Zahraničně-obchodní politika (nebo také zahraničněobchodní politika) patří mezi dílčí hospodářské politiky, avšak často je významnější než jiné. Považujeme ji za nástroj hospodářské politiky, a tedy i národního hospodářství. Zahraniční obchod propojuje vnitřní ekonomiku se světem.
Charakteristika zahraničně-obchodní politiky
Zahraničně-obchodní politiku charakterizujeme jako oběh zboží a služeb, které překračují státní hranice země. Zahraniční obchod je relativně samostatnou, avšak neoddělitelnou součástí mezinárodních ekonomických vztahů. Skládá se z exportu a importu, tedy z vývozu a dovozu zboží a služeb různých druhů a charakteristik.
Export
Export je činnost spojená s operacemi týkajícími se dodávek zboží a služeb do zahraničí. Rozsah a strukturu zahraničního obchodu ovlivňuje řada faktorů: dosažená ekonomická úroveň země, struktura její ekonomiky, postavení země v mezinárodní dělbě práce a úloha v mezinárodním obchodu.
Export představuje z hlediska celkového poptávky vývoz. Je stimulátorem rozvoje ekonomiky. Ekonomika příznivě hodnotí exportní multiplikátor, který udává, o kolik se zvýší objem produkce při zvýšení exportu o jednotku.
Mezinárodní dělba práce
Mezinárodní dělba práce je nejvyšší forma dělby práce, při níž vznikají výměnné vztahy mezi jednotlivými zeměmi s rozdílnými produkty, ekonomickými podmínkami a rozdílnou produkcí.
Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod představuje souhrn vztahů a činností spojených s výměnou zboží a služeb mezi národními ekonomikami. Je jednou ze základních forem projevu internacionalizace výroby. Mezinárodní obchod je součástí světového obchodu. Pod světovým obchodem rozumíme obchod se zbožím a službami na světovém trhu, což chápeme jako soubor národních trhů vzájemně propojených mezinárodními výměnnými vztahy založenými na mezinárodní dělbě práce. Sledujeme komoditní strukturu zahraničního obchodu.
Teritoriální členění zahraničně-obchodní politiky
Zahraniční obchodní politika reguluje množství a pohyb zboží a služeb, které překračují hranice do zahraničí a ze zahraničí. Každá ekonomika je do určité míry otevřená – podléhá vlivu vnějšího ekonomického prostředí. S rostoucí otevřeností ekonomik se zvyšuje i jejich vyspělost. Proto musí hospodářská politika státu zohledňovat i působení vlivu vnějších vztahů na vnitřní ekonomické podmínky. V souvislosti s tím jsou důležité funkce zahraničního obchodu.
Zahraniční obchod v hospodářské politice plní následující funkce:
- dynamizuje ekonomiku,
- umožňuje za výhodnějších podmínek získat technicky dokonalejší výrobky.
Zahraniční obchod je také důležitým zdrojem informací jak ve výrobě, tak i ve spotřebě. Světový trh je nejobjektivnějším prostředkem ověření užitečnosti a efektivity produktivity.
Typy zahraničně-obchodní politiky
Mezi hlavní typy zahraničně-obchodní politiky patří:
- ochranná,
- protekcionistická – využívá rozsáhlou škálu nástrojů na ochranu politiky a jejích zájmů. K jejímu prosazení slouží nástroje jako dotace, kvóty a různá opatření,
- liberální – je taková, kde různé subjekty mohou přímo vstupovat do zahraničně-obchodních vztahů. Umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, pracovních sil a faktorů.
Nástroje zahraničně-obchodní politiky
V zahraničním obchodě existují tyto nástroje:
- kvóty – pro vyvážené nebo dovážené zboží. Kvóty jako limity představují maximální objem dovážených nebo vyvážených zboží a služeb stanovený vládou,
- clo – představuje určitou formu daně, vybírá se za vyvážené nebo dovezené zboží. Úkolem cla je zvýšit cenu, snížit objem dovozu a podpořit domácí výrobu. Patří sem i dovozní přirážka,
- dotace – poskytuje vláda za účelem kompenzace ztrát zisku nebo na podporu podnikání,
- mimocelní bariéry – představují různé druhy překážek s cílem chránit spotřebitele,
- vývozní dotace – vláda poskytuje podporu vývozu,
- intervence na devizových trzích – například emisní banka nakupuje zahraniční měnu s cílem ovlivnit kurz,
- neviditelné překážky dovozu – hygienické, zdravotní normy,
- efekty dovozu,
- efekty vývozu.
Dovozní multiplikátor
Dovozní multiplikátor vyjadřuje, jaký je přírůstek dovozu při zvýšení reálného produktu o jednotku.
Otevřenost ekonomiky
Jak zjistíme otevřenost ekonomiky? Tento faktor:
- se vypočítá jako podíl zahraničně-obchodního obratu k HDP v běžných cenách,
- sledujeme také další ukazatele, jako je dovozní náročnost a exportní náročnost.
Dovozní náročnost = dovoz (import) / HDP
Exportní náročnost = podíl vývozu na HDP v stálých cenách
