Výrobní management, řízení a ochrana před znečištěním vod

Vodstvo Země zahrnuje veškerou vodu soustředěnou v oceánech, mořích, řekách, jezerech, ledovcích, v trvalé sněhové pokrývce, v horninách, v atmosféře, ale také v živých organismech. Všichni vodu používáme a všichni jsme odpovědní za to, abychom ji chránili před znečištěním a spotřebovávali ji úsporně. Voda v přírodě neustále cirkuluje a přechází z jedné formy do druhé. Dělí se na povrchové vody, které se přirozeně vyskytují na zemském povrchu, a rovněž na podzemní vody nacházející se pod zemským povrchem v přímém kontaktu s půdou. Jejím největším uživatelem i zároveň největším znečišťovatelem je člověk.

Mezi hlavní zdroje znečišťování vodstva patří především zemědělská výroba, průmysl, domácnosti, doprava a cestovní ruch. Odpadní látky, které s sebou tato odvětví přinášejí, jsou negativním důsledkem moderního způsobu života. Ačkoliv znečišťování není ničím novým, v současnosti se výrobní podniky a jejich znečišťující látky velmi rozšířily. Tento stav znečištění přináší také zvýšení nákladů na odstraňování vzniklých nečistot a projevuje se poškozováním lidského zdraví. Vědci ještě nezjistili vše o znečišťování, avšak již nyní víme dost o tom, jak ho lze regulovat.

Hlavním cílem této seminární práce je přiblížit si tuto problematiku a seznámit se s možnými opatřeními k jejímu řešení.

Vodstvo

Vodstvo má velmi důležité a významné postavení na Zemi. Myšlenka: „Bez vody není života“, vystihuje význam vody nejen pro naši planetu, ale také pro její obyvatele. Voda je vzácným darem, nachází se všude kolem nás a je nezbytná pro všechny rostliny a živočichy. Už tisíce let modeluje a formuje krajiny po celém světě. Lidé ji potřebují a využívají v domácnostech, továrnách či při zemědělských pracích.

Voda je v nekonečném koloběhu, který probíhá takto: dešťová voda stéká z pevniny do moří, přeměňuje se na vodní páru, vytváří oblaka a nakonec opět padá v podobě deště na pevninu. „Vodní útvar je trvalé nebo dočasné soustředění vody na zemském povrchu nebo pod jeho povrchem, které je charakterizováno typickými formami výskytu a znaky hydrologického režimu.“

Hydrosféra

Vodstvo tvoří samostatnou část biosféry – hydrosféru, ačkoliv se vyskytuje i v jejích dalších složkách. Hydrosféra zahrnuje všechny podzemní a povrchové zdroje vody, které pokrývají více než 70 % povrchu planety Země. Oceány a moře tvoří 97,2 % vod naší planety v solném skupenství. Pro člověka a ostatní suchozemské rostliny a živočichy je nezbytná především sladká voda, zastoupená zejména v podobě ledovců v množství 2,15 %. Ostatní vody jsou zastoupené ve formě sladkovodních jezer, vodních toků, podzemních vod, kapilární vody v půdě a také v atmosféře.

Místo výskytu vody	procentuální zastoupení %
oceány a moře	97,2
ledovce	2,15
jezera, rybníky, nádrže	0,009
vodní toky	0,001
podzemní vody	0,62
kapilární voda v půdě	0,005
atmosféra	0,001

Tabulka 1.: Rozdělení vod a jejich zastoupení v procentech, zdroj: vlastní zpracování

Na základě uvedených údajů je zřejmé, že sladkovodní zdroje na Zemi, které lze využít jako pitnou vodu, představují méně než 3 %. Voda v přírodě neustále cirkuluje a přechází z jedné formy do druhé. Tento uzavřený a nepřetržitý proces cirkulace a vzájemného kvalitativního ovlivňování vod v biosféře se nazývá hydrologický cyklus.

Rozdělení vod

Vody dělíme na:

Povrchové – přirozeně se vyskytující na zemském povrchu:
- tekoucí: prameny, studánky, řeky, potoky,
- stojaté: jezera, rybníky, tůňky.

Podzemní – vody nacházející se pod zemským povrchem a v bezprostředním kontaktu s půdou:
- podzemní a jeskynní jezírka,
- podzemní toky,
- půdní a horninové (skalní) vody.

Podzemní vody jsou určeny k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, což představuje jedno z nejvýznamnějších opatření na ochranu zdraví lidí a charakterizuje životní úroveň země. V Slovenské republice jsou na čerpání pitné vody využívány především podzemní vody (82,2 %) a také povrchové vody (17,8 %). Největší přirozenou zásobárnou podzemní vody ve střední Evropě je Žitný ostrov. Kontrola kvality pitné vody se provádí prostřednictvím souboru ukazatelů kvality vody definovaných vládním nařízením, kterým se stanovují požadavky na vodu určenou k lidské spotřebě a její kvalitu.

Znečišťování vody

Znečištění vody na Zemi je důsledkem antropogenního tlaku na životní prostředí. Člověk je jejím největším uživatelem i zároveň největším znečišťovatelem. Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky uvádí: „Nejčastější příčinou mimořádného zhoršení kvality vod je lidské jednání a nevyhovující technický stav zařízení a objektů, ve kterých se nakládá s škodlivými látkami.“

Podle Drdoše a Michaeliové je znečišťování: „přímé nebo nepřímé vypouštění či únik látek nebo tepla do vody, ovzduší nebo půdy způsobené lidskou činností nebo přírodními vlivy, které může poškodit zdraví lidí, kvalitu vodních ekosystémů a ekosystémů přímo závislých na vodách v krajině, způsobit škody na materiálních hodnotách a omezit či zhoršit rekreační možnosti nebo jiné využívání životního prostředí.“

Poškozování a zhoršování stavu vod způsobené obyvatelstvem země dokládají také následující údaje:

roční spotřeba vody se odhaduje na téměř 4 000 miliard m³,
v rozvinutých zemích činí denní spotřeba až 500 litrů vody na osobu,
na Slovensku je průměrná denní spotřeba 120 litrů vody na osobu.

