Veřejně prospěšné organizace

Veřejně prospěšné organizace v systému veřejných financí

Veřejné finance – patří sem:

• státní rozpočet (SR)
• místní rozpočty (MR)
• státní účelové fondy
• státní veřejně prospěšné organizace

Veřejně prospěšné finance – jsou součástí VS, mají finanční vztah ke státnímu rozpočtu nebo místním rozpočtům.

Veřejně prospěšné organizace jsou takové organizace, které poskytují statky a služby veřejně prospěšného charakteru a jsou financovány zcela nebo částečně prostřednictvím rozpočtového systému.

Úkoly veřejně prospěšných organizací:

• uspokojovat obyvatelstvo dostatečným množstvím statků a služeb veřejně prospěšného charakteru (např. veřejná doprava, spojení, školství, zdravotnictví, obrana, ochrana životního prostředí, kanalizace, zásobování vodou, elektrickou energií a plynem atd.). Tato úloha závisí na vyspělosti země, historických zvláštnostech, demografických ukazatelích (sociální odkázanost, nezaměstnanost…) a podobně.
• získat potřebné finanční zdroje na svou činnost (součást strategie hospodářské politiky státu, závisí na druhu statku či služby dle jednotlivých sektorů hospodářství)

V průběhu historického vývoje nabývaly veřejně prospěšné organizace různé organizační formy, a to jako sdružení, společnosti, statutární úřady až po samosprávné agentury. Byly organizovány jako samostatné instituce, nezávislé na vládě, přesto byla vláda více či méně kontrolorem jejich činnosti.

Organizační formy veřejně prospěšných organizací

Organizační formy veřejně prospěšných organizací (obecně – ve vyspělých i rozvojových zemích):

Veřejné korporace

• jsou to společnosti, které mají finanční, výrobní a obchodní samostatnost
• finančně oddělené od SR => možnost uzavírat obchody s domácími i zahraničními subjekty
• kontrola – příslušné ministerstvo
• informovat parlament o výsledcích hospodaření
• vyprodukovaný zisk veřejných korporací = 1. část jako daň ze zisku do SR a úroky za úvěr, 2. část na financování oběžného a fixního kapitálu a tvorbu rezerv
• mohou získat i dotace, subvencí nebo úvěry od vlády prostřednictvím SR
• tento typ se vyskytuje hlavně v oblasti ekonomické infrastruktury, např. pošta, dopravní a zásobovací společnosti apod.

Podniky s rozpočtovým způsobem financování

• forma: akciové společnosti
• kontrola – místní orgány moci nebo příslušná ministerstva, ale mohou být nahrazeny valnou hromadou akcionářů
• mají větší samostatnost a nezávislost na vládě než veřejné korporace
• např. výzkumná a vývojová pracoviště, loděnice, přístavy apod.

Smíšené společnosti

• nejstarší forma spojení státního a soukromého kapitálu
• mají finanční, obchodní, výrobní samostatnost
• forma: akciové společnosti
• podnikatelsko-ziskový princip fungování => možnost vytvářet větší rezervní fondy a zajišťovat financování investic z vlastních zdrojů
• tím, že zabezpečují služby, stát garantuje emisi akcií a obligací, případně poskytuje daňové úlevy
• řídící aparát neurčuje stát, ale valná hromada akcionářů
• tato forma se uplatňuje v leteckém, lodním průmyslu a občas i v bankovnictví

Formy veřejně prospěšných organizací v ČR

Formy veřejně prospěšných organizací v podmínkách České republiky:

