Trh a tržní mechanismus
Základní rysy fungování trhu formuloval začátkem 18. století Adam Smith. Smith je známý doktrínou neviditelné ruky trhu. Smith tvrdil, že každý účastník hospodářského života sleduje své vlastní zájmy a tržní systém přesto prospívá všem. Dále konstatoval, že vlastní egoismus člověka je jeho nejsilnější motivací a že konečné důsledky jsou blahodárné pro všechny.
Trh je místo, kde se uskutečňují obchodní transakce. Dochází zde k výměně zboží mezi jednotlivými subjekty trhu. Je to místo, kde se realizuje nabídka a poptávka a vytvářejí se ceny. Hlavní tržní kategorie jsou:
- tržní subjekty
- tržní konkurence
- nabídka, poptávka a tržní cena
Tržní mechanismus
Tržní mechanismus zahrnuje vzájemné vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Jedná se o souhrn vztahů a procesů napomáhajících koordinaci svobodných rozhodnutí ekonomických subjektů při rozložení výrobních faktorů, cenách zboží a podobně, a to na základě informací, které zprostředkovaly cenové systémy. Tržní mechanismus funguje za pomoci poptávky, nabídky a působení cen. Na základě tohoto mechanismu kupující a prodávající vzájemně ovlivňují množství a ceny realizovaného zboží.
Vnějším projevem výroby a oběhu zboží je tržní mechanismus, který je obvykle vymezen jako obsah trhu. Slovní spojení tržní mechanismus naznačuje, že se jedná o soustavu prvků, které se vzájemně ovlivňují a výsledkem jejich interakce je určitý řád. Za hlavní prvky tržního mechanismu a zároveň za nejdůležitější tržní kategorie považujeme:
- tržní subjekty
- nabídku
- poptávku
- tržní cenu
- tržní konkurenci
Vzájemné ovlivňování jednotlivých prvků tržního mechanismu v čase nazýváme fungování tržního mechanismu. V reálné ekonomice se tyto prvky vždy projevují v konkrétních formách.
Tržní subjekty a typy trhů
Tržní subjekty představují firmy i domácnosti, vystupující jako prodávající i kupující. Stát působí jako regulátor trhu vydáváním zákonů.
Typy trhů:
- podle územního hlediska:
- místní (lokální) trh,
- regionální trh,
- národní trh,
- evropský trh,
- trh integračních uskupení,
- světový trh.
- podle toho, zda je trh regulovaný či nikoli:
- volný, který se vyznačuje pružnou poptávkou a nabídkou,
- vázaný, který je opakem; nabídka a poptávka jsou určitým způsobem regulovány.
- podle organizovanosti:
- organizovaný (burza),
- neorganizovaný.
- podle souladu s platnou legislativou:
- legální,
- nelegální.
- podle počtu prodávaných druhů zboží:
- částečný – prodává a nakupuje se jeden druh zboží,
- agregátní – trh všech druhů zboží.
- podle předmětu koupě a prodeje:
- trh výrobních faktorů,
- trh výrobků a služeb,
- finanční trh.
Funkce trhu
- trh ovlivňuje chování výrobců a spotřebitelů na základě vztahu mezi nabídkou a poptávkou,
- trh uskutečňuje přenos informací (o ceně, o množství, o změnách chování spotřebitelů),
- trh rozděluje příjmy (v konečném důsledku rozděluje bohatství).
Tržní konkurence
Tržní konkurence je proces, v němž se střetávají různé zájmy tržních subjektů s cílem dosáhnout maximální hmotné výhody. Konkurenční formy:
- cenová a necenová konkurence
- cenová konkurence – její podstata spočívá v dobrovolném snížení cen zboží. K této formě výrobci přistupují tehdy, když jsou přesvědčeni, že jejich konkurenti nebudou schopni takovým nízkým cenám přizpůsobit. Jejich cílem je hospodářsky zničit konkurenty, ovládnout trh, aby v budoucnu mohli účastníkům trhu diktovat své podmínky a zvyšovat ceny,
- necenová konkurence – konkurence jinými než cenovými způsoby, například konkurence kvalitou, servisem, poskytováním úvěru apod.
