Zahraniční obchod v globalizované ekonomice

Podnik v procesu globalizace světové ekonomiky

Globalizace se stává součástí každodenního života každého z nás. Existují dva přístupy: odpůrci a zastánci globalizace.

Zastánci tvrdí, že globalizace obsahuje obrovský potenciál a neočekávané možnosti rozvoje výroby a technologií.
Odpůrci tvrdí, že existují určité hrozby civilizaci (globalizace ohrožuje civilizaci, životní prostředí, vede k vyčerpání zdrojů), civilizace stojí na rozcestí globalizace.

Existuje rozdílný přístup ke globalizaci, přičemž jedním z důvodů jsou například rozdíly v obnově fondů na výstavbu (u nás je to 5 let, v rozvinutých zemích pouze 1 rok).

Podniky v rámci globalizace

Podnik může počítat se z celým světem jako s odběratelem či dodavatelem. V současnosti existuje mnoho podniků podle stupně jejich zapojení: od národního podniku až po podnik globální světové ekonomiky.

Hranice již nepředstavují překážky pro podnikání, dnes je každá firma založena na spolupráci a má dlouhodobé smluvní základy. Je běžná majetková účast zahraničního podniku v domácí firmě a naopak, kapitálová účast domácí firmy v zahraničních společnostech, což vytváří dceřiné firmy.

Výchozím bodem pro domácí podnik, který pracuje se surovinami domácího původu a vyrábí pro domácí trh, je fakt, že trh je omezený.

Stupně globalizace

1. stupeň – internacionalizace podniku – když je jeho činnost spojena s exportem a importem, diverzifikuje se na jiné trhy.
2. vyšší stupeň – specializace a kooperace – smluvní vazby s jinými podniky v zahraničí, které mají dlouhodobý charakter.
3. majetková účast zahraničního kapitálu v domácím podnikání.
4. domácí podnik má v zahraničí dceřiné společnosti.

Čistý globální podnik

Další kritéria budoucího vývoje představují ukazatele, na jejichž základě lze charakterizovat čistý globální podnik:

podíl exportu a importu na celkové produkci a počet trhů, na které podnik vyváží
počet spolupracujících partnerů
počet dceřiných společností v zahraničí
obrat, zisk
podíl zahraniční majetkové účasti na celkovém kapitálu podniku

Čistý globální podnik je takový podnik, který působí ve více zemích, jež jsou vybírány z hlediska synergického zhodnocování jeho kapitálu v celoplanetárních podmínkách. Jeho kapitál ztratil národní původ a má multinační, respektive transnacionální charakter. TOP management má mezinárodní složení. Podnik disponuje obrovskou ekonomickou mocí zejména v hospodářsky málo rozvinutých zemích.

Reengineering představuje adekvátní reakci na změny nejen v teoretické rovině, ale i v praxi. Revoluční změna v oblasti strategického řízení podniku znamená tvorbu nové filozofie řízení podniku.

Heslo „čas jsou peníze“ je nahrazeno heslem „přestav svůj podnik už dnes, aby jsi uspěl v ekonomice zítřka!“.

Ekonomika rychlosti je nahrazována ekonomikou velkovýroby. Konkurence je tak obrovská a rychlá, že každý časový úsek má větší hodnotu než ten předchozí.

Význam a funkce zahraničního obchodu

Zahraniční obchod je významným odvětvím národního hospodářství, vyúsťuje do globální interdependence (ekonomika jedné země je zcela závislá na ekonomice země druhé). Dalším důsledkem globalizace je integrace – spojování a sjednocování prvků do jednoho vyššího celku. Více se dozvíte na stránce Zahraniční obchod – funkce, úlohy, význam.

Mezinárodní ekonomická integrace

Mezinárodní ekonomická integrace je objektivní proces vzájemného a postupného propojení, přizpůsobování a sbližování jednotlivých národních ekonomických struktur, proces prohlubování vzájemných závislostí a postupné transformace národních ekonomických struktur na novou ekonomickou strukturu vznikajícího regionálního hospodářského komplexu. Více na stránce Komoditní a teritoriální struktura zahraničního obchodu. Tento komplex nelze chápat jako jednoduchý součet národních ekonomik. Je novou kvalitou, která zajišťuje optimální průběh reprodukčního procesu, růst produktivity práce, úsporu času a podobně.

Mezinárodní obchod

Mezinárodní obchod zahrnuje mezinárodní výměnu zboží a služeb mezi skupinami států, které jsou ekonomicky seskupeny – umožňuje spotřebovat takové zboží, které země není schopná vyrábět sama. Mezi hlavní přínosy mezinárodního obchodu patří rozšíření sortimentu prodávaných výrobků.

