Vodstvo a ochrana před znečištěním vod

Vodstvo Země zahrnuje veškerou vodu soustředěnou v oceánech, mořích, řekách, jezerech, ledovcích, v trvalé sněhové pokrývce, v horninách, v atmosféře, ale také v živých organismech. Všichni vodu používáme, všichni jsme zodpovědní za to, abychom ji chránili před znečištěním a abychom s ní šetřili. Voda v přírodě neustále cirkuluje a přechází z jedné formy do jiné. Člení se na povrchové vody, které se přirozeně nacházejí na zemském povrchu, a také na podzemní vody, které se nacházejí pod zemským povrchem v přímém kontaktu s půdou. Jejím největším uživatelem a zároveň i největším znečišťovatelem je právě člověk.

Mezi hlavní zdroje znečišťování vodstva patří zejména zemědělská výroba, průmysl, domácnosti, doprava a cestovní ruch. Odpadní složky, které s sebou tato odvětví přinášejí, jsou negativním důsledkem moderního způsobu života. Ačkoliv znečišťování není ničím novým, v současnosti se závody i jejich znečišťující látky výrazně rozšířily. Takový stav znečištění s sebou nese také zvýšení nákladů na odstraňování vzniklých nečistot a projevuje se poškozováním lidského zdraví. Vědci dosud nezjistili vše o znečišťování, přesto již víme dost o tom, jak jej lze regulovat.

Hlavním cílem seminární práce je přiblížit tuto problematiku a seznámit se s možnými opatřeními k jejímu řešení.

Vodstvo

Vodstvo má velmi důležité a významné postavení na Zemi. Myšlenka: „Bez vody není života“ vyjadřuje význam vody nejen pro naši planetu, ale i pro její obyvatele. Voda je vzácným darem, nachází se všude kolem nás a je nezbytná pro všechny rostliny a živočichy. Už tisíce let modeluje a formuje krajiny na celém světě. Lidé ji potřebují a využívají v domácnostech, továrnách či při zemědělských pracích.

Voda je v nekonečném koloběhu, který probíhá následujícím způsobem: dešťová voda stéká z pevniny do moří, mění se v vodní páru, vytváří oblaka a nakonec opět padá v podobě deště na pevninu. „Vodní útvar je trvalé nebo dočasné soustředění vody na zemském povrchu nebo pod jeho povrchem, které je charakterizováno typickými formami výskytu a znaky hydrologického režimu.“[1]

Hydrosféra

Vodstvo tvoří samostatnou část biosféry – hydrosféru, ačkoliv se vyskytuje také v jejích dalších složkách. Hydrosféra zahrnuje všechny podzemní a povrchové vodní zdroje, které pokrývají více než 70 % povrchu planety Země. Oceány a moře tvoří 97,2 % naší planety v podobě slané vody. Pro člověka a ostatní suchozemské rostliny a živočichy je nezbytná zejména sladká voda, která je zastoupena hlavně ve formě ledovců v množství 2,15 %. Ostatní vody jsou zastoupeny ve formě sladkovodních jezer, vodních toků, podzemních vod, kapilárních vod v půdě a také v atmosféře.

Místo výskytu vody	procentuální zastoupení %
oceány a moře	97,2
ledovce	2,15
jezera, rybníky, nádrže	0,009
vodní toky	0,001
podzemní vody	0,62
kapilární voda v půdě	0,005
atmosféra	0,001

Tabulka 1: Rozdělení vod a jejich zastoupení v procentech, zdroj: vlastní zpracování

Na základě uvedených údajů je zřejmé, že sladkovodní zdroje na Zemi, které lze využít jako pitnou vodu, představují méně než 3 %. Voda v přírodě neustále cirkuluje a přechází z jedné formy do druhé. Tento uzavřený a nepřetržitý proces cirkulace a vzájemného kvalitativního ovlivňování vod v biosféře se nazývá hydrologický cyklus.