- dokonalá a nedokonalá konkurence
- dokonalá konkurence – vzniká, má-li existovat velký počet prodávajících a kupujících, z nichž žádný nemůže dosáhnout na celkovém trhu tak velkého podílu, aby mohl ovlivnit tržní cenu. Jde o teoretickou abstrakci, která v hospodářském životě neexistuje,
- nedokonalá konkurence – může mít formu monopolistické konkurence, oligopolu, úplného nebo čistého monopolu.
Nedokonalosti tržního mechanismu
Reálný trh má nedostatky, jeho fungování narušuje existence monopolu, externalit, veřejných statků. Tržní mechanismus vede k odlišnosti výrobců a vytváří nedokonalou konkurenci. V případě narušení podmínek konkurence získávají některé ekonomické subjekty neoprávněné výhody a monopolní postavení na trhu. Co se týče veřejných statků, trh sám není schopen podněcovat jejich výrobu. K zabezpečení těchto služeb chybí ziskový motiv.
Nedokonalá tržní konkurence
Monopolistická konkurence – nejnižší stupeň nedokonalé konkurence. Charakteristické pro ni je:
- existence velkého počtu výrobců, z nichž každý pokrývá pouze malou část trhu,
- každá firma prodává výrobek částečně odlišný od podobných výrobků konkurentů,
- diferenciace produktů umožňuje firmám určité ovlivňování ceny.
Oligopol – podstata spočívá v tom, že na trhu je malý počet výrobců, kteří mají značnou ekonomickou sílu a omezují přístup na trh ostatním výrobcům.
Úplný nebo čistý monopol – v odvětví je jediný výrobce, který má absolutní moc nad spotřebitelem. Jde o opak konkurence. Škodlivost monopolu spočívá v tom, že prodává za ceny vyšší, než jsou za podmínek dokonalé konkurence. Nevyrábí s nejnižšími výrobními náklady (chybí tlak konkurence). Objem jeho produkce je nízký, neodpovídá požadavkům poptávky.
Externality
Při působení tržního mechanismu vznikají i externality, tedy vedlejší účinky ekonomických aktivit lidí, které neprocházejí trhem, což znamená, že náklady či výnosy z ekonomických aktivit přecházejí na třetí osoby, které z nich mají buď újmu, nebo prospěch.
Externality jsou vedlejší efekty výroby, které neprocházejí trhem. Tržní externality mohou být:
- negativní externality – vznikají většinou v souvislosti s znečištěním životního prostředí (ovzduší, voda, půda),
- pozitivní externality – užitečné efekty výroby (infrastruktura, kanalizace, osvětlení).
Typickým příkladem negativní externality jsou škody na životním prostředí. Pozitivní externalitou je například nová administrativní budova, která zvyšuje hodnotu majetku sousedních budov.
Existence externalit ukazuje, že trh není schopen sám řešit všechny problémy společenské výroby. Externality ovlivňuje stát. Trh není schopný podněcovat výrobu veřejných statků – mají podobný charakter jako pozitivní externality, ale jejich užívání je žádoucí, avšak trh sám není schopen je zajistit (služby, armáda, policie).
Státní zásahy do tržní ekonomiky
Nejdůležitější důvody, proč musí stát zasahovat do tržní ekonomiky:
- trh není schopen fungovat efektivně, pokud konkurence není dokonalá, a to z toho důvodu, že umožňuje výrobci získat dominantní postavení na trhu,
- trh nefunguje efektivně tehdy, když vznikají externality,
- trh není schopen poskytnout v požadované míře veřejné statky, tedy můžeme říci, že trh odmítá fungovat v určitých oblastech,
- trh akceleruje rozdíly mezi lidmi v příjmové a majetkové oblasti,
- trh vykazuje tendenci k nestabilitě, nebo tržní ekonomika trpí cyklickými výkyvy,
- trh realizuje nevhodnou alokaci zdrojů mezi přítomností a budoucností.
Vznik trhu
Trh vznikl a vyvíjel se jako důsledek rozvoje výrobní výroby a společenského dělění práce. Vývoj tohoto dělení práce vedl k tomu, že naturální hospodářství vyrábějící statky pouze pro vlastní spotřebu se postupně začala specializovat, vzájemně doplňovat, rostla závislost jednotlivých výrobců a nezbytnost směny výsledků jejich činnosti.
Podle Samuelsona je trh mechanismem, kterým se kupující a prodávající navzájem ovlivňují, aby stanovili ceny a množství zboží.