Zahraniční obchod

Zahraniční obchod je jedním ze způsobů zapojení národního hospodářství do mezinárodní dělby práce – je součástí národního reprodukčního procesu, přičemž má relativně samostatné postavení. Rozsah zapojení země do mezinárodní dělby práce (MDP) a zahraničního obchodu (ZO) závisí na těchto faktorech:

velikost domácího trhu
výrobní možnosti
přírodní bohatství
klimatické podmínky
geografická poloha země
politická situace příslušné země

Zahraniční obchod má velký význam, protože úzce souvisí s vývojem ekonomiky, působí na životní úroveň a ekonomický růst. Další aspekty zahraničního obchodu jsou:

Celní a cenová politika
Integrace a Evropská unie
Výhody a nevýhody vstupu země do Evropské unie
Vývoj zahraničního obchodu a jeho problémy

Rizika v zahraničním obchodě a jejich eliminace

O rizicích v zahraničním obchodě, jejich eliminaci a dokumentárních platbách pojednávají tyto články:

Rizika v zahraničním obchodě
Informace o podmínkách eliminace rizik
Dokumentační a smluvní zabezpečení vývozu
Dokumentární platby
Odkoupení pohledávek – factoring a forfaiting
Zvláštní druhy zahraničně obchodních operací
Číselník oborů měření

Zahraničně obchodní politika

Zahraničně obchodní politika každého státu je součástí hospodářské politiky státu. Zahraničně obchodní politika je souhrn zásad a opatření, kterými stát usměrňuje oblast zahraničního obchodu. V každém období má konkrétní cíle – vycházející z vnitřních i vnějších podmínek dané doby. Dosahuje se prostřednictvím nástrojů.

Závažnost a intenzita zahraničně obchodní politiky obvykle přímo závisí na míře zapojení do procesů mezinárodní dělby práce, ale i na celkové politické strategii a orientaci země v oblasti mezinárodních vztahů. Zahraničně obchodní politika může mít charakter:

protekcionistický – podpora výroby a vývozu domácích produktů, pokles nezaměstnanosti, růst domácí spotřeby
liberální – zásada volného obchodování (nezasahování státu do zahraničního obchodu = utopie)

Cílem podniků v Slovenské republice je prosadit se s našimi výrobky na trzích zemí EU. Proto je potřeba provádět strukturální změny našich podniků. Smluvní prostředky zahraničně obchodní politiky:

bilaterální prostředky
multilaterální prostředky (obchodní smlouvy, obchodní dohody, platbové a úvěrové dohody, dohody o průmyslové, hospodářské a vědecko-technické spolupráci, GATT – dohoda o clech a obchodu)

Vývoz nebo export

Vývoz neboli export je:

činnost, jejímž cílem je prodej statků (zboží či služeb a podobně) do zahraničí
export znamená také zboží vyvezené touto činností
v národním účetnictví a makroekonomii představuje vývoz celkový objem statků (zboží nebo služeb), který určité národní hospodářství (stát) dodalo za určitý čas do zahraničí

Důvody vývozu:

podnik chce proniknout na zahraniční trh
podnik chce prodat nadprodukci nebo nevyužité zásoby
podnik potřebuje devizové prostředky
podnik chce získat prostředky na dovoz
podnik usiluje o dosažení zisku
podnik chce zvýšit výrobu
podnik chce získat zahraniční odběratele
podnik nemůže zboží prodat na domácím trhu kvůli příliš vysoké ceně

Tři základní fáze vývozu jsou přípravná, kontraktační a realizační fáze.

Dovoz nebo import

Dovoz (také import) představuje objem zboží, služeb (technologií, licencí, autorských práv), který je stát schopen dovézt ze zahraničí na své území.

Na rozdíl od vývozu již není dovoz z makroekonomického hlediska tak pozitivní. Pokud je hodnota dovozu vyšší než hodnota exportu, rozdíl znamená úbytek hrubého domácího produktu. Všechny vlády zemí, které mají výrazně větší dovoz než vývoz, se proto snaží tuto situaci kompenzovat. Například Slovenská republika, která po dlouhou dobu vykazovala přebytek dovozu nad vývozem, se v roce 2005 díky zahraničním investicím dostala do stavu aktivní obchodní bilance – export převýšil import a tím se zvýšil i růst hrubého domácího produktu (HDP).

Dovoz nebo import je:

činnost, jejímž cílem je získávání statků (zboží nebo služeb a podobně) ze zahraničí koupí (nebo výměnou)
import znamená také zboží přivezené touto činností
v národním účetnictví a makroekonomii představuje dovoz celkový objem statků (zboží nebo služeb), který určité národní hospodářství (stát) získalo za určitý čas ze zahraničí koupí (nebo výměnou)

Dodací podmínky INCOTERMS

INCOTERMS jsou všeobecně používané dodací podmínky v mezinárodním obchodě. Jedná se o podmínky vydané mezinárodními obchodními organizacemi. INCOTERMS upravují dodací podmínky mezi prodávajícím a kupujícím (jde o přechod práv a odpovědnosti). Poprvé byly vydány v roce 1936 Mezinárodní obchodní komorou, několikrát prošly úpravami, poslední verze byla v roce 2010, proto nesou název INCOTERMS 2010. INCOTERMS obsahují 13 doložek. Základní výhodou existence těchto pravidel je právní a ekonomická jistota všech subjektů, které se jimi řídí. Přehled dodacích podmínek, tzv. doložek INCOTERMS: