VÝVOJ V LETECH 1990 – 1993
Sametová revoluce vyústila v zásadní změny politického, socioekonomického, institucionálního, právního a dalšího uspořádání společnosti. Reforma bankovního systému a vznik nových úvěrově-peněžních institucí byly jedním ze základních předpokladů úspěšnosti změn spojených s přechodem k tržnímu hospodářství. Byly spojeny s akumulací a přerozdělováním zdrojů, které měly být použity na financování přechodu k tržnímu hospodářství. Na tomto základu z monolitického bankovního systému, charakteristického pro socialistickou ekonomiku, vzniká bankovní systém založený na činnosti ústřední banky – nejprve ŠBČS a po roce 1993 Národní banky Slovenska (NBS) – a bankovních i nebankovních úvěrově-peněžních institucí. Vytvářejí se předpoklady pro formování trhu peněz a kapitálu. Při nedostatku kapitálu a potřebného know-how první komerční banky na Slovensku vznikaly vyčleněním z existujících institucí a za dominantní účasti státu v základním kapitálu bank.
Po roce 1990 dochází k nárůstu počtu bank na Slovensku. Tento nárůst je zřetelný z Tabulky 1, která charakterizuje počty komerčních bank na Slovensku v jednotlivých letech.
Komerční banky vznikaly na principu akciových společností, přičemž ústřední banka ve spolupráci s Ministerstvem financí ČSFR požadovala základní kapitál ve výši 300 milionů Kčs. Základní kapitál bylo možné až do výše 50 % upsat a splatit formou nemovitostí. Tímto způsobem se do bankovního sektoru dostal problém likvidity, který se nejvýrazněji projevil při nárůstu klasifikovaných úvěrů. Jelikož NBS neuvádí údaje o vývoji základního kapitálu komerčních bank v letech 1990–1992, Tabulka 2 zobrazuje vývoj základního kapitálu v letech 1993 až 1999. Data poukazují na nízkou kapitálovou vybavenost komerčních bank v Slovenské republice, a tím i úvěrovou angažovanost bank vůči klientům – problém, který přetrvává dodnes.
Uvedené období charakterizovalo nadšení při zakládání bank, prudký nárůst počtu komerčních bank, přičemž základní kapitál mnoha bank se přibližoval minimální hranici stanovené zákonem o bankách. Na druhé straně byla nutnost od základu vybudovat pobočky bank a zajistit jejich provoz, to vše při relativně malém počtu zaměstnanců a omezeném know-how o činnosti bank v moderní tržní ekonomice. Požadavky ze zákona na zřízení a provoz banky nezajišťovaly potřebnou likviditu, což se nejvýrazněji projevilo u bank, které vznikly bez zahraniční majetkové účasti.
Na druhou stranu lze mezi pozitiva tohoto období zahrnout nárůst počtu komerčních bank na základě soukromého kapitálu, vybavení bank moderním softwarem a hardwarem, školení pracovníků bank a vytvoření základů pro rozvoj bankovního sektoru na Slovensku. Banky se zahraniční kapitálovou účastí měly v tomto období výraznou komparativní výhodu díky zázemí zahraničních mateřských bank. Při hodnocení vývoje bankovního sektoru v letech 1990 až 1993 můžeme konstatovat, že navzdory chybám a omylům byly položeny solidní základy pro jeho činnost a rozvoj.
