Název článku:
Zahraniční obchod – funkce, úlohy, význam
Obsah článku:
Čím je země hospodářsky vyspělejší, tím větší má předpoklady zapojit se do mezinárodního dělení práce prostřednictvím zahraničního obchodu. Zapojením země do mezinárodního dělení práce se rozšiřují její vývozní i dovozní možnosti (dovozem se překonávají bariéry domácí ekonomiky), což se projeví v úspoře národní práce a v hospodářském růstu.
Specializace a mezinárodní dělení práce
Dnes už téměř každá země závisí na mezinárodním dělení práce, což se projevuje ve specializaci (snižování sortimentu výroby; rozšiřování sortimentu spotřeby vyvolává zvyšování dovozu) a kooperaci výroby. Mezinárodní obchod je výsledkem mezinárodního dělení práce. Rozsah zapojení země do mezinárodního dělení práce závisí na přírodních, historických, technických, ekonomických (vybavenosti země výrobními faktory – práce, půda, kapitál) i politických podmínkách.
Ekonomická interdependence
Čím dál tím více jsou země od sebe ekonomicky závislé. Vzájemná ekonomická spolupráce zemí vyúsťuje do ekonomické interdependence. Podstatou ekonomické interdependence je vzájemná závislost států na ekonomické spolupráci. Dalším důsledkem mezinárodního dělení práce je integrace.
Mezinárodní ekonomická integrace
Mezinárodní ekonomická integrace je proces postupného vzájemného propojení, přizpůsobování a sbližování jednotlivých národních ekonomik, jejich ekonomických struktur, proces prohlubování závislostí mezi nimi a postupné transformace národních ekonomických struktur na novou ekonomickou strukturu vznikajícího regionálního hospodářského komplexu.
Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod zahrnuje mezinárodní výměnu zboží a služeb mezi skupinou zemí v rámci mezinárodního seskupení. Má nezastupitelné místo při rozšiřování spotřebních možností zemí, protože umožňuje zemi spotřebovat více zboží, než by spotřebovala v situaci, kdyby byly hranice uzavřené. Přínos spočívá v tom, že umožňuje rozšířit sortiment spotřeby o statky, které země z různých důvodů není schopna vyrobit.
Zahraniční obchod a zahraničněobchodní politika
Zahraniční obchod je jedním ze způsobů zapojení národního hospodářství jedné země do mezinárodního dělení práce s jinými zeměmi. Je součástí národního reprodukčního procesu, přičemž má poměrně samostatné postavení. Zahraničně-hospodářská politika státu je součástí hospodářské politiky státu a tvoří souhrn zásad a opatření, jimiž stát usměrňuje oblast zahraničního obchodu.
V zahraničně-obchodní politice lze cíle dosáhnout formou protekcionismu nebo liberalismu:
- Protekcionismus – podpora domácí výroby a jejího vývozu.
- Liberalismus – zásada svobodného obchodování, znamená nezasahování státu do tržních vztahů a odstraňování všech překážek v oblasti vývozu i dovozu.
V současnosti statistika rozděluje obchod na dvě hlavní kategorie: maloobchod a velkoobchod.
Mezinárodní dělení práce
Rozsah a úroveň zapojení země do mezinárodního dělení práce závisí na:
- velikosti domácího trhu
- výrobních možnostech průmyslových i zemědělských podniků
- přírodním bohatství, klimatických podmínkách
- dalších skutečnostech (geografická poloha, politická situace)
Základní funkce zahraničního obchodu
- Transformační funkce – vliv zahraničního obchodu na utváření stavu národní ekonomické rovnováhy. Podstatou je transformace struktury domácí produkce na strukturu žádoucí pro oblast užití jak ve výrobě, tak v osobní spotřebě.
- Růstová funkce – jedná se o naplnění hlediska „ekonomie času“ výsledkem úspory práce při zapojení do mezinárodního dělení práce. Vývoz zároveň výrazně ovlivňuje domácí výrobu a její specializaci.
- Bariéra růstu domácí ekonomiky – tento názor vychází z hospodářské zaostalosti rozvojových zemí. Silné zahraniční firmy (země) vývozem do těchto zemí se stávají brzdou rozvoje domácí průmyslové výroby. Zahraniční obchod (import) se tak stává překážkou rozvoje domácí výroby a snižuje národní produkt. Odborníci jsou pro protekcionistická opatření až do doby, než průmyslová odvětví hospodářsky zaostalých zemí nedosáhnou takové úrovně, aby mohla konkurovat zahraničním firmám na domácím trhu, tedy dokud domácí výroba nedosáhne „zralosti“ (konkurenční schopnosti).
Intenzita zahraničního obchodu
Intenzita zahraničního obchodu souvisí s vývojem a úrovní hrubého domácího produktu. Ekonomicky vyspělejší země se zapojují intenzivněji do zahraničně-obchodních vztahů, zatímco země s nižším hrubým domácím produktem se zapojují méně intenzivně. Intenzita vyjadřuje stupeň otevřenosti země v oblasti vnějších ekonomických vztahů.
Intenzitu zahraničního obchodu lze vyjádřit:
- podílem vývozu na HDP (ukazatel konkurenceschopnosti země, její technické úrovně, ukazuje úroveň přidané hodnoty v dané zemi)
- objemem vývozu v USD na obyvatele (charakterizuje vnitřní strukturu ekonomiky, svědčí také o kvalifikační struktuře obyvatelstva)
