Swapy a úrokové swapy

Swap

Swap je dohoda dvou subjektů o výměně série plateb uskutečňovaných pravidelně v průběhu dohodnutého období. Swapy se od ostatních finančních derivátů liší tím, že plnění ze swapů není jednorázové. Swapy jsou nejmladší finanční deriváty. Existuje celá řada jejich více či méně se lišících modifikací. Obecně lze swap charakterizovat jako smluvně dohodnutou výměnu předem určeného peněžního toku (cash flow) mezi dvěma nebo více partnery v určitých termínech v budoucnosti.

Swapové operace

Swap lze definovat jako mimoburzovní kontrakt mezi dvěma protistranami o výměně peněžních toků v předem stanovených budoucích datech. Od ostatních derivátů se liší právě tím, že umožňují zajistit se proti riziku vyplývajícímu z toku finančních toků.

Přímé uzavření smlouvy o swapové operaci je náročné, protože partneři se musí vzájemně nalézt, což vyžaduje čas i náklady. Proto se mezi partnery obvykle vkládá banka (jako finanční zprostředkovatel), případně sama banka vystupuje jako jeden z partnerů swapové operace.

Druhy swapů

Swapy podle základního členění dělíme na swapy úrokové a měnové. Podrobněji rozlišujeme zejména:

  1. úrokový swap
  2. měnový swap
  3. equity swap

Měnový swap

Standardní měnové swapy lze charakterizovat jako termínové swapové kontrakty, zavazující smluvní strany k vzájemné výměně dohodnutých úrokových plateb (cash flow) denominovaných ve dvou různých měnách, přičemž na začátku a na konci kontraktu dochází i k vzájemné výměně nominálních hodnot podkladových měn (jistiny) za dohodnutý kurz.

Podobně jako u úrokových swapů existují i u měnových swapů varianty založené na fixních a variabilních úrokových platbách. Protože jejich podkladovými aktivy jsou dvě různé měny (jistiny denominované ve dvou měnách), existují zde nejen dva, ale tři základní typy: založené na výměně fixních úrokových plateb, založené na výměně fixních za variabilní úrokové platby a založené na výměně dvou různých druhů variabilních úrokových plateb.

Vývoj měnových swapů

Měnový swap je historicky nejstarším druhem swapu. Měnové swapy vznikly jako finanční inovace v roce 1970 ze snahy obejít určitá devizová omezení ve Velké Británii. Významný přínos k rozvoji měnových swapů představoval swap mezi Světovou bankou a IBM v roce 1980. Příčinou vzniku měnových swapů byly zejména komparativní výhody, dominantní postavení jednoho z partnerů, výměna rizika, rozdílné hodnocení situace na finančních trzích a podobně.

Princip měnového swapu

Nejjednodušší měnový swap je smlouvou mezi dvěma partnery, která zahrnuje:

  • dohodu koupit nebo prodat uvedený objem prostředků v jedné měně za jinou měnu za dohodnutý měnový kurz (obvykle spotový kurz v termínu uzavření dohody)
  • současnou dohodu zpětné výměny stejné částky v příslušných měnách, zpravidla za stejný měnový kurz po uplynutí sjednané doby (obvykle v rozmezí 1–10 let)
  • ustanovení o úrokových platbách mezi partnery, které jsou splatné podle dohody buď v pravidelných intervalech (pololetně, ročně) nebo jednorázově při uplynutí termínu, na který byl swap uzavřen

Partneři uzavírají měnový swap za účelem:

  1. levnějšího získání prostředků v cizí měně (při měnovém swapu na úrokové platby) nebo zvýšení svých příjmů (při měnovém swapu na výnosy z investice)
  2. dosažení dlouhodobějšího zajištění proti měnovému riziku a snížení tak svého celkového finančního rizika

Swap na úrokovou sazbu

U swapů na úrokové sazby (úrokové swapy) jde o vzájemnou výměnu, tedy swap, peněžních toků plynoucích z úroků, kde oba swapoví partneři z různých oblastí, včetně instituce, která swap zprostředkovává, optimalizují své příjmy.

Obvykle se jedná o variabilní úrokovou sazbu u jednoho partnera a pevnou sazbou u druhého partnera. Při úrokovém swapu jsou dva partneři z různých oblastí, kteří si každý půjčí na svém domácím trhu a poté si tyto kontrakty navzájem vymění. Předpokládá se, že oba partneři jsou motivováni tzv. principem komparativních výhod, protože každý z nich platí nižší úrokovou sazbu.

Úrokový swap je tedy dohoda mezi dvěma partnery, kteří se dohodnou na výměně jednoho toku úrokových plateb za druhý, přičemž tyto toky mají rozdílnou charakteristiku.

Historie úrokových swapů

Úrokové swapy se objevily jako finanční inovace na počátku 80. let. Jedná se o smlouvu mezi partnery o výměně jednoho toku úrokových plateb za druhý, kdy tyto toky mají odlišnou charakteristiku. Může jít:

  1. o výměnu plateb vypočítaných na základě pevné úrokové sazby za platby stanovené na základě pohyblivé úrokové sazby ve stejné měně
  2. o výměnu dvou sérií plateb s pohyblivou úrokovou sazbou, ale s rozdílnými základními (referenčními) úrokovými sazbami (například diskontní sazba centrální banky a sazba z vládních pokladničních poukázek)

Smluvní podmínky

Smluvní podmínky úrokového swapu zahrnují:

  • částku jistiny, z níž se budou úroky počítat – tzv. nocionální hodnota (tato částka se mezi partnery nepřevádí, tedy mezi nimi neexistuje úvěrový vztah)
  • intervaly mezi jednotlivými úrokovými platbami
  • celkovou dobu životnosti swapu

Existuje několik důvodů pro uzavření smlouvy o úrokovém swapu, ale hlavním je rozdílné očekávání partnerů ohledně vývoje úrokové sazby na kapitálovém trhu. Subjekt, který získal úvěr s pohyblivou úrokovou sazbou (například s tří měsíčním LIBOR + 1,5 %), očekává, že LIBOR poroste, a proto by raději platil úroky podle pevné sazby. A naopak subjekt, který si půjčil s pevnou úrokovou sazbou, očekává pokles úrokové sazby na trhu a raději by platil úroky podle pohyblivé sazby. Za těchto podmínek oba partneři považují uzavření úrokového swapu za výhodné.

Podobně jako u měnového swapu je obtížné nalézt vhodné protistrany. Proto jsou organizátory swapů obvykle banky, které vystupují buď jako zprostředkovatelé, nebo jako přímí partneři kontraktu.

Equity swapy

Equity swap je ve skutečnosti swap na cenné papíry a indexy cenných papírů, které se v praxi často využívají. Za equity swapy se tedy považují swapy na cenné papíry a akciové indexy. Podobně jako úrokový swap, základní equity swap zahrnuje podkladové aktivum, platební intervaly, pevnou úrokovou sazbu a proměnlivou úrokovou sazbu vztahující se na některý akciový index.

Swapy jako strategie

Swapy řadíme mezi pevné termínové kontrakty. To znamená, že swapovou smlouvou se zavazují obě strany kontraktu k výměnám podkladových aktiv v určitých intervalech v budoucnosti. U většiny swapů dochází k pravidelným vyrovnávacím platbám k předem stanoveným datům v budoucnu.

Na trhu existuje několik typů jednodušších i složitějších swapových obchodů. Swapy lze využít k zajištění (hedgingu) proti úrokovému a měnovému riziku, stejně jako k spekulacím a arbitrážím.