Vlastnosti zboží a užitná hodnota zboží
Z pohledu zbožíznalectví má každé zboží určité charakteristiky. Tyto charakteristiky představují soubor vlastností zboží. Jedná se o:
- fyzikální vlastnosti zboží (hmotnost, barva, lesk, tvrdost, elektrická vodivost, tepelná vodivost apod.)
- chemické vlastnosti zboží (chemické složení)
- biologické vlastnosti zboží (jak tyto vlastnosti působí na lidský organismus)
- fyziologické vlastnosti zboží (uvádějí se ve vztahu k působení na člověka)
Užitné vlastnosti zboží
Užitné vlastnosti zboží mohou být jak užitečné, tak i neužitečné pro dané zboží. Souhrn vlastností, které vytvářejí užitečnost daného výrobku, nazýváme užitnými vlastnostmi. Zbožíznalectví rozlišuje:
- soubor vlastností, které ovlivňují realizaci v rámci spotřeby
- soubor vlastností, projevujících se v procesu vzájemného působení člověka s předměty, přičemž odhalují hodnotu zboží pro spotřebitele a charakterizují schopnost uspokojovat hmotné a duševní požadavky jednotlivce i společnosti
Užitné vlastnosti mohou být:
- měřitelné – lze je přesně vyjádřit (technické, ekonomické a estetické užitné vlastnosti)
- nemyřitelné – do značné míry závislé na individuálním přístupu, schopnostech a zkušenostech hodnotícího subjektu
Užitná hodnota zboží
Každá užitná hodnota je v podstatě souborem základních dílčích vlastností, například spolehlivost, estetický účinek apod. Každý výrobek je tak zhotoven tak, aby vyhovoval očekáváním určitého trhu, ale i požadavkům spotřebitelů. Rozlišujeme:
- Ekonomické užitné vlastnosti – vyjadřují, jak byly využity vkládané zdroje v procesu výroby, jakým způsobem a s jakou účinností byly přeměněny na výrobek a jaký byl hospodářský výsledek (zisk). S tím souvisí celková efektivita výroby, ceny a konečná spotřeba výrobků.
- Technické užitné vlastnosti – zahrnují možnosti a způsoby použití výrobků, například výrobky pro vytváření vizuálního obrazu (TV, fotoaparáty), které se však liší technickým řešením. Tyto rozdíly vyplývají z různých funkcí.
- Psychologické užitné vlastnosti – týkají se působení výrobku na spotřebitele. Důležitý je duševní a citový vztah spotřebitele k výrobku. O úspěchu výrobku na trhu rozhoduje zejména první moment setkání spotřebitele s výrobkem. Někdy může dojít ke krizi, jejíž hloubka závisí na očekáváních spotřebitele vůči výrobku ještě před nákupem a na znalostech o jeho kvalitě. Patří sem také osobní (specifický) vztah spotřebitele k výrobku.
- Sociologické užitné vlastnosti – vyjadřují sociální příslušnost spotřebitele a zároveň se vztahují ke soustavě jeho zvyků. Významnou roli zde hraje věk, pohlaví, národnost, náboženství a jiné společenské faktory a zvyklosti, které spolu s kvalitou výrobku jsou často pro spotřebitele významnější než ekonomické či technické vlastnosti.
- Ergonomické užitné vlastnosti – týkají se především technického hlediska.
Užitná hodnota v praxi
Ergonomie se zabývá vlivem prostředí (pracovního i životního) a okolních předmětů, v jejichž blízkosti se člověk pohybuje a žije, na člověka. Je nutné vytvořit určitý harmonický celek člověk – zboží – prostředí. Výrobek má i výchovné vlastnosti, například na pracovišti je třeba zaučit pracovníka k používání určitého pracovního nástroje. Některé druhy zboží ohrožují životní prostředí, zdraví lidí či individuálního spotřebitele. Jedná se především o výrobky, které chemickým působením ničují životní prostředí, například pohonné hmoty, paliva, chemikálie, nátěrové hmoty, ochranné látky proti škůdcům, čisticí prostředky apod. Může jít také o některé mechanické a fyzikální vlivy, například vibrace (způsobované například výbušninami), výfukové splodiny, hlučnost, statickou elektřinu, nedostatečné či nadměrné osvětlení, záření, nedostatečnou izolaci apod. Patří sem také likvidace odpadů (v současnosti je největší hrozbou likvidace plastů – při spalování vzniká nebezpečný plyn dioxin). Z těchto důvodů by ochrana životního prostředí měla být prvořadým úkolem společnosti.
Úrovně zboží
Užitná hodnota zboží – souhrn užitných vlastností věcí, jimiž lze uspokojit konkrétní potřebu (výrobní i osobní). Známé jsou 3 druhy úrovní zboží:
- ekonomická úroveň zboží – pojednává o možnosti vyrobit zboží s požadovanými vlastnostmi za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek. Je nutné sledovat tři základní kategorie – cenu, náklady a zisk.
- estetická úroveň zboží – je reprezentována estetickými vlastnostmi, mezi které patří tvar, design, barevnost apod.
- technická úroveň zboží – představuje soubor vlastností vyjadřujících technickou úroveň výrobku z hlediska volby použitých materiálů a jejich vlastností, použitého technologického postupu, způsobu zpracování materiálu a konstrukčního řešení. Každý stát má vlastní technickou úroveň určité skupiny zboží, která se od technické úrovně jiných států odlišuje.
Národní a světová technická úroveň zboží
Tato technická úroveň určité skupiny zboží se nazývá národní technická úroveň a je jedním z kritérií technické vyspělosti státu. Existuje také světová technická úroveň, která představuje nejlepší národní technickou úroveň určitého výrobku, zjištěnou vzájemným porovnáním jednotlivých národních technických úrovní.
