Trh a tržní mechanismus
Základní rysy fungování trhu formuloval na počátku 18. století Adam Smith. Smith je známý doktrínou neviditelné ruky trhu. Tvrdil, že každý účastník hospodářského života sleduje své vlastní zájmy a tržní systém přesto prospívá všem. Dále konstatoval, že egoismus člověka je jeho nejsilnější motivací a že konečné důsledky jsou blahodárné pro všechny.
Trh je místo, kde se uskutečňují obchodní transakce. Dochází zde k výměně zboží mezi jednotlivými subjekty trhu. Je to prostor, kde se realizují nabídka a poptávka a utvářejí se ceny. Hlavní tržní kategorie jsou:
- tržní subjekty
- tržní konkurence
- nabídka, poptávka a tržní cena
Tržní mechanismus
Tržní mechanismus zahrnuje vzájemné vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Jedná se o souhrn vztahů a procesů napomáhajících koordinaci svobodných rozhodnutí ekonomických subjektů při rozdělení výrobních faktorů, stanovení cen zboží a podobně, a to na základě informací zprostředkovaných cenovými systémy. Tržní mechanismus funguje za pomoci poptávky, nabídky a působení cen. Na základě tohoto mechanismu kupující a prodávající vzájemně ovlivňují množství a ceny realizovaných produktů.
Vnější projev výroby a změny zboží představuje tržní mechanismus, který je obvykle vymezován jako obsah trhu. Termín tržní mechanismus naznačuje, že jde o soustavu prvků, které se vzájemně ovlivňují a výsledkem jejich interakce je určitý řád. Za hlavní prvky tržního mechanismu a zároveň za nejdůležitější tržní kategorie považujeme:
- tržní subjekty
- nabídku
- poptávku
- tržní cenu
- tržní konkurenci
Vzájemné ovlivňování jednotlivých prvků tržního mechanismu v čase nazýváme fungování tržního mechanismu. V reálné ekonomice se tyto prvky vždy projevují v konkrétních formách.
Tržní subjekty a typy trhů
Tržní subjekty představují firmy i domácnosti, vystupující jako prodávající i kupující. Stát působí jako regulátor trhu prostřednictvím vydávání zákonů.
Typy trhů:
- podle územního hlediska:
- místní (lokální) trh,
- regionální trh,
- národní trh,
- evropský trh,
- trh integračních seskupení,
- světový trh.
- podle toho, zda je trh regulovaný či nikoliv:
- volný, který se vyznačuje pružnou poptávkou a nabídkou,
- vázaný, který je opakem; nabídka a poptávka jsou do určité míry regulovány.
- podle organizovanosti:
- organizovaný (burza),
- neorganizovaný.
- podle souladu s platnou legislatívou:
- legální,
- nelegální.
- podle počtu prodávaných druhů zboží:
- částečný – prodává se a nakupuje jeden druh zboží,
- agregátní – trh všech druhů zboží.
- podle předmětu koupě a prodeje:
- trh výrobních faktorů,
- trh výrobků a služeb,
- finanční trh.
Funkce trhu
- trh ovlivňuje chování výrobců a spotřebitelů na základě vztahu mezi nabídkou a poptávkou,
- trh realizuje přenos informací (o ceně, množství, změnách chování spotřebitelů),
- trh rozděluje důchody (v konečném důsledku rozděluje bohatství).
Tržní konkurence
Tržní konkurence je proces, ve kterém se střetávají různé zájmy tržních subjektů s cílem dosáhnout maximální hmotné výhody. Konkurence má tyto formy:
- cenová a necenová konkurence
- cenová konkurence – spočívá v dobrovolném snížení cen výrobků. K této formě přistupují výrobci, pokud jsou přesvědčeni, že jejich konkurenti nebudou schopni tomuto nízkému cenovému nivu přizpůsobit. Jejich cílem je ekonomicky zlikvidovat konkurenty, ovládnout trh, aby v budoucnu mohli diktovat podmínky a zvyšovat ceny,
- necenová konkurence – konkurence jinými než cenovými prostředky, může to být konkurence kvalitou, servisem, úvěrem apod.
