Státní rozpočet (SR) je centralizovaný peněžní fond státu, který představuje bilanci příjmů a výdajů státu. Prostřednictvím státního rozpočtu se tvoří, rozdělují a používají peněžní prostředky státu.
Státní rozpočet je součástí veřejné správy. Je nástrojem vládní politiky a pomocí něj se zabezpečují hlavní funkce státu. Státní rozpočet (SR) je vytvářen na třech principech:
- princip nenávratnosti
- princip nedobrovolnosti
- princip neekvivalence v jednom zúčtovacím období
Státní rozpočet má tři podoby a tři formy:
3 podoby státního rozpočtu
- bilance – příjmy by měly být rovny výdajům.
- finanční plán
- veřejný nástroj politiky – pro zachování makroekonomické rovnováhy ukazatelů v dané ekonomice
3 formy státního rozpočtu
- příjmy (P) < výdaje (V) – deficit státního rozpočtu
- příjmy (P) > výdaje (V) – přebytek státního rozpočtu
- příjmy (P) = výdaje (V) – rovnováha státního rozpočtu
Tyto formy se mohou v zúčtovacím období střídat.
Základní pojmy v oblasti státního rozpočtu
- Rozpočtové období bývá nejčastěji 1 rok. Je to doba, na kterou je rozpočet schválen.
- Rozpočtové provizorium je dočasná úprava rozpočtového hospodaření na období, na které nebyl schválen řádný rozpočet.
- Rozpočtová pravidla stanovují způsob nakládání s prostředky státu; určují postup při rozpočtovém plánování, při schvalování a plnění rozpočtu.
- Rozpočtová rovnováha znamená rovnováhu mezi předpokládanými příjmy a výdaji.
- Rozpočtová vládní rezerva je finanční rezerva státu na zabezpečení nezbytných a nepředvídaných výdajů, nebo na zajištění snížení rozpočtových příjmů.
Rozpočtová soustava Slovenské republiky
Rozpočtová soustava SR obsahuje:
- státní rozpočet SR,
- rozpočty vyšších územních celků (VÚC),
- místní rozpočty.
Rozpočtové hospodaření
Vyrovnaný státní rozpočet představuje ideální stav rozpočtu a znamená vyrovnanost příjmů a výdajů.
Rozpočtový deficit, schodek státního rozpočtu představuje stav, kdy jsou výdaje státního rozpočtu větší než jeho příjmy.
Rozpočtový přebytek, přebytek státního rozpočtu znamená situaci, kdy jsou příjmy státního rozpočtu větší než výdaje.
Příjmy státního rozpočtu
Státní rozpočet tvoří příjmy a výdaje. Mezi hlavní příjmy státního rozpočtu patří:
- daňové příjmy státního rozpočtu
- nedaňové příjmy státního rozpočtu (poplatky, pokuty, cla, penále…)
- pravidelné příjmy státního rozpočtu (daň z příjmů)
- nepravidelné příjmy státního rozpočtu (pokuty, poplatky)
Výdaje státního rozpočtu
Mezi hlavní výdaje státního rozpočtu patří:
- rozvoj národního hospodářství
- společenská spotřeba
- na správu, obranu
Základní členění výdajů státního rozpočtu
- výdaje na nákup statků a služeb potřebných pro realizaci vládních aktivit
- transferové platby
Podrobnější členění výdajů státního rozpočtu:
- neinvestiční (běžné) výdaje státního rozpočtu – mzdy, platby, příspěvky do pojišťoven
- kapitálové výdaje státního rozpočtu – slouží k financování investičních potřeb
- dluhová služba – splácení úroků a plateb spojených s úvěry
- dotace VÚC nebo obcím
Rozpočtové provizorium
Rozpočtové provizorium je období, během kterého není schválen veřejný rozpočet a instituce hospodaří podle předchozího rozpočtu s tím, že na každý měsíc je stanovena výše 1/12 z předchozího rozpočtu.
Kumulací rozpočtového přebytku se tvoří rozpočtové rezervy. Kumulací rozpočtového deficitu vzniká vládní dluh. Vyrovnanost – většinou je vzácná a vyskytuje se na konci zúčtovacího období.
Rozpočtové zásady
Rozpočtové zásady představují systém pravidel, kterými se řídí rozpočtový proces.
- Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu,
- Zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu,
- Zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu – vychází z rozpočtové skladby,
- Zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu – příjmy = výdaje,
- Zásada efektivnosti, hospodárnosti a účelovosti – zajišťuje ji kolektivní rozhodování
- Zásada publicity rozpočtu – veřejně dostupný
Rozpočtová skladba
Rozpočtová skladba vykonává třídění příjmů a výdajů rozpočtu. Využívá trojí klasifikaci:
- Organizační klasifikace (kapitoly a subjekty státního rozpočtu),
- Druhová klasifikace – označuje konkrétní druh položky rozpočtu,
- Ekonomická klasifikace – specifikuje běžné a kapitálové výdaje,
Aby mohl být rozpočet schválen, musí být dodržena rozpočtová skladba.