Rozdělení vod

Vody dělíme na:

Povrchové – přirozeně se nacházející na zemském povrchu:
- tekoucí: prameny, studánky, řeky, potoky,
- stojaté: jezera, rybníky, tůňky.
Podzemní – vody nacházející se pod zemským povrchem a v bezprostředním kontaktu s půdou:
- podzemní a jeskynní jezírka,
- podzemní toky,
- půdní a horninové (skalní) vody.

Podzemní vody jsou určeny k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, což představuje jedno z nejvýznamnějších opatření na ochranu zdraví lidí a charakterizuje životní úroveň země. V Slovenské republice se k čerpání pitné vody využívají podzemní vody (82,2 %), ale i povrchové vody (17,8 %). Největší přirozenou zásobárnou podzemní vody ve střední Evropě je Žitný ostrov. Kontrola kvality pitné vody se provádí prostřednictvím souboru ukazatelů kvality vody definovaných vládním nařízením, kterým se stanovují požadavky na vodu určenou pro lidskou spotřebu a její kvalitu.

Znečišťování vody

Znečišťování vody na Zemi je důsledkem antropogenního tlaku na životní prostředí. Člověk je jejím největším uživatelem a zároveň i největším znečišťovatelem. Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky uvádí: „Nejčastější příčinou mimořádného zhoršení vod bývá lidské jednání a nevyhovující technický stav zařízení a objektů, ve kterých se zachází se škodlivými látkami.“[2]

Podle Drdoša a Michaeliové je znečišťování: „přímé nebo nepřímé vypouštění nebo únik látek či tepla do vody, ovzduší nebo půdy způsobené lidskou činností nebo přírodními vlivy, které může poškodit zdraví lidí, kvalitu vodních ekosystémů a od vody přímo závislých ekosystémů v krajině, způsobit poškození materiálních hodnot a omezení nebo zhoršení rekreačních možností či jiného užívání životního prostředí.“[3]

Poškozování a zhoršování stavu vod způsobené obyvatelstvem země dokládají i následující údaje:

roční spotřeba vody se odhaduje na téměř 4 000 miliard m³,
v rozvinutých zemích je denní spotřeba až 500 litrů vody na osobu,
na Slovensku je průměrná denní spotřeba 120 litrů vody na osobu.

Největšími spotřebiči vody kromě domácností jsou zemědělství (70 %) a také průmysl (22 %). Nejvíce jsou znečištěny povrchové vody, protože půda do značné míry plní funkci filtru pro podzemní vody.

Zdroj znečištění vody

Různé výfukové plyny, emise z elektráren a továren, odpadky a mnoho dalších odpadních produktů jsou látky, které způsobují znečištění vody. Znehodnocují životní prostředí, negativně působí na zdraví lidí, škodí zvířatům i rostlinám.

Mezi hlavní zdroje znečištění vody patří:

průmyslová výroba (ropa a ropné produkty, detergenty, chemické látky, rtuť, olovo, arsen, radioaktivní látky),
zemědělská výroba (pesticidy, průmyslová hnojiva, odpadní vody),
obce (pevný a kapalný odpad – splašky),
doprava (exhaláty, ropné produkty),

Toto odpadní zatížení je nežádoucím důsledkem moderního způsobu života. Samotné znečišťování není ničím novým. V současnosti je však průmyslových závodů mnohem více a širší je i škála znečišťujících látek. Před znečištěním nebyla uchráněna žádná oblast naší Země, ať už v ovzduší, na pevnině nebo ve vodě. Zvláště znečištěné bývají vodní toky protékající velkými městy, což je důsledkem vysoké koncentrace průmyslových podniků. Na první pohled se může zdát, že tento problém nás přímo nepostihuje. Opak je však pravdou, zásoby pitné vody se ročně zmenšují o 1 %. Znečištění vody se projevuje především ve změnách fyzikálních vlastností vody, jejím chemickém složení, změnách biologických vlastností, což způsobuje nárůst virů, bakterií, řas a podobně.

