Medzi významné postavy ekonomického myslení na Slovensku patří:
Ľudovít Štúr – prosazoval národní práva Slováků, zrušení poddanství. Zdůrazňoval nutnost široce koncipovaného vzdělávání obyčejného lidu ne jako samoúčel, ale jako předpoklad dalšího, zejména hospodářského rozvoje Slovenska. Základem bohatství národů je jejich práce. Obchod a jiné složité hospodářské činnosti vyžadují vytváření podmínek, aby i tyto činnosti mohli vykonávat Slováci tím, že se na Slovensku vybudují průmyslové školy. Negativní dopad – stávající forma cel v Rakousko-Uhersku nepřiměřeně zvyšovala dovoz z Rakouska do uherské části. V roce 1848 se podílel na formulaci mikulášských „Žádostí slovenského národa“, které sehrály v historii národněosvobozeneckého hnutí Slováků významnou roli. Jako zdroj akumulace navrhoval zdanění šlechty.
Samuel Jurkovič – Spolek gazdovský – první úvěrové družstvo nejen na Slovensku, ale i v Evropě. Úkolem bylo poskytovat půjčky, chránit rolníky a řemeslníky před lichvářskými úroky hostinských a obchodníků i před exekucemi a pomáhat si vlastními silami z bídy a hospodářské zaostalosti. Finanční prostředky spolku se skládaly z podílového kapitálu, povinných týdenních vkladů a úroků z půjček.
D. Lichard – vydával kalendáře, knihy a časopisy. Pod vlivem jeho myšlenek začala vznikat úvěrová družstva – vzájemné pokladny nebo pomocné pokladny.
M. Hodža – ústředním problémem v jeho hospodářských, sociálních a politických aktivitách byla otázka agrární demokracie a družstevnictví. Rolnická demokracie jako agrární hnutí směřovala svou činnost na konkrétní požadavky. Stejně jako sociální demokracie chránila zájmy dělníků, měla rolnická demokracie chránit zájmy rolnictva. Za nejdůležitější sociální a hospodářskou vrstvu považoval rolnictvo a sedláky, ale vzdělané a povznesené na mravní a vzdělanostní úroveň své doby.
I. Karvaš – guvernér Národní banky. Významná osobnost hnutí – regionalismus – jehož cílem bylo co nejvíce decentralizovat centrální byrokratickou státní výkonnou moc a při tom zachovat jednotu státu. Podařilo se mu ponechat Slovensko. Zlato bylo převedeno do Švýcarska. Požadoval, aby za drancování Slovenska bylo placeno v režimu volně směnitelných deviz.
P. Zaťko – omezoval ovládání slovenské ekonomiky německým finančním kapitálem, z funkce tajemníka obchodní a průmyslové komory a generálního tajemníka a místopředsedy Ústředního sdružení slovenského průmyslu.
R. Briška – dvojdílné dílo Národní hospodářství. Velikost hodnoty odvozuje z užitečnosti a její výše závisí kromě výrobních nákladů i na nabídce a poptávce. Kapitál identifikoval s výrobními prostředky a jednotlivé důchody výrobních faktorů považuje za záležitost dohody hospodářských subjektů.
