Teorie efektivního trhu

Teorie efektivního trhu (TET) předpokládá, že akciové kurzy jsou ovlivňovány očekávanými zisky, dividendami, rizikem a dalšími cenotvornými informacemi. Efektivní je považován takový trh, který velmi rychle a přesně absorbuje nové informace. V situaci, kdy jsou veškeré cenotvorné informace absorbovány akciovým kurzem, tedy nedochází k rozdílu mezi vnitřní hodnotou a akciovým kurzem.

Tržní cena akcií na trhu představuje objektivní hodnotu, akcie jsou správně oceněny a na trhu není možné nalézt podhodnocené nebo nadhodnocené akcie. Termín „efektivní“ se tedy používá ve smyslu efektivního zpracování nových informací.

Předpoklady efektivnosti trhů

Jsou také vymezeny předpoklady efektivních trhů, mezi které patří konkurenční a likvidní trh, ziskový motiv investorů, volný tok informací, existence kvalitní infrastruktury na trhu a existence kvalitní legislativy. Proti teorii efektivních trhů naopak vystupují efekty narušující efektivnost trhů.

Testování efektivity trhů

Nestačí však efektivitu kapitálových trhů vymezit pouze teoreticky, je nutné se na efektivitu trhu dívat i z praktického hlediska a efektivitu kapitálového trhu zkoumat i na konkrétních vymezených trzích. K tomu slouží různé typy testů – testy zkoumající nezávislost změn akciových kurzů, jako například korelační testy, runs testy, simulační testy nebo distribuční modely, a testy hodnotící úspěšnost obchodních strategií, mezi které patří například filter testy.

Vznik teorie efektivního trhu

Efektivní chování akciových kurzů bylo již v minulosti zkoumáno celou řadou ekonomů. Obrovský význam pro TET měla práce Eugene Famy (1965), který rovněž dospěl k závěru, že akciové kurzy se chovají náhodně. Tato práce se stala zlomovým bodem, od kterého se velmi často datuje vznik TET.

Charakteristiky efektivního trhu

Základní charakteristiky efektivního chování akciových trhů:

• Akciové kurzy velmi rychle a přesně absorbují nové cenotvorné informace – existuje minimální zpoždění při vstřebávání nových cenotvorných informací.
• Změny tržních cen jsou náhodné – příčinou změny akciových kurzů na efektivních trzích je náhodná veličina, kterou jsou neočekávané informace. Protože tyto informace nelze předvídat, musí být změna ceny náhodná. Pro chování akciových kurzů na efektivních trzích je charakteristické, že vykonávají náhodnou procházku (random walk).
• Na efektivních trzích selhávají jednotlivé obchodní strategie a pravidla, technická i fundamentální analýza ztrácejí svůj význam.
• Selhávání investičních strategií – žádný investor z dlouhodobého hlediska nedokáže dosáhnout trvale nadprůměrný výnos.

Platí, že efektivita trhu představuje efektivitu zpracování informací.

Předmět zkoumání teorie efektivních trhů

Teorie efektivních trhů sleduje na jedné straně chování účastníků trhu, na druhé straně příčiny změn v kurzu cenných papírů a příčiny jejich velkých cenových výkyvů. Zajímá se tedy o to:

1. když se nová informace o konkrétní akciové společnosti stane známou, jak rychle zjistí tuto informaci účastníci a na jejím základě koupí nebo prodají akcie společnosti
2. jak rychle se kurzy akcií přizpůsobují nové informaci, jak rychle reagují

Pokud tedy reagují na všechny zásadní informace rychle, můžeme říci, že trh je poměrně efektivní. Naopak pokud se nové informace šíří pomalu, investoři se také neiniciativně pouštějí do analýzy informací a reagují pouze na odchylky ceny cenného papíru od základní hodnoty, kterou zjišťují na základě pečlivých analýz, tak takový trh můžeme charakterizovat jako neefektivní.

