Podstata a význam strategického manažmentu
V nejnovějším pojetí strategického řízení v podniku se jedná o získání komparativní výhody vůči jinému subjektu. Strategické řízení v tomto smyslu je proces tvorby a realizace rozvojových záměrů dlouhodobějšího charakteru, které mají zásadní význam, a jeho uskutečněním podnik získá komparativní efekt. Podstatnou charakteristikou strategického řízení je právě prvek komparace a získání komparativní výhody.
Při komparaci je nutné porovnávat podnik s jinými rozhodovacími subjekty, s nimiž podnik není v indiferentním vztahu. Indiferentní vztah znamená, že chování jiného podniku z hlediska jeho záměrů není podstatné a významné. Neindiferentní vztah představuje aktivní interakci, která může nabývat formu kooperace nebo formu konkurence. Z hlediska strategického řízení má větší význam protikladné působení, tedy konkurence.
Základním cílem strategického řízení je dosažení komparativního efektu. Dominantní postavení ve strategickém řízení mají strategie efektivity.
Efekt je výsledkem vývojového procesu a má komplexní podobu, přičemž jeho struktura je tvořena dílčími efekty, jako je například efekt ekonomický, sociální, ekologický, politický, etický a podobně. Efekt je tedy chápán jako výsledek změny, která je produktem určité aktivity.
Konkurence
V tradičním pojetí konkurence je konkurence spíše chápána jako boj, kde se velké podniky snaží eliminovat menší nebo méně významné podniky, zvyšovat ceny nebo bez omezení navyšovat svůj podíl na trhu. Konkurence v tomto smyslu je vnímána jako „ohrožení“.
Konkurenční výhoda
Globalizace trhů, růst kupní síly obyvatelstva a další faktory však vyvolávají nový pohled na konkurenci. Významná role při zabezpečování rozvoje je přisuzována právě strategickému manažmentu, který je chápán jako „vodítko“, které má ve světové ekonomice najít správnou cestu prostřednictvím „konkurenční výhody“.
V konkurenčním prostředí tržní ekonomiky jde ve strategickém řízení podniku o následující přístupy:
- zvolit nezávislé strategie, které využívají různé formy konkurence, bez snahy spojit se s konkurencí,
- strategie zaměřené na spolupráci jako alternativní cestu konkurence s cílem využít toto spojení k získání nových či synergických konkurenčních výhod.
Spolupráce
Spolupráce přináší řadu výhod, které se mohou proměnit v konkurenční výhodu spolupracujících podniků, jako je například využití úspor z rozsahu, učení se od konkurence, snížení rizika nákladů a podobně.
Z hlediska druhu spolupráce jde o konvenční typ spolupráce, tedy majetkové spojení ve formě fúze či akvizice, případně spojování podniků na základě smluv, tedy strategické aliance.
Fúze znamená spojení dvou či více podniků za účelem vytvoření jedné společnosti. Vznik fúzí často vede k získání většího podílu na trhu a konkurenční výhody. V konečném důsledku dochází ke zvýšení zisků, což umožňuje podniku rychlejší inovaci (fúze se často realizují na horizontální úrovni, v rámci jednoho odvětví). V důsledku ohrožení hospodářské soutěže v rámci odvětví jsou fúze často limitovány zásahy státu.
Akvizice představuje nákup společnosti nebo její části způsobem, při kterém je podnik zcela pohlcen a přestává existovat jako samostatná jednotka. Akvizice jsou monitorovány protimonopolním úřadem.
Strategické aliance lze chápat takto:
- joint venture, kde je strategická aliance realizována vytvořením nové firmy, do níž partneři investují aktiva,
- majetkové strategické aliance – forma držby ve formě holdingu,
- strategické aliance – smlouvy mají neformální charakter (nezávislé na podílu na majetku).
V globálním prostředí jsou nejzajímavější strategické aliance nezávislé na podílu na majetku, vznikající mezi silnými konkurenty. V současnosti více firem vytváří několik strategických aliancí, tzv. síť aliancí za účelem vybudování celé sítě strategických konkurenčních výhod.
Přístupy strategického manažmentu
Přístup, který zdůrazňuje neustálou změnu a nutnost variant jako reakce na změnu podmínek konkurenčního prostředí, je přístup Henryho Mintzberga, podle něhož je strategie charakterizována pěti „P“:
- Plan (plán) – předem připravený směr akcí, činností,
- Ploy (manévrování) – způsob manévrování uplatňovaný při střetu s konkurentem,
- Position (umístění) – způsob, jak se podnik chce umístit v konkurenčním prostředí,
- Perspective (úhel pohledu) – způsob, jakým manažeři vnímají sami sebe a svět kolem, jak vidí svůj podnik a jeho orientaci,
- Pattern (vzor) – vzor situací a chování podniku v budoucnosti.
