Hospodářský výsledek podniku je formou vytvořeného a realizovaného nadprodukutu, který je podstatou zisku jako specifické ekonomické kategorie. Určuje se jako rozdíl mezi vlastními náklady a platnou cenou. Jeho výše je tedy závislá i na úrovni hospodářství a výrobních faktorů. Výši hospodářského výsledku tak bezprostředně ovlivňuje také rozdíl nákladů vzniklý v průběhu koloběhu prostředků.
Princip oceňování ve skutečných a v předem stanovených nákladech
Uplatnění principu oceňování ve skutečných a v předem stanovených nákladech vede k dvojímu chápání vykazovaného hospodářského výsledku:
- V prvním případě se vykazovaný hospodářský výsledek považuje výhradně za funkci jednotlivých výrobků. Vyčísluje se při jejich realizaci odběrateli a představuje rozdíl mezi skutečnými náklady vynaloženými na jejich výrobu v průběhu celého koloběhu a skutečně dosaženou cenou. Úspory nebo překročení nákladů a z toho vyplývající uvolnění nebo dodatečné vázání prostředků se v hospodářském výsledku projeví jako jeho zvýšení nebo snížení až v období realizace výrobku odběrateli.
- Ve druhém případě se vykazovaný hospodářský výsledek považuje za funkci hospodářské činnosti podniku v sledovaném kalendářním období. Zahrnuje jednak zisk ze zrealizovaných výrobků, tedy rozdíl mezi předem stanovenými náklady a skutečně realizovanou cenou při realizaci výrobků. Úspory nebo překročení nákladů se vykazují za období jejich vzniku bez ohledu na to, zda byl výrobek již dokončen a realizován.
Rozhodnutí o správnosti chápání hospodářského výsledku
Rozhodnutí o správnosti chápání hospodářského výsledku je nutné odvozovat z míry přiblížení reálného hospodářského výsledku jako přírůstku prostředků podniku a vykazovaného zisku jako jeho zdroje. Na požadavek adekvátnosti reálného a vykazovaného hospodářského výsledku lépe odpovídá princip oceňování v předem stanovených nákladech. Při jeho uplatnění se ve vykazovaném hospodářském výsledku projeví také všechny případy úspor nebo překročení nákladů, které vedly k přírůstku nebo úbytku prostředků podniku.
Princip oceňování ve skutečných nákladech
V případě uplatnění principu oceňování ve skutečných nákladech musí být přírůstek nebo úbytek prostředků v rozvaze vyjádřen také přírůstkem či úbytkem zdrojů. Rovnováha mezi aktivy a pasivy se v tomto případě formálně vytvoří tím, že budou odpovídajícím způsobem oceněny jiné složky aktiv podniku. Nevykázaný hospodářský výsledek je skryt v nižším ocenění materiálu na skladě, nedokončené výrobě, ve stavu hotových výrobků apod. Takto nevykázaný hospodářský výsledek představuje formální rezervu pro jeho vyjádření v dalším období a je jedním z příkladů tichých rezerv. V případě překročení nákladů se naopak vykázaná ztráta kompenzuje vyšším oceněním jiných složek aktiv podniku, jedná se tedy o případ vykázaného anticipovaného zisku.
Adekvátnost reálného a vykazovaného hospodářského výsledku při uplatňování principu v předem stanovených nákladech však závisí na správnosti stanovení předem stanovených nákladů. Reálnost takového oceňování lze ověřit až dodatečně, při skutečném průběhu výrobního procesu.
Požadavek maximální totožnosti reálného a vykazovaného hospodářského výsledku má z hlediska řízení hospodářské činnosti mimořádný význam, a to proto, že na základě této veličiny se uskutečňuje hodnocení racionality činnosti podniku a jeho stimulace.
