Výroba a výrobní proces

Výroba

Výroba je podnikový proces, při němž dochází k přeměně vstupů na výstupy. Vstupy chápeme jako výrobní faktory a výstupem z výroby je konkrétní výrobek. Výroba zahrnuje zhotovování výrobků, včetně přípravy realizovaných produktů a poskytování služeb; slouží k uspokojování lidských potřeb. Výroba je část transformačního procesu podniku – konkrétní přeměna výrobních faktorů (vstupů) na výrobky (výstupy) – výrobní proces. Výroba je hlavní činností podniku. Podnik může mít jednu, dvě nebo více hlavních činností (například stavební firma: projektování, stavební činnost, inženýrské služby, obchodní činnost).

Výroba v nejširším a užším pojetí

Výroba v nejširším pojetí znamená zhotovování výrobků, a to včetně přípravy realizovaných výrobků a poskytování služeb. Slouží tedy k obecnému uspokojování lidských potřeb.
Tento rozsah pojmu výroba zužuje pojetí, že výroba je významnou funkcí podniku, který vyrábí výrobky pro prvotní nebo konečnou spotřebu. Produktivní se pak rozumí pouze práce, která vytváří konkrétní materiální produkty.

Výroba na úrovni transformačního procesu podniku

Pod výrobou v nejužším pojetí se rozumí pouze výroba jako část transformačního procesu, tj. konkrétní přeměna výrobních faktorů na výrobky. Tato přeměna probíhá jako výrobní proces, který se skládá z celé řady pracovních, automatických i přírodních procesů a je ohraničen časovým intervalem, během kterého se výchozí vstupy mění na výrobek.

Výrobní faktory

  1. práce – cílevědomá a účelová lidská činnost, jejíž nositeli jsou lidé se svými fyzickými i duševními schopnostmi a talentem.
  2. půda – produkt výroby a není volným statkem. Je to vzácný statek.
  3. kapitál – dlouhodobě použitelné statky, které ekonomika vyrobila, aby byly dále použity ve výrobním procesu (různé stroje, zařízení…).
  4. informace – 🙂

Výrobní proces

Výrobní proces můžeme charakterizovat jako tvořivý proces, jehož funkcí je tvorba užitkové hodnoty a představuje hlavní činnost podniku.

Základní aspekty výrobního procesu:

  1. Výrobní program
  2. Složitost výrobků
  3. Účast přírody, člověka a techniky
  4. Použitá technologie
  5. Složení výrobků
  6. Způsob a míra opakovatelnosti výroby

Výrobní program

Členění výrobního procesu podle míry jeho podílu na výstupních prvcích:

  • hlavní výrobní proces – souhrn operací měnících složení, jakost surovin a materiálů, které přímo vstupují do výrobků. Je základem výrobního procesu v souladu s výrobním plánem podniku.
  • pomocný výrobní proces – zabezpečuje výrobu výrobků a realizaci výrobků potřebných pro chod hlavního výrobního procesu, které však nevstupují do výrobků (výroba výrobních pomůcek, údržbářské práce).
  • vedlejší výrobní proces – zabezpečuje všechny druhy energií (výroba elektrické energie, stlačeného vzduchu).
  • přidružený výrobní proces – realizace výroby výrobků bezprostředně nesouvisejících s výrobním plánem podniku.

Složitost výrobků

  • jednoduché výrobní procesy – výroba jednoduchých výrobků z jednoho druhu výchozího materiálu, jednotlivé části probíhají postupně za sebou.
  • komplexní výrobní procesy – výrobky jsou složeny z několika jednoduchých nebo dílčích výrobních procesů.

Účast přírody, člověka a techniky

  • přírodní procesy – výchozí materiál se mění působením přírodních sil.
  • pracovní procesy – pracovní síla působí za použití nářadí, strojů a zařízení na surovinu tak, aby ji přeměnila na hotový výrobek.
  • automatické procesy – přeměna suroviny na hotový výrobek působením strojů a zařízení bez přímého zásahu člověka – samovolně.

Technologie

Ve výrobním procesu dochází ke kvalitativním změnám, které probíhají ve výrobních procesech. Nazývají se technologické procesy. Technologické procesy mohou být těžební, mechanické, chemické, biochemické a energetické.

Složení výrobku

Členění výrobního procesu na výrobní fáze, které se vyznačují technickou, prostorovou a časovou uceleností:

  • Předzhotovující fáze – zpracování výchozího materiálu a surovin na polotovary a polovýrobky určené k dalšímu zpracování.
  • Zhotovující fáze – výroba jednotlivých součástek výrobku.
  • Dohotovující fáze – výroba výrobku z jednotlivých částí a celků.

Způsob a míra opakovatelnosti výroby

Výrobní proces může být z hlediska způsobu a míry opakovatelnosti výroby:

  • přerušovaný – výroba se přeruší v závislosti na organizaci práce.
  • nepřerušovaný – kontinuální proces, který se přeruší pouze při opravách a výjimečných případech.
  • cyklický – výrobní proces se opakuje v pravidelných intervalech.
  • necyklický – sporadická výroba charakteristická pro kusovou výrobu.

