Co jsou takzvané STEP faktory a kam je řadíme v rámci strategické diagnostiky?
STEP: S – sociální
T – technologické
E – ekonomické a ekologické
P – politické
STEP faktory řadíme do analýzy makroprostředí v rámci externí diagnostiky.
S – společenské uspořádání; sociální skupiny; ustálené kulturní, etické a jiné normy; sociální problémy, …
T – stav rozvoje vědy a techniky; výzkumně-vývojová základna; nové technologie; podnikatelské inkubátory, …
E – ekonomické: druh hospodářského mechanismu; stupeň ekonomického rozvoje, míra růstu, základní makroekonomické ukazatele, …
– ekologické: životní prostředí; vztahy mezi podnikem a ŽP, …
P – politická situace; hospodářská politika vlády; zákonné normy a jejich uplatňování, …
Uveďte klíčové marketingové schopnosti podniku z hlediska interní diagnostiky.
Schopnost popsat spotřebitelské chování při uvedení nového produktu na trh a schopnost předvídat změny potřeb a vymezit nové segmenty.
V rámci interního auditu je nutné v oblasti marketingu analyzovat:
šířku sortimentu výrobků,
parametry výrobků,
podíl na trhu,
ceny výrobků,
loajalitu zákazníků,
kvalitu a náklady distribuce,
reklamu a podporu prodeje.
Uveďte klíčové výrobní schopnosti podniku z hlediska interní diagnostiky.
výrobní kapacitu,
kvalitu výroby,
výrobní náklady,
průběžnou dobu výroby,
lokalizaci výrobních jednotek,
efekty zkušeností a výnosů z rozsahu.
Zdůvodněte neoddělitelnost interní a externí diagnostiky z hlediska strategie.
Externí diagnostika je zaměřena na odhalování příležitostí a hrozeb/rizik podniku, zatímco interní diagnostika má za cíl zhodnotit silné a slabé stránky podniku (resp. jednotlivých aktivit SBU).
Existuje pouze velmi abstraktní oddělení interní a externí diagnostiky. Jedná se o relativně samostatné části, avšak jejich postavení není izolované. Existuje interakce mezi interní a externí diagnostikou, protože vnitřní možnosti měříme vnějšími a naopak. Interní analýza spolu s externí představují východisko pro tvorbu strategie a při jejím formulování mají stejný vliv i význam.
Co je hlavní výhodou a nevýhodou expertních metod tvorby strategických scénářů a které z těchto metod se nejčastěji používají?
Metoda „SMIC“ – každý expert stanovuje:
seznam N hypotéz, které považuje za klíčové v rámci prováděné analýzy,
jednotnou pravděpodobnost uskutečnění každé hypotézy v daném časovém horizontu,
podmíněné pravděpodobnosti dvojic hypotéz: Pi/j – pravděpodobnost i, pokud se j realizuje,
Pi¬j – pravděpodobnost i, pokud se j nerealizuje.
Výhody:
jedná se o metodu objektivizace názorů expertů.
Nevýhody:
názory expertů se mohou týkat hypotéz, které jsou navzájem propojené, a hodnoty pravděpodobností mohou být chybné,
na začátku se nezjišťuje, zda jsou hypotézy na sobě závislé či nikoliv.
Metoda „DELPHI“ – opakované rozesílání dotazníků a konvergence názorů expertů:
1. dotazník – zjistit pro každou otázku mediánový názor a mezikvartilní rozpětí (Q1; Q3),
2. dotazník – předikce intervalu (Q1; Q3) potvrzená experty a nové odpovědi expertů spolu s odůvodněním, pokud jsou mimo interval (Q1; Q3),
3. dotazník – posouzení argumentů u odpovědí, které jsou mimo interval (Q1; Q3),
4. dotazník – definitivní odpověď.
Uveďte přehled nejpoužívanějších přístupů a metod tvorby podnikatelské strategie
1. Kontingenční přístup
2. Generický přístupPorterovy konkurenční strategie
Hallův konkurenční model
Mintzbergova typologie strategií
Typologie strategií podle Milesa a Snowa
Co je kontingenční přístup a kdo ho rozpracoval?
– předpokládá, že pro určitý soubor okolností nebo ohraničujících podmínek lze nalézt nejlepší strategii,
– nedokáže však doporučit jasně formulovanou strategii pro konkrétní situace.
Co je podle Hofera nejdůležitějším faktorem při určování strategie na podnikové úrovni?
HOFER
– nejdůležitější proměnnou při určování strategie je fáze životního cyklu produktu, pro který se strategie formuluje,
– identifikoval faktory, které je třeba zohlednit při formulaci strategie.
Co je generická teorie?
– identifikuje společné znaky chování úspěšných podniků bez vazby na soubor ohraničujících faktorů,
– určité strategie jsou téměř vždy shodné bez ohledu na konkrétní situaci – generické strategie.
Charakterizujte výrobkové strategie zaměřené na jediný trh
Původní výrobek
nové výhody, využívání tradičních kompetencí, jednoznačnost a jednotnost, efektivita využití kapacit.
Zlepšený výrobek
atraktivnost výrobku, lepší využití distribuční a prodejní sítě, flexibilita vůči potřebám trhu, motivace vyplývající z atraktivity nového výrobku.
Nový výrobek
snížení konkurenčního tlaku, redukce rizika nasytění trhu, omezení fluktuace objemu prodeje.
Popište možné strategie tržní expanze spojené s původním výrobkem
Původní trh
maximální penetrace trhu, možnost dominance na trhu, znalost specifik trhu, viditelnost na trhu.
Rozšířený trh
stabilní růst, lepší využití výrobních kapacit, růst technologické úrovně podniku.
Nový trh
zvýšení reputace podniku, snížení konkurenčního tlaku, diverzifikace na ziskový trh, pozitivní efekty komplementarity.
V čem spočívá význam takzvané S-křivky v strategickém managementu? Které významné ekonomické jevy charakterizuje S-křivka?
– klasická reprezentace křivky životního cyklu výrobku,
– může mít různý charakteristický průběh,
– je rozdělena do 4 základních fází.
Charakterizujte podstatu projektu PIMS?
– vznikl v 70. letech 20. století firmou General Electric ve spolupráci s Harvard Business School,
– cílem bylo identifikovat příčiny úspěchu či neúspěchu souboru výrobků firmy GE a stanovit zákonitosti trhu.