Největšími spotřebiteli vody kromě domácností jsou zemědělství (70 %) a rovněž průmysl (22 %). Nejvíce jsou znečištěny povrchové vody, protože půda působí do značné míry jako filtr pro podzemní vody.

Zdroj znečištění vody

Různé výfukové plyny, emise z elektráren a továren, odpadky a mnoho dalších odpadních produktů představují látky, které způsobují znečištění vody. Snižují kvalitu životního prostředí, negativně ovlivňují zdraví lidí a škodí zvířatům i rostlinám.

Mezi hlavní zdroje znečištění vody patří:

průmyslová výroba (ropa a ropné produkty, detergenty, chemické látky, rtuť, olovo, arzén, radioaktivní látky),
zemědělská výroba (pesticidy, průmyslová hnojiva, odpadní vody),
sídla (tuhý a kapalný odpad – splašky),
doprava (exhaláty, ropné produkty),

Tyto odpadní složky jsou nežádoucím důsledkem moderního způsobu života. Samotné znečišťování není nic nového. V dnešní době je však průmyslových podniků mnohem více a mnohem širší je také škála znečišťujících látek. Před znečištěním nebyla uchráněna žádná oblast naší Země, ať už v ovzduší, na pevnině nebo ve vodě. Mimořádně znečištěné jsou zejména vodní toky protékající velkými městy, a to v důsledku vysoké koncentrace průmyslových podniků. Na první pohled se může zdát, že tento problém nás netýká. Skutečnost je však jiná – ročně se zásoby pitné vody zmenšují o 1 %. Znečištění vody se projevuje především ve změnách fyzikálních vlastností vody, jejího chemického složení, změně biologických vlastností, což způsobuje nárůst virů, bakterií, řas a podobně.

Důsledky znečišťování vody

1 tuna ropy znečistí ropnou skvrnou plochu až 10 km² (má škodlivé účinky na kvalitu vody a flóru i faunu světového oceánu),
1 litr benzínu nebo oleje znehodnotí až 5 milionů litrů vody,
následkem snižování kyslíku ve vodě dochází k úhynu ryb a následně k zániku veškerého živého v řece,
více než 1 miliarda lidí nemá přístup k zdravotně nezávadné pitné vodě (odhad pro rok 2025: až 3 miliardy lidí budou trpět nedostatkem vody),
ohrožení zdraví lidí (každých 8 sekund zemře jedno dítě na choroby spojené s nedostatkem vody),
20 % sladkovodních druhů ryb je ohroženo vyhynutím,…

Svetové katastrofy vyvolané znečištěním vody

1953–1960 (otrava ryb rtutí v zátoce Minamata v Japonsku způsobila poškození mozku lidí),
1971 v Podunajských Biskupicích došlo ke kontaminaci zdroje pitné vody ropnými látkami,
1984 (únik chemikálií z továrny u Bhópalu v Indii zabil 2500 lidí),
1989 (z tankeru uniklo 40 000 tun ropy na pobřeží Aljašky, kde usmrtilo tisíce živočichů),
1993 (z tankeru uniklo 84 000 tun ropy na pobřeží Shetlandských ostrovů u Skotska).

Zjišťování výskytu vod a hodnocení jejich stavu zajišťují podmínky potřebné pro tvorbu koncepcí trvale udržitelného využívání vod a jejich ochrany, pro výkon státní vodní správy a pro poskytování informací veřejnosti.

Slovenské pokutované společnosti

Biotika, a. s. (rok 2003) – způsobila mimořádné zhoršení vod, jehož důsledkem byl hromadný úhyn ryb v řece Hron. Pokuta byla uložena ve výši 2,5 milionu slovenských korun.
Obec Šoporňa (rok 2010) – neoprávněné vypouštění odpadních vod. Byla jí udělena nejvyšší pokuta v tomto roce – 6 018 €.
Železniční společnost CARGO Slovakia dostala pokutu 5 000 € za neoprávněné nakládání s nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami v rušňovém depu v Nových Zámcích.
Společnost OKTAN v Kežmarku – za nedodržení zákona o prevenci závažných průmyslových havárií pokuta 5 000 €,…

Udělované pokuty za znečišťování životního prostředí jsou příjmem Environmentálního fondu a zpětně se vracejí právě do této oblasti. Slovenská inspekce životního prostředí vznikla v roce 1991. „Je odborným kontrolním a správním orgánem, prostřednictvím kterého Ministerstvo životního prostředí SR vykonává státní dozor v otázkách péče o životní prostředí. Její kontrolní a povolovací činnost má nezastupitelnou roli při ochraně životního prostředí na Slovensku.“

Zvýšené znečištění přináší samozřejmě i zvýšené náklady na odstraňování nečistot a projevuje se poškozováním lidského zdraví. Vědci stále nezjistili vše o znečišťování, ale již víme dost o tom, jak jej lze regulovat: například lze snížit znečištění opětovným zpracováním odpadu či využíváním materiálů, které se v půdě rozkládají působením mikroorganismů apod.

Předcházení znečišťování vodstva

Pro ochranu vod a jejich trvalé využívání jsou stanoveny environmentální cíle. Prostřednictvím těchto cílů se zajišťuje zlepšování, obnovování vod a dokonce postupné snižování jejich znečištění, a to různými opatřeními. Zlepšování a ochrana stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů je obsažena v