrat určitý objem zboží od vývozce do předem dohodnuté výše z hodnoty kontraktu. Známé jsou dva typy protikupů:

protikupy s přirozenou vazbou
protikupy s nepřirozenou vazbou

Rámcové obchody

Rámcové obchody se uzavírají z důvodu, že při uzavírání dohody nejsou známy všechny okolnosti obchodu. Jedná se o předběžnou dohodu několika subjektů o výměně určitého zboží. Výhodou je, že zúčastněné subjekty mají určitou jistotu, že obchod bude uskutečněn.

Rámcové obchody obsahují běžné kupní smlouvy, rámcové obchody a další smlouvy. Za každou smluvní stranu vystupují koordinátoři obchodu. Zvláštností je, že jednotlivé smlouvy si partneři dohodnou přímo mezi sebou.

Junktimové obchody

Junktimové obchody se využívají tehdy, když jedna z partnerských zemí má vysoké pohledávky vůči partnerské zemi a snaží se proto omezit vývoz a zvýšit dovoz. Junktimové obchody jsou smluvně zabezpečovány junktimovými smlouvami.

Reciproční obchody

Reciproční obchody se realizují tehdy, když je vývoz určitého zboží povolen pouze za podmínky odběru jiného druhu zboží.

Buy-back

Podstata buy-back obchodních operací spočívá v tom, že dodavatel poskytuje odběrateli strojní vybavení, technologii bez nutnosti okamžitého finančního plnění. Dodavatel strojů a zařízení současně s dodací smlouvou uzavírá druhou smlouvu o odkupu výrobků vyráběných na dodaných strojích. Tímto způsobem může být uhrazena část hodnoty dodávek.

Reexport

Na reexportu se obvykle podílejí objekty ze tří zemí:

vyvážející subjekt
reexportující subjekt
odběratelský subjekt

Reexport se využívá k překonání obchodněpolitických překážek, například při uplatnění celní diskriminace na zboží z určité země nebo na kompenzaci vlastních vývozních dodávek zboží do zahraničí. Formy reexportu:

přímý reexport – zboží se vyváží přímo ze země vývozce do země určení, aniž by překročilo hranice státu reexportéra
nepřímý reexport – zboží se zakoupí v zemi vývozce A, importuje se do země reexportéra B a odtud do země odběratele C
reexport v oficiální podobě
reexport v skryté podobě

Ostatní druhy operací v zahraničním obchodě

Inženýring – engineering

Inženýring představuje konzultace a poradenství. V inženýringu vystupují tzv. engineeringové firmy, jejichž hlavní činností je vypracování veřejných soutěží – tendrů pro investory.

Výrobní podílnictví

Výrobní podílnictví představuje kapitálovou účast na výrobě v zahraničí. Některé subjekty poskytují dlouhodobé úvěry a jsou ochotné odebírat produkci jako platbu za poskytnutý úvěr.

Zušlechťovací styk

Zušlechťovací styk je úprava určitého zboží v zahraničí za odměnu. V rámci zušlechťovacího styku jsou vztahy mezi partnery upraveny smlouvou o dílo. Známé jsou dva typy zušlechťovacího styku:

aktivní zušlechťovací styk
pasivní zušlechťovací styk

Deblokace

Deblokace znamená odprodej nebo jinou formu likvidace našich pohledávek v zahraničí.

Switchové operace

Switchové operace jsou formou zahraničněobchodních operací, prostřednictvím kterých získáváme určitý typ deviz. Podstatou je, že za nevyměnitelnou měnu se získává vyměnitelná. Zúčastněné strany mají odlišnou motivaci účasti. Například jeden chce koupit a nemá vhodnou devizu, druhý chce prodat, ale nemá partnera, který by zaplatil tvrdou měnou. Switcher má přístup k některým typům deviz, použije je a realizuje je buď přímo, nebo nepřímo (reexportem). Switcher zaplatí dodavateli v jiné měně, než inkasuje od konečného odběratele.

Dělení switchových operací podle účelu a podle zúčastněných stran:

vývozní switchové operace
dovozní switchové operace
zbožové switchové operace
devizové switchové operace
aller-retour switchové operace
další typy switchů znamenají výměnu vyměnitelných měn za nevyměnitelné, nevyměnitelné se vyměňují za jinou nevyměnitelnou měnu a nakonec se tato nevyměnitelná měna vymění za vyměnitelnou

Swapové operace

Swapové operace jsou mezibankovní operace, ve kterých se řeší přechodný nedostatek určitého typu deviz. Banka kupuje s okamžitým dodáním volnou devizu, kterou potřebuje na úhradu do zahraničí, za jinou volnou devizu, kterou má v okamžiku operace v dostatečném množství. Jedná se o výměnu na určitou dobu, po jejímž uplynutí si banky navzájem vrátí stejné devizy.

