Strategické myšlení
Základním atributem strategického řízení je strategické myšlení, které je nejvyšší etapou (formou myšlení) a zároveň základem strategického řízení.
3 druhy nebo přístupy procesu myšlení ve strategii:
- mechanické – přímočaré uvažování
- intuitivní – pracuje metodou hlavního článku – celek se posuzuje na základě vybraného prvku, který se považuje za centrální a rozhodující
- strategické
Principy strategického myšlení
Nejdůležitější principy strategického myšlení podle Součka. Princip:
- myšlení ve variantách (půjdu na trh A nebo B),
- systémové myšlení
- interdisciplinárního myšlení – (spolupráce)
- kreativního způsobu myšlení – přináší nové, netradiční myšlenky (oproti rutině)
- synthézy exaktního a intuitivního myšlení – (zůstat nohama na zemi, uprostřed)
- myšlení v čase – (časově upravené, přeformulované)
- zpětnovazebné myšlení (měřitelné výsledky, kontrola, korekce),
- vědomí nikdy nekončící práce
- agregovaného myšlení (nabaluje se poznání, máme více informací a znalostí)
- permanence (nepřetržitost)
- celosvětového systémového myšlení
- koncentrace (soustředit se)
- etiky myšlení
- vědomí práce s rizikem
Klíčové schopnosti strategického manažera
Manažer musí mít schopnost:
- identifikovat hlavní problém
- posoudit silné a slabé stránky podniku a příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí – umět zpracovat SWOT analýzu
- stanovit vhodnou strategii (alternativy strategie pro danou situaci)
- stanovit kritéria výběru vhodné alternativy
- určit vhodné směry (činnosti) výběru – naznačit časový plán
- integrovat poznatky z funkčních oblastí k řešení problému organizace jako celku
- propojovat teorii s praxí
- vysokou úroveň písemného a ústního projevu, formulace a prezentace problémů a navrhovaných řešení
Hlavní faktory ekonomického růstu (Japonsko)
- vysoký sklon k úsporám a jejich přeměna na investice
- vysoký podíl kapitálových investic umístěných do podniků a zařízení soukromého sektoru, které se transformují do vyrobeného produktu
- aktivní zavádění technologických inovací
- vysoká adaptabilita na změny ekonomických podmínek
- v počáteční fázi měla centrální roli tržní ekonomika – za značné účasti vlády
- řízení ekonomiky nebylo založeno na ideologii, ale na pragmatických metodách
- využití zkušeností z předchozích období
- vznik nové vrstvy podnikatelů (kapitálově tvořících) – u nás kapitál odcházel ven
- fáze rekonstrukce probíhala v podmínkách veřejného a soukromého sektoru
- vybudování kompletní byrokratické struktury (v pozitivním slova smyslu)
- spolupráce mezi výkonnými pracovníky a manažery (je to zpětná vazba)
Čím se vyznačuje japonský manažer
- schopností zapojit se do práce ostatních
- silným smyslem pro odpovědnost
- nadšením a upřímností
- taktností, zdvořilostí a výbornou organizací vlastní práce
