Podnik v procesu globalizace světové ekonomiky
Globalizace se stává součástí každodenního života každého z nás. Existují dva přístupy: odpůrci a zastánci globalizace.
- Zastánci tvrdí, že globalizace obsahuje obrovský potenciál a neočekávané možnosti rozvoje výroby a technologií.
- Odpůrci tvrdí, že existují určité hrozby civilizaci (globalizace ohrožuje civilizaci, životní prostředí, vede k vyčerpání zdrojů), civilizace stojí na rozcestí globalizace.
Existuje rozdílný přístup ke globalizaci, přičemž jedním z důvodů jsou například rozdíly v obnově fondů na výstavbu (u nás je to 5 let, v rozvinutých zemích pouze 1 rok).
Podniky v rámci globalizace
Podnik může počítat se z celým světem jako s odběratelem či dodavatelem. V současnosti existuje mnoho podniků podle stupně jejich zapojení: od národního podniku až po podnik globální světové ekonomiky.
Hranice již nepředstavují překážky pro podnikání, dnes je každá firma založena na spolupráci a má dlouhodobé smluvní základy. Je běžná majetková účast zahraničního podniku v domácí firmě a naopak, kapitálová účast domácí firmy v zahraničních společnostech, což vytváří dceřiné firmy.
Výchozím bodem pro domácí podnik, který pracuje se surovinami domácího původu a vyrábí pro domácí trh, je fakt, že trh je omezený.
Stupně globalizace
- 1. stupeň – internacionalizace podniku – když je jeho činnost spojena s exportem a importem, diverzifikuje se na jiné trhy.
- 2. vyšší stupeň – specializace a kooperace – smluvní vazby s jinými podniky v zahraničí, které mají dlouhodobý charakter.
- 3. majetková účast zahraničního kapitálu v domácím podnikání.
- 4. domácí podnik má v zahraničí dceřiné společnosti.
Čistý globální podnik
Další kritéria budoucího vývoje představují ukazatele, na jejichž základě lze charakterizovat čistý globální podnik:
- podíl exportu a importu na celkové produkci a počet trhů, na které podnik vyváží
- počet spolupracujících partnerů
- počet dceřiných společností v zahraničí
- obrat, zisk
- podíl zahraniční majetkové účasti na celkovém kapitálu podniku
Čistý globální podnik je takový podnik, který působí ve více zemích, jež jsou vybírány z hlediska synergického zhodnocování jeho kapitálu v celoplanetárních podmínkách. Jeho kapitál ztratil národní původ a má multinační, respektive transnacionální charakter. TOP management má mezinárodní složení. Podnik disponuje obrovskou ekonomickou mocí zejména v hospodářsky málo rozvinutých zemích.
Reengineering představuje adekvátní reakci na změny nejen v teoretické rovině, ale i v praxi. Revoluční změna v oblasti strategického řízení podniku znamená tvorbu nové filozofie řízení podniku.
Heslo „čas jsou peníze“ je nahrazeno heslem „přestav svůj podnik už dnes, aby jsi uspěl v ekonomice zítřka!“.
Ekonomika rychlosti je nahrazována ekonomikou velkovýroby. Konkurence je tak obrovská a rychlá, že každý časový úsek má větší hodnotu než ten předchozí.
Význam a funkce zahraničního obchodu
Zahraniční obchod je významným odvětvím národního hospodářství, vyúsťuje do globální interdependence (ekonomika jedné země je zcela závislá na ekonomice země druhé). Dalším důsledkem globalizace je integrace – spojování a sjednocování prvků do jednoho vyššího celku. Více se dozvíte na stránce Zahraniční obchod – funkce, úlohy, význam.
Mezinárodní ekonomická integrace
Mezinárodní ekonomická integrace je objektivní proces vzájemného a postupného propojení, přizpůsobování a sbližování jednotlivých národních ekonomických struktur, proces prohlubování vzájemných závislostí a postupné transformace národních ekonomických struktur na novou ekonomickou strukturu vznikajícího regionálního hospodářského komplexu. Více na stránce Komoditní a teritoriální struktura zahraničního obchodu. Tento komplex nelze chápat jako jednoduchý součet národních ekonomik. Je novou kvalitou, která zajišťuje optimální průběh reprodukčního procesu, růst produktivity práce, úsporu času a podobně.
Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod zahrnuje mezinárodní výměnu zboží a služeb mezi skupinami států, které jsou ekonomicky seskupeny – umožňuje spotřebovat takové zboží, které země není schopná vyrábět sama. Mezi hlavní přínosy mezinárodního obchodu patří rozšíření sortimentu prodávaných výrobků.