Rozpočtové organizace

• právnické osoby státu nebo obce zakládané zákonem nebo rozhodnutím ústavního orgánu či obcí a jsou propojeny příjmy a výdaji na SR nebo MR
• s přidělenými prostředky hospodaří samostatně, ale pouze do předepsané výše
• používají brutto systém financování – rozpočtový způsob financování
• v zakládací listině jsou uvedeny (platí i pro příspěvkové organizace) základní veřejně prospěšné činnosti nebo veřejné funkce, pro které byly organizace založeny
• příjmy a výdaje jsou evidovány na účtech v národní bance
• rozpočtové organizace a příspěvkové organizace poskytují své služby za úplatu
• rozpočtové organizace si mezi sebou poskytují služby své působnosti bezplatně
• rozpočtové organizace nemohou nakupovat, emitovat akcie, přebírat a vystavovat směnky, vstupovat do úvěrových vztahů jako ručitelé ani přijímat a poskytovat úvěry
• rozpočtové organizace se řídí zásadami:
  • nenávratnost (zdroje z rozpočtového systému se nevracejí)
  • limitovanost (zdroje z rozpočtů lze čerpat jen do schválené výše)
  • účelovost a efektivnost (zdroje jsou určeny předem na daný účel)

Příspěvkové organizace

• PO státu nebo obce na SR nebo MR jsou napojeny příspěvkem nebo odvody
• část výdajů si hradí z vlastních příjmů a část mohou získat ze SR nebo MR jako příspěvek či subvenci
• mohou vykonávat podnikatelskou činnost se souhlasem zřizovatele
• mohou přijímat úvěry, ale státní rozpočet za ně neručí
• nemohou emitovat dluhopisy ani vystavovat a přijímat směnky
• vznikly po roce 1990, i když tyto podniky vykonávaly činnosti i dříve, ale jejich mechanismus se neosvědčil
• liší se od klasických státních podniků
  • předmětem činnosti (ŠP pro VPZ mají závazný předmět činnosti, který lze měnit jen se souhlasem zakladatele)
  • oblastí činnosti (o oborech rozhoduje vláda)
  • organizační strukturou (v tomto podniku se nezřizuje dozorčí rada)
  • rozhodováním o výsledku hospodaření (za činnost podniku odpovídá ředitel, na jeho návrh zakladatel schvaluje roční účetní závěrku a rozhoduje o rozdělení použitelného zisku)
• podnik má vlastní finanční zdroje, vytváří si rezervní fond
• působí v odvětvích energetiky, dopravy, zásobování vodou apod.

Nadace (zákon č. 207/1996 Sb. o nadacích)

• zřizují je fyzické nebo právnické osoby
• jsou to právnické osoby, účelová sdružení věcí, peněžních prostředků, cenných papírů a jiných hodnot oceňitelných penězi, které zřizovatel určil k naplnění obecně prospěšného účelu
• zřizují se k rozvoji duchovních hodnot, realizaci a ochraně lidských práv nebo jiných humanitních cílů, ochraně životního prostředí a kulturních památek apod.
• základní kapitál musí být při založení minimálně 10 000 Kč a během následujících 6 měsíců musí být zvýšen alespoň na 100 000 Kč a tato částka musí být na účtu během celé doby existence nadace
• nesmí podnikat
• musí mít statut nebo stanovy, stanovené cíle, zdroje, sídlo, název, způsob zániku, způsob využívání příjmů…

Zájmová sdružení právnických osob

• vznikají na základě písemné zakladatelské smlouvy uzavřené mezi zakladateli a schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi
• členství může být podmíněno členským příspěvkem
• odpovídá za nesplnění povinností svým majetkem
• náležitosti vzniku, fungování a zániku jsou upraveny v občanském zákoníku

Obecní podniky veřejně prospěšných činností

Obec může veřejně prospěšné služby zabezpečovat:

• prostřednictvím obecního (městského) úřadu (je to vhodné pro malé obce, v minulosti měly tyto podniky charakter drobných provozoven bez právní subjektivity)
• formou rozpočtových nebo příspěvkových organizací (jsou financovány z MR, hospodaří s tzv. obslužným majetkem ve vlastnictví obce)
• podnikatelskými subjekty s majetkovou účastí obce (jako s.r.o. nebo a.s.)
• dodavatelským způsobem (fyzické a právnické osoby se živnostenským oprávněním na dohodnuté činnosti prostřednictvím výběrového řízení)