1. období:
– obrat nastává po 2. světové válce
– význam měly vojenské operace
– období se vyznačuje konjunkturou
– nebyla snaha hledat úspory
– velké obraty, velké zisky
– toto období je často označováno jako „období spánku“
– problémy v koordinaci toků (dopravu řídila výroba, ale prodej oddělení odbytu)
– striktní dělení činností v podnicích (každý subjekt řídil svoji oblast)
Shaw, Clark: identifikovali vztah fyzické distribuce a marketingu
2. období
– nazývá se „období přípravy startu logistické teorie a praxe“
– období vhodné pro vstřebávání nových myšlenek
– nejvíce zanedbávanou oblastí byla fyzická distribuce – tvrdí Drucker, Converse
– klesají zisky
– recese
Tendence:
– demografický vývoj:
a.) stěhování obyvatel z venkova do měst
b.) stěhování obyvatel z center měst na periferie
– USA – v oblasti ekonomiky:
– recese
– hledání zdrojů úspor
– jako první, kde se začíná uplatňovat logistika, byl potravinářský průmysl
– (struktura nákladů byla známa z účetnictví, šlo o sladění toků)
„Úloha letecké dopravy ve fyzické distribuci“
– studie z roku 1956
– průlom v logistice
– základní myšlenkou bylo „náklady lze kompenzovat jinými náklady“, tedy vzájemná kompenzace nákladů
– distribuční sklady
Koncepce komplexních nákladů
– alternativní náklady ztráty zákazníka
– náklady na přiblížení se trhům
V tomto období vznikla první ucelená definice logistiky – definice americké společnosti CLM (Council of Logistics Management) (sdružení obchodníků a podnikatelů v dopravě)
Definice logistiky
Logistika je výraz, který popisuje proces plánování, realizace a kontroly efektivního, nákladově úspěšného toku a skladování surovin, inventáře ve výrobě a hotových výrobků spolu s příslušnými informacemi z místa vzniku na místo spotřeby. Tyto činnosti mohou zahrnovat, ale nejsou jimi omezeny, zákaznický servis, předvídání poptávky, distribuci informací, kontrolu zásob, vyřizování objednávek, výběr místa pro závod, výběr místa pro zásobovací sklad, balení, manipulaci s vraceným materiálem, přepravu, skladování a prodej.
3. období
– po roce 1970
– tzv. „období úspěchu logistiky“
– hovoříme o integrované logistice, tj. sladění zásobování, výroby a prodeje
Situace:
– pro USA charakteristická stagflace (stav ekonomické konjunktury, při kterém dochází současně ke vzestupu inflace a kontrakci (depresi))
– Vietnam – množství psychologických faktorů
– rostoucí cena ropy – růst nákladů (ceny ropy 4násobné)
– prudký rozvoj mezinárodního obchodu, pro USA nárůst importu (zejména z asijských zemí, čtvrtina zboží)
– čím větší hustota obyvatelstva, tím větší problém s uspořádáním toků
– změny v technologiích
– množství informací
– množství výpočetní techniky
– změna možností dopravy
Logistika
= nástrojové zpracování
= řízení fyzické distribuce
= materiálový management
Logistika prošla určitými vývojovými fázemi od roku 1964:
4 vývojové fáze:
I. FÁZE: optimalizace v oblasti distribuce
– důvodem byl rostoucí tlak spotřebitelů na dodavatelský servis
II. FÁZE: uplatnění z hlediska výroby
III. FÁZE: uplatnění z hlediska zajišťování
= plánovací proces s cílem vyrábět bez zásob, vytvářet tlak na sladění toku materiálů, zboží a služeb
– tak, aby se vyrábělo s minimálními zásobami – JUST IN TIME
– aby byla snížena vázanost finančních prostředků
IV. FÁZE: „Respektování nadpodnikových hledisek – dodavatelů, zákazníků a nositelů služeb“
– globalizace trhů – máme na mysli integraci, územní rozptýlenost, což vytváří tlak na nadpodnikové kooperativní řízení
– celkově se logistické řetězce prodlužují (z hlediska celého řetězce se snažíme snižovat náklady)
– internacionalizace, zvyšování technické úrovně
