Stát, státní správa, veřejná správa a samospráva

Stát

Stát je základem organizovaného života ve společnosti

Funkce a úloha státu

  • Funkce státu: stát plní funkce, které nejsou schopny vykonávat jiné společenství z nedostatku mocenských prostředků
  • Úloha státu: vytvoření, udržení právního, politického, hospodářského a společenského pořádku
  • Bezpečnostní funkce státu: ochrana státních příslušníků a jejich práv a svobod před útoky a nebezpečím uvnitř státu i zvenčí

Demokratický stát

  • Veřejná správa představuje správu veřejných záležitostí
  • Realizuje se jako projev výkonné moci ve státě, především veřejné moci

Moc

  • Síla, resp. schopnost ovlivňovat jiné či prosazovat vlastní vůli
  • Autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů přímo nebo prostředkovaně

Základ moci

  • Moc je uznaná autorita, respektovaná přednost nebo nadřazenost osoby, instituce či normy na základě svobodného rozhodnutí
  • Veřejný zájem – zájem většího počtu občanů, součet individuálních zájmů, společenský zájem
  • Státní moc – k prosazení vůle se vytváří soustava mocenských institucí legalizovaná právním řádem
  • Veřejná moc – subjekty zmocněné k výkonu státem – veřejnoprávní instituce

Typologie státní moci

  • Horizontální rozdělení moci:
    • Zákonodárná moc (legislativa)
    • Výkonná moc (exekutiva)
    • Soudní moc (judikatura)
  • Vertikální dělení moci:
    • Ústřední a územní orgány

Členění:

  • Služba občanům
    • Správa – stálá činnost vykonávaná v organizačních systémech, zaměřená na regulaci fungování tohoto prvku
      • Veřejná správa – jako správa veřejných záležitostí – správa ve veřejném zájmu
        • Státní správa
        • Samospráva

Veřejná správa

Veřejná správa je jednou z forem výkonu veřejné moci. Právními formami zajišťuje realizaci zákonů, vykonává činnost prostřednictvím určité struktury, má specifické metody a formy činnosti a převažuje v ní veřejně organizační činnost v souladu s veřejnými zájmy. Veřejná správa je činností výkonnou, nařizovací a vždy podzákonnou.

  1. Veřejná správa je institucionalizovaná. Instituce mají přesně určené místo v dělbě veřejné moci – vymezenou věcnou, územní, funkční působnost, pravomoc a odpovědnost
  2. Veřejná správa je vázána právním řádem. Může spravovat a vykonávat pouze to, co je určeno a stanoveno zákonem nebo jinými obecně závaznými předpisy
  3. Materiální vymezení veřejné správy: souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím nebo vládou
  4. Formální vymezení veřejné správy: činnost státu nebo jiného subjektu mimo zákonodárnou moc

Základem veřejné správy je vztah:

  • státu a společnosti
  • občana a státu jako celku
  • k územním částem

Veřejná správa řídí:

  • veřejný sektor, ekonomiku
  • určitým způsobem celou společnost
  • je základem řídicího systému celé společnosti

Prameny veřejné správy

  • právní normy
    • ústava
    • ústavní zákony a zákony týkající se organizace státu, vytváření jeho orgánů, fungování orgánů
    • podzákonné právní normy – nařízení vlády, vyhlášky
    • interní dokumenty právního charakteru (usnesení vlády, rozhodnutí, interní směrnice)
  • ekonomická dokumentace
    • státní a další veřejné rozpočty a závěrečné účty
    • účetní doklady
    • materiály NKÚ – týkající se hospodaření se státním majetkem a rozpočtem
    • soubor sociálně-ekonomických informací – statistika
  • sociologické a politologické materiály
    • sociologické výzkumy
    • programy politických subjektů
    • výsledky voleb a referend
  • geografické materiály
    • územněsprávní organizace
    • celostátní soupisy (sčítání lidu apod.)
    • dopravní průzkumy