Důsledky znečišťování vody

1 tuna ropy znečistí ropnou skvrnou plochu až 10 km² (má škodlivé účinky na kvalitu vody a flóru i faunu světového oceánu),
1 litr benzínu nebo oleje znehodnotí až 5 milionů litrů vody,
následkem snižování kyslíku ve vodě dochází k úhynu ryb a následně k zániku veškerého života v řece,
více než 1 miliarda lidí nemá přístup ke zdravotně nezávadné pitné vodě (odhady pro rok 2025: až 3 miliardy lidí budou trpět nedostatkem vody),
ohrožení zdraví lidí (každých 8 sekund zemře jedno dítě na nemoci spojené s nedostatkem vody),
20 % sladkovodních druhů ryb je ohroženo vyhynutím,…

Světové katastrofy vyvolané znečištěním vody

1953–1960 (otrava ryb rtutí v zátoce Minamata v Japonsku způsobila poškození mozku u lidí),
1971 v Podunajských Biskupicích se zdroj pitné vody kontaminoval ropnými látkami,
1984 (únik chemikálií z továrny v Bhopalu v Indii zabil 2500 lidí),
1989 (z tankeru uniklo 40 000 tun ropy na pobřeží Aljašky, kde usmrtilo tisíce živočichů),
1993 (z tankeru uniklo 84 000 tun ropy na pobřeží Shetlandských ostrovů při Skotsku).

Zjišťování výskytu vod a hodnocení jejich stavu zajišťují podmínky potřebné k tvorbě koncepcí udržitelného využívání vod a jejich ochrany, k výkonu státní vodní správy a k poskytování informací veřejnosti.

Slovenské společnosti pokutované za znečištění

Biotika, a. s. (r. 2003) – způsobila mimořádné zhoršení vod, jehož důsledkem byl hromadný úhyn ryb v řece Hron. Pokuta byla udělena ve výši 2,5 milionu slovenských korun.
Obec Šoporňa (r. 2010) – nepovolené vypouštění odpadních vod. Byla jí uložena nejvyšší pokuta v tomto roce – 6 018 €.
Železniční společnost CARGO Slovakia dostala pokutu 5 000 € za nepovolené zacházení se škodlivými a zvlášť škodlivými látkami v rušnovém depu v Nových Zámcích.
Společnost OKTAN v Kežmarku – za nedodržení zákona o prevenci závažných průmyslových havárií pokuta 5 000 €,…

Ukládané pokuty za znečištění životního prostředí jsou příjmem Environmentálního fondu a zpětně se vrací do této oblasti. Slovenská inspekce životního prostředí vznikla v roce 1991. „Je odborným kontrolním a správním orgánem, prostřednictvím kterého Ministerstvo životního prostředí SR vykonává státní dozor ve věcech péče o životní prostředí. Její kontrolní a povolovací činnost má nezastupitelnou roli při ochraně životního prostředí na Slovensku.“[4]

Zvýšené znečištění samozřejmě přináší i zvýšené náklady na odstraňování nečistot a projevuje se poškozováním lidského zdraví. Vědci dosud neobjevili vše o znečišťování, přesto již víme dost o tom, jak jej lze regulovat: lze jej snížit například opětovným zpracováním odpadů či využíváním materiálů, které se v půdě rozkládají působením mikroorganismů apod.

Předcházení znečišťování vodstva

Pro ochranu vod a jejich trvalé využívání se stanovují environmentální cíle. Prostřednictvím těchto cílů se zabezpečuje zlepšování, obnovování vod i postupné snižování jejich znečištění prostřednictvím různých opatření. Zlepšování a ochrana stavu povrchových, podzemních vod a vodních ekosystémů jsou obsaženy ve strategickém dokumentu – Vodním plánu Slovenska. Jedná se o program opatření vycházející z různých analýz, který obsahuje úkoly k dosažení environmentálních cílů. Mezi základní opatření patří: ochrana vodárenských zdrojů, zabránění vypouštění odpadních komunálních a průmyslových vod, ochrana vod před znečištěním zemědělskou činností, zabránění ú