Rozpočtový proces
- Sestavení a návrh veřejného rozpočtu (Ministerstvo financí na základě požadavků vládních orgánů a institucí),
- Proj e d n á n í a schválení rozpočtu – návrh veřejného rozpočtu je projednán a schválen na příslušné vládní úrovni v zákonodárném sboru v parlamentu a je schválen formou zákona. Pokud se nepodaří schválit rozpočet do začátku rozpočtového období, hospodaří se podle rozpočtového provizoria.
- Plnění rozpočtu (případně úpravy rozpočtu) – za plnění veřejného rozpočtu odpovídá Ministerstvo financí, které podává zprávu o plnění parlamentu.
- Kontrola plnění rozpočtu – zahrnuje přehled reálného plnění příjmů a výdajů rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu lze dělit do těchto základních skupin:
- daňové příjmy (tvoří až 70 %),
- nedaňové příjmy (uživatelské poplatky, sankční poplatky…),
- příjmy ze splácení úvěrů a půjček,
- dary a granty
Veřejné výdaje státního rozpočtu
Běžné výdaje:
- Neinvestiční nákupy
- Neinvestiční transfery
- Placené úroky
- Neinvestiční půjčky
Kapitálové výdaje – lze použít pouze na předem stanovený účel:
- Investiční výdaje
- Nákup akcií
- Kapitálové transfery
- Investiční půjčky
- Ostatní půjčky
Z státního rozpočtu se hradí: Výdaje vládních institucí, výdaje související s poskytováním mezinárodní pomoci (Řecko), odvody do EU …
Mimorozpočtové fondy
- Mimorozpočtové fondy jsou součástí rozpočtové soustavy a patří mezi ně: rozpočty zdravotních pojišťoven, fond sociálního zabezpečení, fond životního prostředí … Jedná se zpravidla o účelové fondy
- Výhodou jejich hospodaření na rozdíl od veřejného rozpočtu je to, že nevyčerpané prostředky v daném období lze použít i v následujícím období.
Rozpočtový deficit
Rozpočtový deficit vzniká tehdy, když jsou výdaje státního rozpočtu vyšší než příjmy.
Známé jsou dva druhy rozpočtového deficitu:
- Aktivní (strukturální) rozpočtový deficit – vzniká v důsledku záměrů vlády (kvůli fiskální nedisciplinovanosti, změně daňových sazeb, vysokým vládním výdajům na obranu …)
- Pasivní (cyklický) rozpočtový deficit – vzniká nezávisle na záměrech vlády a bývá způsoben vnějšími (exogenními) faktory,
Příčiny rozpočtového deficitu:
- Vnitřní (endogenní) faktory – způsobují aktivní deficit
- Expanzivní charakter fiskální politiky
- Časové rozložení výdajového šoku – cenová nestabilita ovlivňuje vnější šoky
- Časové rozložení daňového zatížení
- Vládní populismus
- Vnější (exogenní) faktory – způsobují pasivní deficit
- Kolísání tempa ekonomického růstu a nezaměstnanosti
- Růst cen základních surovin
- Deprese ve světě
- Vývoj úrokové míry
- Úrok z veřejného dluhu
- Mimořádné události
Financování deficitu státního rozpočtu
- Dluhové financování deficitu státního rozpočtu (využití úspor soukromého sektoru) na financování tohoto dluhu – vnitřní dluh (umístěný v daném státě v domácí měně), využití úspor ze zahraničí – vnější dluh (v zahraničí v cizí měně)
- Emisní financování deficitu státního rozpočtu (deficit kryjeme půjčkou z centrální banky nebo ze zahraničí)
Veřejný dluh
Veřejný dluh vzniká kumulací deficitů státního rozpočtu.
Veřejný dluh představuje souhrn závazků:
- státu
- jednotlivých článků samosprávy
- veřejných fondů
- veřejných institucí
- veřejných podniků
Rozpočtová politika
Rozpočtová politika je jednou z forem hospodářské politiky, je součástí finanční politiky státu, prostřednictvím které stát prosazuje své cíle rozvoje ekonomiky.
Hlavním nástrojem rozpočtové politiky je státní rozpočet.
Subvence jsou finanční prostředky státu, kterými stát zabezpečuje nízkou cenu určitého zboží.
Nástroje rozpočtové politiky
- Regulátory – zvláštní rozpočtové nástroje, které stát využívá na národní i mezinárodní úrovni.
- Vestavěné stabilizátory – automaticky působí v ekonomice (subvence, progresivní daň – vysoké příjmy se zdaňují vyšší sazbou)
- Záměrná opatření – jsou jednorázová a vyžadují zásah vlády (daňová reforma, změna struktury rozpočtu).
Struktura rozpočtové soustavy
- Soustava peněžních fondů – nejdůležitější je veřejný rozpočet
- Rozpočtové vztahy, soustava orgánů a institucí
- Soustava veřejných rozpočtů – nadnárodní rozpočet (rozpočet EU); ústřední rozpočet (státní rozpočet); rozpočty územní správy (místní, obecní…); rozpočty rozpočtových a příspěvkových institucí (nevládní)
- Soustava mimorozpočtových fondů
- Rozpočty vládních neziskových organizací