Dokonalé konkurenční prostředí

Stejně jako působení tržního mechanismu je spojeno s existencí dokonalé konkurence, může i teorie efektivních trhů fungovat pouze v dokonalém konkurenčním prostředí, ve kterém musí být splněny určité předpoklady. Jde o:

• konkurenci na kapitálovém trhu, tj. velké množství racionálních investorů, vede k tomu, že ceny odrážejí skutečnou hodnotu, na kterou se může neinformovaný nebo ekonomicky nevzdělaný investor plně spolehnout
• zákaz využívání důvěrných informací při obchodování na kapitálovém trhu
• žádný účastník nesmí mít na kapitálovém trhu monopolní postavení
• volně dostupné, levné a aktuální informace, které všichni investoři získávají ve stejném čase
• investoři reagují rychle a přesně na nové informace
• nízké transakční náklady
• vysoká likvidita trhu
• dobře vybudovaná infrastruktura trhu

Tyto předpoklady nejsou plně naplněny ani v nejvyspělejších zemích, a proto se finanční instituce snaží profitovat právě z nedokonalostí kapitálového trhu.

Pohled finanční teorie

Finanční teorie považuje za důležité systematizovat a třídit určité informace. Vytváří tak skupiny informací, podle kterých lze odvodit i typy kapitálových trhů, resp. stupeň efektivity trhů:

• První skupinu tvoří všechny veřejně i neveřejně dostupné informace, které jsou investoři schopni získat
• Druhou skupinu představují veřejně dostupné informace, které jsou všeobecně známy, resp. se pravidelně zveřejňují
• Třetí skupinu tvoří informace získávané na základě analýzy vývoje cen cenných papírů

Teorie efektivních trhů rozlišuje tři formy efektivity – slabou, která odráží reakce kurzů na historické informace; středně silnou, která reaguje na historické a aktuálně zveřejněné informace; a silnou formu, která zahrnuje i neveřejné informace.

Formy efektivity trhů

Na základě těchto tří skupin informací pak finanční teorie definuje tři formy tržní efektivity:

1. Slabá forma efektivity – současné ceny cenných papírů plně odrážejí informace o minulých cenách. Nevyužívá žádné jiné informace, například oznámení o fúzích, budoucích ziscích, cash flow apod. Z tohoto pohledu není účelné pro prognózování budoucích cen zkoumat řady minulých cen. Tato forma efektivity jednoznačně popírá význam technických analýz. Pokud existuje slabá forma efektivity na kapitálovém trhu, není možné dosažení nadprůměrných výnosů hledáním pravidelností ve vývoji cen akcií, protože všechny změny minulých cen již byly dávno absorbovány do ceny cenného papíru.
2. Středně silná forma efektivity – ceny odrážejí informace nejen o minulých cenách, ale také všechny ostatní veřejně dostupné, publikované informace (např. oznámení o ziscích, dividendách, fúzích apod.). U této formy efektivity nepomůže ani fundamentální, ani technická analýza získat vyšší výnosy, protože všechny dostupné informace jsou již zahrnuty v cenách cenných papírů.
3. Silná forma efektivity – u této formy efektivity ceny cenných papírů odrážejí všechny veřejné i neveřejné informace (informace získané pečlivou a důkladnou analýzou společnosti a ekonomiky).

Hlavní závěry podle Brealey a Myers

A. R. Brealey a C. S. Myers formulovali následující důležité závěry, které podporují Teorii efektivního trhu:

• trhy nemají žádnou paměť, což znamená, že se pohybují dopředu a všechny informace z minulosti nemají vliv na změnu kurzu, protože nepřinášejí nové informace
• důvěřujte tržním cenám, protože ty zachycují všechny informace
• neexistují žádné finanční iluze
• „udělej si sám“ (do it yourself) – na efektivním trhu nebudou investoři platit někomu za něco, co si mohou udělat sami, jde o pohled do budoucnosti

Američtí vědci zjistili, že…

Výzkumy ze USA potvrdily existenci pouze slabé a středně silné formy efektivity kapitálového trhu. Dosahovat významné zisky při obchodování mají talentovaní analytici a především osoby, které mají přístup k neveřejným, exkluzivním informacím.

Finanční teorie zde upozorňuje na tzv. asymetrické informace, které mají významný vliv na změnu cen cenných papírů a jsou dostupné pouze určitému okruhu obchodníků. Základem teorie efektivních trhů je tedy závěr, že na efektivních trzích jsou výsledky všech investorů v dlouhodobém časovém horizontu přibližně stejné, mimořádné výnosy lze dosáhnout pouze prostřednictvím speciálních tržních situací, tzv. anomálií na trhu cenných papírů, například akcií.