Výškoměr je zásadní letecký přístroj, který poskytuje důležité informace o výšce, ve které vrtulník aktuálně letí. Jeho hlavním úkolem je měření vzdálenosti mezi vrtulníkem a zemským povrchem nebo nadmořské výšky nad hladinou moře. Tato informace je kritická pro bezpečný let, navigaci a správné řízení vrtulníku.
Výškoměr může měřit absolutní výšku letu nad hladinou moře nebo relativní výšku letu nad terénem. K dispozici jsou různé metody měření výšky, přičemž dvě nejčastěji používané metody jsou barometrická a radiotechnická.
Barometrický výškoměr funguje na základě změn atmosférického tlaku s nadmořskou výškou. Tlak vzduchu klesá se zvyšující se nadmořskou výškou, a výškoměr na základě těchto změn vypočítá výšku nad hladinou moře. Radiotechnický výškoměr využívá rádiové vlny k měření vzdálenosti od země. Tento typ výškoměru vypočítá výšku nad terénem na základě odrazu rádiových vln od zemského povrchu a jejich návratu do vrtulníku.
Výškoměr je klíčovým prvkem vrtulníkové avioniky. Posádka vrtulníku používá informace poskytované výškoměrem k přesnému určení výšky letu, což je nezbytné pro bezpečné manévrování, přistávání a vzlet. Kromě toho je výškoměr neocenitelným nástrojem pro piloty při letech ve nízkých výškách nebo v náročných terénních podmínkách, kde přesné určení výšky nad zemí je nezbytné pro bezpečný let.
Výškoměr je přístroj, který udává výšku, ve které vrtulník letí. Měří buď absolutní výšku letu nad hladinou moře, nebo relativní výšku letu nad terénem. Ze čtyř známých metod měření jsou nejrozšířenější barometrické a radiotechnické. Výškoměr patří mezi letové palubní přístroje zaměřené na kontrolu letu a určování polohy a pohybu vrtulníku ve vzdušném prostoru.
