Funkce trhu cenných papírů
Trh cenných papírů má v ekonomice tyto funkce:
- umožňuje vládě (deficitní jednotky) získat finanční prostředky pro financování jejích aktiv
- alokuje kapitál do oblastí produktivnějšího využití
- vytváří motivace pro tvorbu úspor domácností
- tvoří kontinuální ceny finančních nástrojů, které jsou signály pro ekonomické subjekty
- umožňuje alokovat riziko vzhledem k očekávaným peněžním tokům z finančních instrumentů
- snižuje náklady finančních transakcí
- umožňuje výkon vlastnických práv
Investoři, zprostředkovatelé a dlužníci
V rozvinutých zemích disponují domácnosti volnými finančními prostředky, jejich přebytek předávají zprostředkovatelům.
věřitelé -> dlužníci -> domácnosti -> firmy -> volné peněžní prostředky (úspory) -> reálný / finanční kapitál
Investoři mají ziskovou motivaci, proto alokují tam, kde očekávají nejvyšší výnos.
Realokace již shromážděného kapitálu je přeměna méně likvidního majetku na hotovost.
Prostředky se liší stupněm likvidity a dispozičními možnostmi. V rozvinutých zemích existují reálné ceny, kurzy a úroky. Systém se neustále aktualizuje prostřednictvím souřadnicového systému (je relevantní a závazný pro rozhodování domácností i firem). Ekonomické subjekty přizpůsobují své chování měnícím se tržním podmínkám.
Trhy cenných papírů
Trhy cenných papírů mají za úkol:
- diverzifikovat majetek mezi velké množství finančních nástrojů a snižovat riziko investora
- snižovat transakční náklady: vyhledávací, implicitní, informační
- vyvíjet tlak na management, aby jednal v jejich zájmu (za účelem maximalizace tržní ceny akcií)
Transakční náklady
- vyhledávací náklady – explicitní náklady vynaložené na zveřejnění zájmu koupit/prodat finanční nástroje
- implicitní náklady – spojené s hodnotou času při hledání protistrany transakce
- informační náklady – vynaložené při oceňování vnitřní hodnoty finančních nástrojů
Institucionalismus
Institucionální ekonomie byla americkou reakcí na neoklasickou ekonomii. Představovala především její kritiku. Měla několik směrů:
- psychologický směr – Veblen
- právní směr – Commons
- statisticko-empirický směr – Mitchell, Berle, Means, J. M. Clark, Tugwell
Někteří teoretici v rozvinutých soukromých finančních trzích vidí nebezpečí – Summers. Tvrdí, že narůstají spekulativní obchody, které způsobují v ekonomice odchylky kurzů akcií od jejich vnitřních hodnot, dochází k chybné alokaci. Berle a Means prosazovali oddělení řízení od vlastnictví.
Z nich vychází Jensen – Teorie zastoupení. Doporučuje privatizaci akcií prostřednictvím změny regulace finančních trhů, která by umožnila ve větší míře skupování akcií managementem společností nebo zrušení omezení maximálního podílu institucionálních investorů v jednotlivých akciových společnostech.