Státní správa

  • Veřejná správa vykonávaná státem
  • Výkonná a nařizovací činnost státu, kterou stát plní své úkoly a funkce
  • Jménem státu ji vykonávají:
    • Ústřední orgány státní správy (ministerstva a ústřední úřady)
    • místní orgány státní správy – krajské a obvodní úřady
    • Státní fondy (Fond rozvoje bydlení, envirofond…)

Samospráva

Veřejná správa vykonávaná veřejnoprávními sdruženími (korporacemi)

  • Podle podstaty veřejnoprávních sdružení, která ji vykonávají, dělí se na:
    • územní samosprávu
    • zájmovou samosprávu

Územní samospráva

Územní samosprávu vykonávají korporace založené na územním principu (územní celky):

  • Samosprávnými územními celky ČR jsou obce a vyšší územní celky (územní obvod VÚC je shodný pouze s územním obvodem samosprávního kraje)
  • Správními celky ČR jsou kraje a okresy
  • Správními celky jsou obce a vojenské obvody

Obec

Obec je samosprávná právnická osoba, která má své:

  • Vlastní orgány – starostu a obecní zastupitelstvo, financované z rozpočtu obce
  • Vlastní příjmy – místní daně a poplatky
  • Vlastní majetek – věci ve vlastnictví obce
  • Území – katastrální území
  • Své povinné členy – obyvatele obce, kteří v ní mají trvalý pobyt

Samosprávný kraj

Samosprávný kraj je samostatná právnická osoba, která má své:

  • Vlastní orgány – předsedu a krajské zastupitelstvo, financované z rozpočtu kraje
  • Vlastní příjmy – místní daň
  • Vlastní majetek – věci ve vlastnictví kraje
  • Území – soubor obcí
  • Své povinné členy – obyvatele kraje, kteří v něm mají trvalý pobyt

Zájmová samospráva

Úkoly zájmové samosprávy vymezuje zákon (např. péče o odbornou způsobilost v určitých povoláních). Zájmová samospráva je veřejnoprávní korporace osob nebo majetku – profesní komory – právnická osoba, má své vlastní orgány (valná hromada, představenstvo a další)

  • Financovaná z vlastního rozpočtu
  • Vlastní příjmy (členské příspěvky a jiné platby)
  • Vlastní majetek (věci ve vlastnictví komory)
  • Povinní členové (stanoveni zákonem, okruh osob)
  • Nemá své území

Veřejnoprávní fondy

Veřejnoprávní fondy jsou korporace majetku, které vykonávají veřejnou správu:

  • Státní fond rozvoje bydlení
  • Environmentální fond
  • Státní fond likvidace jaderně energetických zařízení

Veřejnoprávní fondy jsou samostatná právnická osoba, která:

  • Sdružuje zákonem stanovený majetek, tvořený vlastními příjmy
  • Má vlastní správu majetku (dozorčí a správní rady)
  • Nemá své území
  • Nemá své povinné členy

Sdružený majetek používá na úkoly veřejné správy.

Soukromoprávní sdružení osob a majetku

Soukromoprávní sdružení osob a majetku vykonávají soukromou, nikoliv veřejnou správu, například:

  • Dobrovolné spolky a zájmová sdružení (včelaři…)
  • Politické strany a hnutí
  • Odborové organizace
  • Obchodní společnosti a družstva
  • Nadace
  • Investiční a neinvestiční fondy

Vznik, zánik a členství jsou dobrovolné, závislé na svobodné vůli osob.

Veřejnoprávní zařízení

Veřejnoprávní zařízení se ve vymezeném rozsahu podílejí na veřejné správě, plní dílčí, doplňkové a velmi specifické úkoly VS, které nemohou plnit předchozí subjekty VS

  • Patří sem:
    • státní zařízení – státní rozpočtové a příspěvkové organizace (školy, nemocnice), zařízení financovaná ze státního rozpočtu (armáda, policejní sbor)
    • smíšená zařízení se zákonem vymezenou účastí státního rozpočtu (Český rozhlas, ČT, Matice česká, AV ČR)
    • samosprávná zařízení (zdravotní pojišťovny)