- dokonalá a nedokonalá konkurence
- dokonalá konkurence – existuje při velkém počtu prodávajících i kupujících, žádný z nich nemá takový tržní podíl, aby mohl ovlivnit cenu. Jedná se o teoretickou abstrakci, která v praxi neexistuje,
- nedokonalá konkurence – může mít formu monopolistické konkurence, oligopolu, úplného nebo čistého monopolu.
Nedokonalosti tržního mechanismu
Reálný trh má své nedostatky, jeho fungování narušuje existence monopolu, externalit a veřejných statků. Tržní mechanismus vede k diferenciaci výrobců a vytváří nedokonalou konkurenci. Při narušení konkurenčních podmínek získávají některé ekonomické subjekty neoprávněné výhody a monopolní postavení na trhu. Co se týká veřejných statků, trh sám není schopen podněcovat jejich výrobu – chybí zde zisková motivace.
Nedokonalá tržní konkurence
Monopolistická konkurence – nejnižší stupeň nedokonalé konkurence. Charakteristická je tím, že:
- existuje velký počet výrobců, z nichž každý pokrývá pouze malou část trhu,
- každá firma nabízí výrobek částečně odlišný od produktů konkurentů,
- diferenciace produktů umožňuje firmám určitou míru cenového ovlivňování.
Oligopol – na trhu působí malé množství výrobců s významnou ekonomickou silou, kteří omezují vstup nových producentů na trh.
Úplný nebo čistý monopol – v daném odvětví existuje jediný výrobce s absolutní mocí nad spotřebitelem. Je to opak konkurence. Škodlivost monopolu spočívá v tom, že prodává za ceny vyšší, než jsou při dokonalé konkurenci. Nevyrábí při nejnižších výrobních nákladech (chybí tlak konkurence). Jeho produkce je malá, neodpovídá poptávce.
Externality
Při působení tržního mechanismu vznikají externality, tedy vedlejší účinky ekonomických aktivit, které neprocházejí trhem, což znamená, že náklady nebo výnosy z ekonomických aktivit přecházejí na třetí osoby, které z toho mají buď újmu, nebo prospěch.
Externality jsou vedlejší efekty výroby, které nejsou zahrnuty do trhu. Tržní externality mohou být:
- negativní externality – vznikají většinou v souvislosti se znečišťováním životního prostředí (ovzduší, vody, půdy),
- pozitivní externality – užitečné efekty výroby (infrastruktura, kanalizace, veřejné osvětlení).
Typickým příkladem negativní externality jsou škody na životním prostředí. Pozitivní externalitou je například nová administrativní budova, která zvyšuje hodnotu majetku sousedních nemovitostí.
Existence externalit ukazuje, že trh není schopen sám řešit všechny společenské výrobní problémy. Externality ovlivňuje stát. Trh není schopen podněcovat výrobu veřejných statků – ty mají charakter podobný pozitivním externalitám, ale jejich využívání je žádoucí a trh je nedokáže zajistit (např. služby armády, policie).
Státní zásahy do tržní ekonomiky
Nejzávažnější důvody, pro které musí stát zasahovat do tržní ekonomiky:
- trh není schopen efektivně fungovat, pokud konkurence není dokonalá, a to proto, že umožňuje výrobcům získat dominantní postavení,
- trh nefunguje efektivně v případě vzniku externalit,
- trh sám nemůže poskytnout veřejné statky v potřebné míře, tedy lze říci, že trh odmítá působit v určitých oblastech,
- trh zvyšuje příjmové a majetkové rozdíly mezi lidmi,
- trh vykazuje tendence k nestabilitě, neboť tržní ekonomika trpí cyklickými výkyvy,
- trh zajišťuje nevhodnou alokaci zdrojů mezi přítomností a budoucností.
Vznik trhu
Trh vznikl a vyvíjel se jako důsledek rozvoje výrobní výroby a společenského dělení práce. Vývoj tohoto dělení práce vedl k tomu, že přirozená hospodářství produkující statky jen pro vlastní spotřebu začala postupně specializovat výrobu a vzájemně se doplňovat, rostla vzájemná závislost výrobců a nezbytnost výměny výsledků jejich činnosti.
Podle Samuelsona je trh mechanismus, prostřednictvím kterého se kupující a prodávající vzájemně ovlivňují za účelem stanovení cen a množství zboží.