Debt Equity swap

Debt Equity swap je specifická swapová operace, pomocí níž se mobilizuje státní úvěr. Zahraniční banky prodávají své pohledávky v konvertibilních měnách firmám, které zamýšlejí investovat v dluhové zemi.

Burzovní obchody

Burza je místo, kde se periodicky nebo trvale soustřeďuje nabídka a poptávka po zboží hromadného charakteru. Burzovní zboží nemusí být fyzicky přítomné. Členění podle druhu obchodovaného zboží:

finanční burzy – obchodování zejména s cennými papíry (šeky, směnky, obligace, akcie, konosamenty)
komoditní burzy – obchodování s jedním nebo několika druhy komodit (káva, cukr, čaj, vlna, brambory, bavlna, kaučuk, koření, pšenice, kukuřice, maso, kakao)
speciální burzy – prodávají se například lodní kapacity (Londýn, New York, Rotterdam)

Na burzách se obchoduje nepřímo, prostřednictvím burzovních makléřů a brokerů. Mezi účastníky burzy patří:

společnosti, jejichž cenné papíry jsou kótovány
investoři (kupující)
zprostředkovatelé (makléři)

Burzu řídí burzovní správa, která ji zastupuje navenek. Na burze se uskutečňují tyto typy obchodů:

termínované obchody
prolongační obchody
prémiové obchody
dontové obchody

Aukce

Aukce je specifická forma trhu, na kterém se v předem stanovený čas a na předem určeném místě soustřeďuje nabídka a poptávka po konkrétním fyzickém zboží.

Tovarové aukce – kupující mají možnost si zboží předem fyzicky prohlédnout.

Aukční prodej – postupuje se od nejnižší vyvolávací ceny, která se postupně zvyšuje. Zboží se prodá tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu.

Holandská aukce – prodej začíná vysokou vyvolávací cenou, která se postupně snižuje, přičemž zboží získá ten, kdo první akceptuje aktuálně vyhlášenou cenu.

Na aukcích se prodávají zboží jako káva, vlna, kožešiny, dobytek, umělecké předměty.

Aukce organizují specializované firmy, přístavní a městské správy. Mezinárodní aukce se konají jednou až čtyřikrát ročně ve všech obchodních centrech. Známá aukční místa ve světě jsou Londýn, New York, Amsterdam, Petrohrad.

Licence a know-how

Jedná se o obchod s průmyslovými právy, technickými a výrobními znalostmi a zkušenostmi; obchod s nehmotným nebo neviditelným zbožím. Vlastník těchto práv jiným subjektům (nabyvatelům licence) povoluje využívat tato práva podle podmínek stanovených ve smlouvě. Za užívání těchto práv nabyvatel licence platí licenční poplatky. Předmětem licenčních obchodů jsou patenty, vynálezy, chráněné vzory, ochranné známky. Firma přistupuje k prodeji v případě, že není schopna práva sama uplatnit v praxi (například pro nedostatek financí) nebo je vlastní trh nasycený; v zahraničí existují překážky bránící přímému prodeji.

Dělení licencí z hlediska vlivu na platební bilanci země:

aktivní licence – v zemi poskytovatele licence vzniká devizový příjem
pasivní licence – pro tuzemskou zemi vzniká devizový výdaj

Dělení licencí podle rozsahu získaných práv:

výlučný nabyvatel – jediný oprávněný uživatel licence na smluvním území
nevýlučná licence – právo užívání pro více subjektů
sublicence – nabyvatel s souhlasem poskytovatele může převést licenční právo na třetí subjekt

Licenční smlouvy se uzavírají na období 3-5 let. Cena za poskytnutí licence do zahraničí se pohybuje kolem 25 až 45 % ze zisku dosaženého během trvání licenční smlouvy.

Veřejná soutěž – tender

Při nákupu strojů a dovozu investičních celků, při pořizování zboží, služeb a veřejných prací hrazených z veřejných prostředků nebo ze státního rozpočtu jsou zadavatelé povinni vyhlásit veřejnou obchodní soutěž. Veřejná soutěž se vyhlašuje v obchodním věstníku Slovenské republiky. Stanoví se podmínky soutěže, nabídky včetně cen. Soutěže se mohou účastnit i zahraniční subjekty.