Druhy výrobních procesů z hlediska výrobního programu

Z hlediska výrobního programu členíme výrobní proces podle toho, jak se jednotlivé výrobní procesy podílejí na tvorbě výstupních prvků. Pak rozlišujeme:

  • hlavní výrobní proces
  • pomocný výrobní proces
  • vedlejší výrobní proces
  • přidružený výrobní proces

Podstata technologického hlediska členění výrobního procesu

Hledisko technologie vychází z principu, že ve výrobním procesu dochází ke kvalitativním změnám. Tyto změny probíhají ve výrobních procesech zvaných technologické procesy. Poznáváme následující technologické procesy:

  • těžební technologické procesy
  • mechanické technologické procesy
  • chemické technologické procesy
  • biochemické procesy
  • energetické technologické procesy

Zákonitosti výrobního procesu a jejich charakteristika

Zákonitosti výrobního procesu:

  • proporcionalita znamená kvantitativní vyváženost mezi jednotlivými složkami výrobního procesu. Má věcný, časový a prostorový aspekt.
  • paralelnost představuje možnost současně vykonávat část nebo všechny stejné či rozdílné činnosti.
  • rytmickost znamená, že v pravidelných časových intervalech se vynaloží stejné množství jednotlivých druhů výrobních faktorů a dosáhne se stejného nebo rostoucího množství výroby.
  • nepřerušitelnost je projevem uplatňování proporcionality, paralelnosti a rytmičnosti výrobního procesu.

Proporcionalita výroby

Proporcionalita je kvantitativní vyváženost mezi jednotlivými složkami výrobního procesu. Má věcný, časový a prostorový aspekt. V podniku existuje proporcionalita mezi:

  • jednotlivými výrobními operacemi
  • jednotlivými pracovišti
  • jednotlivými fázemi výroby

Paralelnost výroby

Paralelnost je možnost současně vykonávat část nebo všechny stejné či rozdílné činnosti. Zkracuje délku výrobního cyklu výrobku,

  • urychluje přísun výrobku na trh,
  • snižuje potřebu zásob surovin, materiálu,
  • zkracuje dobu obratu oběžného majetku.

Rytmičnost výroby

Rytmičnost výroby je stejný a pravidelný průběh výrobního procesu. Ekonomické důsledky:

  • rovnoměrné plnění dodávek zákazníkům
  • racionální využití všech výrobních faktorů
  • příznivý dopad na náklady, zisk a rentabilitu.

Nepřerušitelnost výroby

Nepřerušitelnost je projevem uplatňování proporcionality, paralelnosti a rytmičnosti výrobního procesu.

Výroba a typy výroby

Pod typem výroby rozumíme souhrn technologických znaků výroby, které vyplývají z charakteristických vlastností a technicko-hospodářské funkce vyráběných výrobků. Jedná se o organizační formu výroby charakterizovanou množstvím stejné nebo stejnorodé výroby. Míra opakovatelnosti je základním kritériem pro vymezení jednotlivých typů výroby. Výroba podle rozdílné míry opakovatelnosti může být:

  • Hromadná výroba – převládá výroba jednoho nebo malého počtu výrobků vyráběných ve velkém množství, charakteristická vysoká míra opakovatelnosti.
  • Sériová výroba – výroba několika výrobků za sebou v omezeném počtu (sériích) na stejných nebo různých výrobních zařízeních.
  • Kusová výroba – neopakovatelnost jednotlivých výrobků a prací, častá výměna výroby různých výrobků a vykonávaných prací.

Hromadná výroba

V podniku s hromadnou výrobou převládá výroba jednoho nebo malého počtu výrobků vyráběných ve velkém množství. Pro tyto podniky je charakteristická vysoká míra opakovatelnosti, vysoká stabilita výrobního programu a využívání speciálních výrobních zařízení určených pro jeden druh výrobků. Dále je charakteristické:

  • dokonalé a podstatné dělení práce, které se odráží ve vysoké specializaci pracovníků
  • vysoká úroveň technické přípravy výroby a její podrobné zpracování
  • vysoká úroveň organizace práce a výroby
  • vysoký stupeň mechanizace a automatizace výroby, což vytváří předpoklady pro uplatnění progresivních technologií a zavedení plynulé výroby

Sériová výroba

Sériový typ výroby se v podnicích uplatňuje nejčastěji. Vyznačuje se výrobou několika výrobků za sebou v omezeném počtu (sériích) na stejných nebo různých výrobních zařízeních. Tento typ výroby odpovídá technicko-ekonomickým i organizačním předpokladům při výrobě těchto výrobků, kde významnou roli hrají především:

  • rozsáhlá standardizace výrobků, stavebnicových prvků, celků a součástek, stejně jako použití standardizovaných výrobních postupů
  • přesná příprava výroby
  • prokazatelný ekonomický efekt výroby
  • určení hospodárné sériovosti nebo velikosti výroby

Kusová výroba

Specifika kusové výroby:

  • každý kusový výrobek se od ostatních liší
  • každý výrobek vyžaduje samostatnou přípravu, která je velmi náročná, rozsáhlá a nákladná
  • častá obměna a přestavování pracovišť či úprava strojů kladou zvýšené nároky na spotřebu času a přerušení práce
  • vysoký stupeň kvalifikace pracovníků
  • nejnižší technická úroveň výroby
  • vysoké náklady spojené se skladováním
  • nerovnoměrné využití výrobních zařízení

Hotové výrobky, polotovary, nedokončené výrobky a nomenklatura výrobků

  • Hotové výrobky – souhrn hmotných i nehmotných znaků, kterými se vyznačují, přičemž tyto výrobky nepostupují k dalšímu zpracování, ale uspokojují konečné potřeby.
  • Polotovary – výrobky, které jsou součástí jiného výrobku. Neuspokojují konečné potřeby.
  • Nedokončené výrobky – výrobky, na nichž ještě nebyly provedeny všechny pracovní ani technologické operace uskutečňované v daném podniku.
  • Nomenklatura výrobků – vyjadřuje výrobní sortiment.

Výrobní program a výrobní kapacita

Výrobní program podniku a faktory ovlivňující jeho tvorbu

Výrobní program představuje souhrn užitkových hodnot určité sortimentní skladby a kvality, které podnik v daném období vyrábí nebo poskytuje. Na objem a strukturu výrobků uspokojujících nevýrobní potřeby působí především podíl spotřeby na