Voda
VODA je nejrozšířenější látka na světě, základní složka přírodního prostředí,
podmiňuje život na Zemi.
- je nezbytnou podmínkou pro fungování EKOsystémů.
Kdyby nebylo H2O – ekosystémy by nefungovaly.
H2O je také základní složkou biomasy. V rostlinách je její obsah od 5 % až do 95 %. U savců činí 70–80 %. Člověk – po narození 90 % H2O, starší člověk 65–75 % H2O. Při nedostatku vody vznikají zažívací poruchy. Pokud člověk ztratí 10 % vody, nedokáže polykat. Při ztrátě 12 % vody je na pokraji smrti.
Poznáváme 3 formy vody:
- plynná – H2O, která se nachází v ovzduší – vodní páry, srážky
- kapalná – H2O – řeky, jezera
- pevná – H2O – sníh, led
H2O nemůže fungovat bez pohybu.
Rozlišujeme H2O:
- srážkovou
- povrchovou
- podpovrchovou
Všechny formy vody vytvářejí tzv. VODNÍ ZDROJE.
VODNÍ ZDROJ – podzemní a povrchové vody, které jsou nebo mohou být využívány k zajištění potřeb společnosti. Zdrojem H2O může být kterékoliv místo, kde se voda nachází v technicky využitelné formě.
Čerpání vody probíhá ve stavu surovém nebo pomocí technických zařízení.
Ekonomický rozvoj není myslitelný bez zdroje VODY, který se proto stává limitujícím faktorem rozvoje společnosti.
Voda je nejdůležitějším zdrojem BIOSFÉRY. Plní funkce:
- produkční
- mimoprodukční – využívá se zejména na:
- osobní spotřebu nebo celkovou spotřebu
- zemědělskou a průmyslovou výrobu
- dopravu
- výrobu energie
- estetickou funkci
Spotřeba vody roste v důsledku lidských aktivit (pro výrobu 1 kg papíru je potřeba 100 litrů vody). Čím intenzivnější je výroba, tím vyšší je spotřeba vody. Rostou fyziologické potřeby a potřeba vody na hygienu.
Celosvětově (6 mld. obyvatel) je průměrná denní spotřeba cca 136 litrů na osobu.
Hlavním zdrojem vody na Slovensku jsou srážky, s výjimkou Žitného ostrova, který pokud bychom zachránili, pokryl by polovinu spotřeby Slovenska. Rychlý průtok vody naším územím byl v minulosti vyrovnáván úpravami koryt řek.
Znečišťování vod
Aby voda plnila svou funkci, musí být nezávadná.
Velká průmyslová aktivita způsobila znečišťování vod – chemický průmysl, zemědělství atd.
Při zajišťování vodních zdrojů bereme v úvahu funkce:
- biologickou
- zdravotní
- kulturní
- estetickou
- ekonomickou
K nim přistupují další, například funkce suroviny ve výrobě – jako chladicí médium.
Například:
- zdravotní funkce – je nezastupitelná při osobní hygieně
- estetická funkce – podílí se na přirozené kulturní tvorbě krajiny
- ekonomická funkce – využití v zemědělském průmyslu
Fotosyntéza souvisí s vodou – zabezpečuje výživu lidstva, rostlin a celého světa.
Voda byla hlavním činitelem při tvorbě půdy, ze které máme potraviny. Je to krajinnotvorný prvek. Ovlivňuje všechny fyzikální, biologické a chemické procesy v půdě. Zásoby vody na Zemi jsou obrovské – 1,3 mld. km3. Je součástí oceánů a moří, určuje možnosti osídlení a zemědělského využití.
Asi 20 % území Země pokrývá věčný led a sníh.
Část země o velikosti cca 20 % má nedostatek H2O (např. pouště).
Jen 60 % vody může lidstvo využívat pro své ekonomické aktivity.
Veškerá voda na světě: 90 % představují moře a oceány. Tyto absorbují o 25–30 % slunečního záření více než pevnina. To je způsobeno výměnou vlhkosti mezi pevninou a oceánem. Za trvalý zdroj povrchové vody považujeme tu část vody, která se v oběhu stále obnovuje.
Bilance vody
Průměrné srážky činí 730 milionů litrů na 1 m2 na světě. Nebývají rovnoměrně rozloženy. Toto je vypočteno průměrně podle plochy.
Na území SR spadne ročně asi 27 milionů m3 srážek, z nichž se 2/3 odpaří a 1/3 odteče.
Celkové průtoky v SR mají délku 8500 km – tyto získávají zdroje ze srážek. Většina vody odtéká našimi řekami v období zvýšených srážek. Za 2 až 3 měsíce odteče polovina celkových srážek, zbytek v dalších měsících.
Patříme mezi země, kde připadá malé množství vody v tocích na obyvatele. Ve srovnání se světovou a evropskou úrovní máme méně než 1/6 zdrojů povrchových vod. Celková výdatnost povrchových vod za 1 sekundu je 55 kubíků. Největší zásoby povrchových vod, představující 2/3, se nacházejí na Žitném ostrově – chutné a složením vhodné vody.
Stav podzemních vod
Znečištění může být:
- fyzikální – po deštích se z půdy do vod dostávají nečistoty. Půda se usazuje v jezerech a nádržích jako tzv. dnové sedimenty – nejjemnější částice půdy i s chemickými látkami a odpady, které tam ještě zůstaly. Toto znečištění se řeší nejsnáze – voda se sama čistí.
- chemické – odpadní vody z průmyslu, voda nemusí být viditelně znečištěná.
- biologické – odpadní vody z masného průmyslu, sídlišť. Populační ekvivalent – množství znečištění, které vyprodukuje člověk za 24 hodin v odpadních vodách ze sídlišť (např. infekční oddělení by měla mít čistírnu odpadních vod).
Kvalita vod
Kvalita vod se měří biochemickou spotřebou kyslíku (BSK) – označuje, kolik kyslíku je potřeba na likvidaci organických látek ve vodě během 5 dní (čím méně kyslíku, tím čistší voda).
Povrchové vody – vody vytékající na povrchu, v nádržích.
Voda se oceňuje, platí se za ni. Stát ji oceňuje jako podmínku života.
Odplata – za odběr z povrchových vod.
Vodní zdroje jsou chráněny.
Existují pásma hygienické ochrany – 1., 2. a 3. stupeň.
Například 1. stupeň – okolo zdroje vody (je stanoveno předpisy a zákony, co se v těchto pásmech smí a nesmí dělat).
