Strategické myšlení

Základním atributem strategického řízení je strategické myšlení, které je nejvyšší etapou (formou myšlení) a zároveň základem strategického řízení.

3 druhy – přístupy procesu myšlení ve strategii:

mechanické – přímočaré uvažování
intuitivní – pracuje metodou hlavního článku – celek se posuzuje na základě vybraného prvku –

který je považován za středový a rozhodující

Nejdůležitější principy strategického myšlení podle Součka:

Princip:

myšlení ve variantách (půjdu na trh A nebo B),
systémové myšlení
interdisciplinárního myšlení – (spolupráce)
kreativního způsobu myšlení – přináší nové, netradiční myšlenky (opak rutinního)
syntézy exaktního a intuitivního myšlení – (držet se při zemi, uprostřed)
myšlení v čase – (v čase upravené, přeformulované)
zpětnovazebního myšlení (měřitelné výsledky, kontrola, korekce),
vědomí nikdy nekončící práce
agregovaného myšlení (na sebe naskakuje poznání, máme více informací, znalostí)
permanence (nepřetržitosti)
celosvětového systémového myšlení
koncentrace (soustředit se)
etiky myšlení
vědomí práce s rizikem

Klíčové dovednosti strategického manažera:

Schopnost:

identifikovat hlavní problém
posoudit silné a slabé stránky podniku a příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí – umět zpracovat SWOT analýzu
stanovit vhodnou strategii (alternativy strategie pro danou situaci)
stanovit kritéria výběru vhodné alternativy
určit vhodné směry (činnosti) výběru – naznačit časový plán
integrovat poznatky z funkčních oblastí k řešení problému organizace jako celku
propojovat teorii s praxí
vysokou úroveň písemného a ústního projevu, formulace a prezentace problémů a navrhovaných řešení

Hlavní faktory ekonomického růstu: (Japonci):

vysoký sklon k úsporám a jejich přeměna v investice
vysoký podíl kapitálových investic umístěných do podniků a zařízení soukromého sektoru, které se transformují do vyráběného produktu
aktivní zavádění technologických inovací
vysoká adaptabilita na změny ekonomických podmínek
ústřední roli v počátečním období sehrála tržní ekonomika – za značné účasti vlády
řízení ekonomiky se nezakládalo na ideologii, ale na pragmatických metodách
využití zkušeností z předchozích období
vznikla nová vrstva podnikatelů (kapitálotvorná) – u nás došlo k přesunu kapitálu mimo zemi
fáze rekonstrukce probíhala v podmínkách veřejného a soukromého sektoru
vybudování kompletní byrokratické struktury (v pozitivním smyslu)
spolupráce mezi výkonnými pracovníky a manažery (je to ve zpětné vazbě)