Zahraniční obchod
Zahraniční obchod je jedním ze způsobů zapojení národního hospodářství do mezinárodní dělby práce – je součástí národního reprodukčního procesu, přičemž má relativně samostatné postavení. Rozsah zapojení země do mezinárodní dělby práce (MDP) a zahraničního obchodu (ZO) závisí na těchto faktorech:
- velikost domácího trhu
- výrobní možnosti
- přírodní bohatství
- klimatické podmínky
- geografická poloha země
- politická situace příslušné země
Zahraniční obchod má velký význam, protože úzce souvisí s vývojem ekonomiky, působí na životní úroveň a ekonomický růst. Další aspekty zahraničního obchodu jsou:
- Celní a cenová politika
- Integrace a Evropská unie
- Výhody a nevýhody vstupu země do Evropské unie
- Vývoj zahraničního obchodu a jeho problémy
Rizika v zahraničním obchodě a jejich eliminace
O rizicích v zahraničním obchodě, jejich eliminaci a dokumentárních platbách pojednávají tyto články:
- Rizika v zahraničním obchodě
- Informace o podmínkách eliminace rizik
- Dokumentační a smluvní zabezpečení vývozu
- Dokumentární platby
- Odkoupení pohledávek – factoring a forfaiting
- Zvláštní druhy zahraničně obchodních operací
- Číselník oborů měření
Zahraničně obchodní politika
Zahraničně obchodní politika každého státu je součástí hospodářské politiky státu. Zahraničně obchodní politika je souhrn zásad a opatření, kterými stát usměrňuje oblast zahraničního obchodu. V každém období má konkrétní cíle – vycházející z vnitřních i vnějších podmínek dané doby. Dosahuje se prostřednictvím nástrojů.
Závažnost a intenzita zahraničně obchodní politiky obvykle přímo závisí na míře zapojení do procesů mezinárodní dělby práce, ale i na celkové politické strategii a orientaci země v oblasti mezinárodních vztahů. Zahraničně obchodní politika může mít charakter:
- protekcionistický – podpora výroby a vývozu domácích produktů, pokles nezaměstnanosti, růst domácí spotřeby
- liberální – zásada volného obchodování (nezasahování státu do zahraničního obchodu = utopie)
Cílem podniků v Slovenské republice je prosadit se s našimi výrobky na trzích zemí EU. Proto je potřeba provádět strukturální změny našich podniků. Smluvní prostředky zahraničně obchodní politiky:
- bilaterální prostředky
- multilaterální prostředky (obchodní smlouvy, obchodní dohody, platbové a úvěrové dohody, dohody o průmyslové, hospodářské a vědecko-technické spolupráci, GATT – dohoda o clech a obchodu)
Vývoz nebo export
Vývoz neboli export je:
- činnost, jejímž cílem je prodej statků (zboží či služeb a podobně) do zahraničí
- export znamená také zboží vyvezené touto činností
- v národním účetnictví a makroekonomii představuje vývoz celkový objem statků (zboží nebo služeb), který určité národní hospodářství (stát) dodalo za určitý čas do zahraničí
Důvody vývozu:
- podnik chce proniknout na zahraniční trh
- podnik chce prodat nadprodukci nebo nevyužité zásoby
- podnik potřebuje devizové prostředky
- podnik chce získat prostředky na dovoz
- podnik usiluje o dosažení zisku
- podnik chce zvýšit výrobu
- podnik chce získat zahraniční odběratele
- podnik nemůže zboží prodat na domácím trhu kvůli příliš vysoké ceně
Tři základní fáze vývozu jsou přípravná, kontraktační a realizační fáze.
Dovoz nebo import
Dovoz (také import) představuje objem zboží, služeb (technologií, licencí, autorských práv), který je stát schopen dovézt ze zahraničí na své území.
Na rozdíl od vývozu již není dovoz z makroekonomického hlediska tak pozitivní. Pokud je hodnota dovozu vyšší než hodnota exportu, rozdíl znamená úbytek hrubého domácího produktu. Všechny vlády zemí, které mají výrazně větší dovoz než vývoz, se proto snaží tuto situaci kompenzovat. Například Slovenská republika, která po dlouhou dobu vykazovala přebytek dovozu nad vývozem, se v roce 2005 díky zahraničním investicím dostala do stavu aktivní obchodní bilance – export převýšil import a tím se zvýšil i růst hrubého domácího produktu (HDP).
Dovoz nebo import je:
- činnost, jejímž cílem je získávání statků (zboží nebo služeb a podobně) ze zahraničí koupí (nebo výměnou)
- import znamená také zboží přivezené touto činností
- v národním účetnictví a makroekonomii představuje dovoz celkový objem statků (zboží nebo služeb), který určité národní hospodářství (stát) získalo za určitý čas ze zahraničí koupí (nebo výměnou)
Dodací podmínky INCOTERMS
INCOTERMS jsou všeobecně používané dodací podmínky v mezinárodním obchodě. Jedná se o podmínky vydané mezinárodními obchodními organizacemi. INCOTERMS upravují dodací podmínky mezi prodávajícím a kupujícím (jde o přechod práv a odpovědnosti). Poprvé byly vydány v roce 1936 Mezinárodní obchodní komorou, několikrát prošly úpravami, poslední verze byla v roce 2010, proto nesou název INCOTERMS 2010. INCOTERMS obsahují 13 doložek. Základní výhodou existence těchto pravidel je právní a ekonomická jistota všech subjektů, které se jimi řídí. Přehled dodacích podmínek, tzv. doložek INCOTERMS:
- Incoterms 2010
- Dodací podmínky a aplikace INCOTERMS
- INCOTERMS 1990
- INCOTERMS 1990
- Dodací podmínky a INCOTERMS




























