Bratislava 22. října (TASR) – Slovenská vláda nemusela finančními injekcemi podporovat finanční sektor, a proto bylo možné ušetřené prostředky využít na jiná stimulační opatření. Šrotovné a vytváření sociálních podniků výrazně pomohly v boji proti světové hospodářské krizi. „Udržely zaměstnanost a eliminovaly sociální excesy,“ uvedl pro TASR ministr hospodářství SR Ľubomír Jahnátek v souvislosti s páteční (23. 10.) konferencí Hospodářská krize ve světě a na Slovensku, kterou v Bratislavě organizuje Ministerstvo hospodářství (MH) SR.
Podle šéfa rezortu hospodářství finanční sektor na Slovensku nebyl v takových výrazných problémech jako finanční sektor v Německu, Rakousku nebo ve Francii. Opatrné poskytování půjček a úvěrů bankovním sektorem vedlo k tomu, že zatímco ve většině zemí EU podíl nesplácených úvěrů aktuálně představuje 10 až 14 %, na Slovensku se podíl problémových úvěrů pohybuje na úrovni 4 až maximálně 5 %.
Ministr negativně hodnotí spekulace ohledně propouštění zaměstnanců. „Situace je v pohybu a zaznamenáváme i fenomény zneužívání krize na spekulativní bankroty a likvidaci výroby v existujících závodech. Zatím však nedošlo k tak masivnímu a radikálnímu propouštění. Údaje o počtech ohrožených pracovních míst ještě z ledna tohoto roku se ukázaly jako nadsazené vůči skutečnosti,“ konstatoval Jahnátek.
Evropská unie očekává pokračující nárůst nezaměstnanosti i přes možné náznaky oživení. Nejde jen o časový posun reakce trhu práce na recesi, což je přibližně 6 až 12 měsíců. „Jsou obavy, zda oživení není příliš křehké, malé a zda samotný proces návratu k trajektorii růstu potrvá podstatně déle. I několik let. Proto lze chápat pokračující opatrnost firem při zvyšování zaměstnanosti na původní úroveň,“ uvedl Jahnátek.
Pracovní trhy v jednotlivých státech prošly podle ministra výraznou restrukturalizací. Odlišnosti a specifika v jednotlivých zemích proto nadále přetrvávají. Nelze mluvit o jednotném trhu práce v podmínkách EU. Stejně diferencovaná je i mzdová úroveň. „Slovensko má stále nízkou hodnotu mzdových nákladů. Průměrné slovenské platy představují přibližně 30 % výše mezd v podmínkách staré EU 15. Zachováváme si status země s levnou pracovní silou. Diskuze o omezení odvodů a daní se v této fázi ukazují jako irelevantní. Pokud vezmeme v úvahu komplexní daňovou kvótu a ostatní podmínky podnikatelského prostředí na Slovensku, problémem je spíše nevymožitelnost práva než výše odvodových a daňových povinností,“ dodal na závěr Jahnátek.
